Otevřít hlavní menu

Újezd (Albrechtice nad Vltavou)

část obce Albrechtice nad Vltavou v okrese Písek

Újezd je vesnice, část obce Albrechtice nad Vltavou v okrese Písek. Nachází se asi 4,5 km na jihovýchod od Albrechtic nad Vltavou. Je zde evidováno 139 adres.[1] V roce 2011 zde trvale žilo 57 obyvatel.[2] Celý Újezd se dělí na několik částí – Spálená, Kolna, Mezerka, Dvůr a Hrad. V části hrad jsou patrné zbytky středověkého hradu. V dnešní době vesnice vyniká zejména chovem koní, který zužitkoval veškerou zemědělskou půdu v okolí. Chovy koní jsou dva, jeden v části zvané Dvůr, druhý pak v části Spálená. Vesnicí prochází červená turistická značka KČT. Významným podnikem v okolí je také blízký kamenolom.

Újezd
Kaple v Újezdě
Kaple v Újezdě
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 57 (2011)
Domů 139 (2009)
Lokalita
PSČ 375 01
Obec Albrechtice nad Vltavou
Okres Písek
Historická země Čechy
Katastrální území Albrechtice nad Vltavou (13,01 km²)
Zeměpisné souřadnice
Újezd
Újezd
Další údaje
Kód části obce 272
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Újezd leží v katastrálním území Albrechtice nad Vltavou o výměře 13,01 km2.[3]

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1332.[4]

V historii byla vesnice osídlena především zemědělci a voraři, díky blízké řece Vltavě k Újezdu patřil i vorařský hostinec pana Hrdličky, takzvaný splaz a také vaziště vorů. Plavecké řemeslo ve vsi vymizelo s příchodem první mechanizace do lesnictví, smrtelnou ránu mu ovšem zasadila stavba přehrady Orlík, jejíž vzedmutí hladiny dosahuje až k Újezdu. Orná půda v okolí je v dnešní době využívaná jako pastviny pro výše zmíněné chovy koní.

PamětihodnostiEditovat

Části Hrad se tak neříká nadarmo, v středověku zde stával hrad jménem Újezdec (některé prameny uvádějí název Kozí Hrad). První pojmenování Újezdec se objevuje na začátku 14. století, kdy toto území patřilo králi, později připadá Záviši z Robné. Zpustl v průběhu první poloviny 16. století, protože tehdejší majitelé na hradě nesídlili a při prodeji Janu Malovci z Malovic je roku 1548 uváděn jako pustý.[5] Hrad poté posloužil jako zdroj stavebního materiálu a byl rozebrán. Některé domy v části hrad dodnes využívají hradní sklepení jako sklep.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 189. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 224. 
  5. TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Újezd – hrad, s. 202. 

Externí odkazyEditovat