Otevřít hlavní menu

Malovcové z Malovic (též Malowetz z Malowitz) jsou starý český rod, který později povýšil do panského stavu.

Malovcové z Malovic a Kosoře
Erb Malovců z Malovic a Kosoře
Erb Malovců z Malovic a Kosoře
země České království, Rakouské císařství
tituly svobodní páni
zakladatel Bohuslav z Malovic
rok založení 1313
vymření po meči 1905
větve rodu (Malovcové) z Chýnova a Vimperka

Svůj původ odvozovali od tvrze MaloviceNetolic a patřili k nejvíce rozvětveným šlechtickým rodům v českých zemích.

Obsah

HistorieEditovat

 
Tvrz a dvůr Cerhonice, které byly Janu Malovcovi zkonfiskovány roku 1623

Jako první známý předek se uvádí Bohuslav (Bohuslaus de Malowicz), rytíř žijící v jižních Čechách na počátku 14. století, jehož synové vytvořili mnoho rodových větví.

Jedna linie se usadila v Pacově a drželi k tomu ještě Borotín. Jan se účastnil bitvy u Lipan na straně panské jednoty. Jeho syn Jan cestoval s mírovým poselstvem krále Jiřího z Poděbradpapeži.

Větev z Chýnova se rozčlenila na mnoho odnoží a držela panství na jihu Čech (např. Vimperk, Březnici, Čkyni či Zdíkov). Jiří Malovec se hlásil ke katolickému náboženství, tudíž se ho nedotkly perzekuce po Bílé hoře. Roku 1638 jej povýšili do panského stavu, do kterého byl přijat i jeho synovec Petr. Jiří zdědil Liběchov, Sukorady a Újezdec. Sloužil jako zemský soudce, královský rada a purkrabí hradeckého kraje.

Další větev držela statky v Libějovicích, Vlachově Březí, Bělči či Kosoři. Bohuslav z této linie zakoupil hlubocké panství a časem díky dobrému hospodaření přidal i další. Jeho vnukové o toto značné jmění přišli při konfiskacích po stavovském povstání. Jiná linie pocházela z Borotína, Zbraslavic a z hradu Kámen.

Příslušníci rodu sloužili jako úředníci, správci, vojáci či duchovní.

Většina příslušníků rodu vymřela v 1. polovině 19. století. Jedna z linií přežila do 20. století, když poslední členka rodu bydlela na pražské Malé Straně.

V osobě Antonína Malowetze (1846–1905) rod vymřel po meči.[1]

ErbEditovat

Ve znaku mají, podobně jako páni z Pardubic, půlku koně. Erb se liší pouze barvami, které jsou u Malovců zlatá na modrém štítu.

PříbuzenstvoEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MAŠEK, Petr. Modrá krev. Praha: Mladá fronta, 2010. 327 s. ISBN 978-80-204-2349-8. Kapitola Malowetz z Malowitz a Kosoře, s. 201. 

LiteraturaEditovat

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Malovcové z Malovic, s. 95-96. 
  • BŮŽEK, Václav, Rytíři renesančních Čech, Akropolis Praha 1995, ISBN 80-85770-28-8, kapitola Lichvářské obchody (o Bohuslavu Malovci), str.106n.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  •   Malovec ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích