Týn nad Vltavou

město v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji

Týn nad Vltavou (německy Moldauthein) je město v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, 28 km severně od Českých Budějovic na řece Vltavě. Žije zde přibližně 8 000[1] obyvatel; jeho katastrální území má rozlohu 4 303 ha (43,03 km2). Turisticky je velmi zajímavé náměstí s kostelem sv. Jakuba, budova radnice a zámek, v němž sídlí muzeum se sbírkou vltavínů. V muzeu je také stálá výstava loutek, tematicky spjatá s loutkářským rodem Kopeckých. Matěj Kopecký zemřel v roce 1847 v místní části (tehdy ještě samostatné obci) Kolodějích nad Lužnicí a je pohřben na vltavotýnském hřbitově. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. V Bedřichových sadech je přírodní amfiteátr s otáčivým hledištěm, které je jediné amatérské na světě. Součástí města je vrch Semenec s malou rozhlednou a Přírodovědným muzeem Semenec.

Týn nad Vltavou
Tyn nad Vltavou (7).JPG
Znak města Týn nad VltavouVlajka města Týn nad Vltavou
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0311 545201
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Týn nad Vltavou
Okres (LAU 1) České Budějovice (CZ0311)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 7 960 (2020)[1]
Rozloha 43,03 km²
Nadmořská výška 365 m n. m.
PSČ 375 01
Počet částí obce 8
Počet k. ú. 6
Počet ZSJ 20
Kontakt
Adresa městského úřadu Městský úřad Týn nad Vltavou
nám. Míru 2
375 01 Týn nad Vltavou
posta@tnv.cz
Starosta Ivo Machálek (Svobodní)
Oficiální web: www.tnv.cz
Týn nad Vltavou na mapě
Týn nad Vltavou
Týn nad Vltavou
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jméno městaEditovat

Jméno města má za základ slovo týn, které ve středověku znamenalo opevněné nebo ohrazené místo.[2]

HistorieEditovat

Doklady o osadě z mladší době kamenné byly nalezeny u Žimutic a archeologické nálezy z Týna a okolních obcí dokazují osídlení oblasti ve střední a mladší době bronzové.

Na levém břehu Vltavy na špici ostrožny mezi Vltavou a Bohunickým potokem v lokalitě „U svaté Anny“ bylo na přelomu starší a střední doby bronzové hradiště, které kontrolovalo důležitou dopravní cestu sledující tok Vltavy. Z opevnění hradiště se zachoval mohutný val s vnějším příkopem. Areál bývalého hradiště je památkově chráněn.[3]

Na vltavotýnském hradním návrší bylo opevněné sídlo pražského biskupství již v roce 1186, kdy je připomenut arcijáhen Christoforos.[4][5][6]

Týn nad Vltavou je rozloženo po obou březích řeky Vltavy, nedaleko jejího soutoku s Lužnicí, a to na staré stezce z rakouské Solné komory do Prahy – byly zde dva brody přes Vltavu a dřevěný most. Podle vltavotýnské děkanské kroniky pražský biskup Jaromír založil po roce 1068 v původní osadě, která se rozkládala v prostoru nynějšího Vinařického náměstí, románský kostel zasvěcený nejdříve P. Marii a později sv. Kateřině. Písemné doklady se však nedochovaly. První písemná zmínka o sídle je z roku 1229 – týká se návštěvy pražského biskupa Jana II., tehdy už Týn nad Vltavou byl v majetku pražského biskupství. Ve druhé polovině 13. století za pražského biskupa Tobiáše z Bechyně bylo založeno nové městské centrum, tzv. Nový Týn.[5][7][8][9]Tehdy byl postaven kostel sv. Christofora, ochránce brodů a cest, dnešní kostel sv. Jakuba.[10] Jako městečko je Týn nad Vltavou poprve uváděn v roce 1327 za biskupa Jana II. z Dražic.[5]

Při stěně zdejšího kostela se nachází hrob Matěje Kopeckého (1775–1847), na kterém však jsou uvedena chybná data (1762–1847). Nachází se tu i hrob hudebního skladatele a vojenského kapelníka Karla Komzáka st. (1823–1893), přítele Antonína Dvořáka. Stojí zde také rodinná hrobka městského historika Josefa Sakaře (1870–1937). Na hřbitově se nachází též secesní pohřební kaple zbudovaná rodinou Wesselých, kteří ve městě stavěli vlečné lodě určené k labské plavbě.[11]

V říjnu 1898 byl Týn nad Vltavou připojen na železniční síť. Při dostavbě vodního díla Orlík v roce 1962 vzdutí Vltavy dosáhlo až k Týnu a domy ležící v zátopové oblasti musely být demolovány. V roce 1980 byla zhruba 5 km jihozápadně od Týna nad Vltavou zahájena výstavba Jaderné elektrárny Temelín a začala být budována další dvě vodní díla, a to Vodní nádrž Hněvkovice a Vodní nádrž Kořensko. Při novém zvýšení hladiny Vltavy zanikly vltavotýnské jezy. Pro zaměstnance temelínské elektrárny bylo nad starým městem vybudováno nové sídliště v lokalitě Hlinky[7][8]

V roce 2017 byla u místní části Hněvkovice města Týn nad Vltavou dokončena plavební komora a modernizovaný jez, která umožňuje lodím o rozměrech až 44 x 5,6 m překonat téměř dvoumetrový rozdíl hladin vytvořený jezem z roku 1919.[12]

Geografická a přírodní charakteristikaEditovat

GeografieEditovat

Vltavotýnsko je součástí severního okraje Českobudějovické pánve a západního okraje Třeboňské pánve. Směrem k severu krajina přechází do Táborské pahorkatiny a k severozápadu do Píseckých hor. Velká část Vltavotýnska je zvlněnou náhorní rovinou. Nadmořská výška se pohybuje od 352 m n. m. (Neznašov u soutoku Lužnice a Vltavy) do 626 m n. m. (Vysoký Kamýk v Píseckých horách). Důležitou roli pro utváření krajiny mají řeky Vltava a Lužnice. Tyto vodní toky modelují v krajině zahloubená až kaňonovitá koryta se strmými zalesněnými břehy.

Nerostné surovinyEditovat

  • Cihlářská hlína – ložiska jsou v Týně nad Vltavou a Dolním Bukovsku
  • Krystalický grafit – Koloděje nad Lužnicí – Hosty
  • Štěrkový kámen z migmatitů – Slavětice

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Týně nad Vltavou.
 
Kostel svatého Jakuba
 
Zámek a muzeum
  • Původně biskupský hrad založený ve 13. století byl během husitských válek obsazen táborskou posádkou. Poté se v jeho držení vystřídala řada zástavních majitelů a od začátku 17. století začal chátrat. Po požáru v roce 1645 byl zbořen.[6]
  • Děkanství – fara
  • Kostel svatého Jakuba
  • Zámek (městské muzeum)
  • Vltavotýnské podzemní chodby[13]
  • Rozhledna na Semenci
  • Arcibiskupský pivovar
  • Solnice
  • Železný most
  • Otáčivé hlediště

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj Týna nad Vltavou mezi lety 1869 a 2001[14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 6 128 6 468 5 873 5 722 5 390 5 392 5 544 5 050 5 451 5 299 5 711 6 831 8 143 8 021
Počet domů 831 849 864
859 853 886 983 1 102 1 124 1 116 1 126 1 446 1 484 1 550

Poznámky k počtu obyvatel:
1869 – obyvatelstvo přítomné civilní
1880–1950 – obyvatelstvo přítomné
1961–1991 – obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu)
2001 – obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem)

Poznámky k počtu domů:
1869–1950 – celkový počet domů
1961–1980 – počet domů trvale obydlených
1991 a 2001 – celkový počet domů

SamosprávaEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Týna nad Vltavou.

Týn nad Vltavou je od roku 2003 obcí s rozšířenou působností, do správního obvodu náleží následující obce: Bečice, Čenkov u Bechyně, Dobšice, Dolní Bukovsko, Dražíč, Hartmanice, Horní Kněžeklady, Hosty, Chrášťany, Modrá Hůrka, Temelín, Všemyslice, Žimutice.

Obvod pro volby do Poslanecké sněmovny č. 3 – Jihočeský kraj, při volbách do Senátu patří do senátního obvodu č. 10 – Český Krumlov.

Zastupitelstvo města se skládá z 21 členů, rada má 7 členů. Volby do zastupitelstva města (politické strany řazeny dle počtu mandátů):

  • 2018 - PROTEJN (5), SSO (3), ODS (3), KDU-ČSL (3), Piráti (2), ČSSD (2), KSČM (2), Tejňáci (1)[15]
  • 2014 - ODS (5), KDU-ČSL (4), ČSSD (3), KSČM (2), Starostové a nezávislí (2), SSO (2), NEZÁVISLÍ (1), Koalice pro Týn a okolí - TOP09 a Zelení (1),Tejňáci (1)[16]
  • 2010 – US-DEU (3), ODS (3), Sdružení Přátel Vltavotýnska (3), ČSSD (2), KSČM (2), VV (2), KDU-ČSL (2), Strana svobodných občanů (2), TOP 09 (1), Nezávislí (1)
  • 1994 – ODS (7), KSČM (5), Sdružení nezávislých kandidátů (4), KDU-ČSL (2), Koalice SPR-RSČ, SDČR, LSNS, ČSSD (2), Strana podnikatelů, živnostníků a rolníků (1)

Od roku 1989 mělo město tyto starosty: Alois Svoboda (1990–1995), Jiří Eisenwort (Nezávislý) (1995–2002), Karel Hájek (US-DEU) (2002–2010), Milan Šnorek (ODS) (2010-2018) a od roku 2018 Ivo Machálek (SSO).

Místní částiEditovat

Město Týn nad Vltavou se skládá z osmi částí na šesti katastrálních územích.

Osada BřehyEditovat

Základní sídelní jednotka, součást města. První písemná zmínka o osadě Břehy je z roku 1828.[17] Přes osadu vede cyklotrasa č.1079 Hluboká nad Vltavou – Týn nad Vltavou,[18] která je součástí Vltavské cyklistické cesty.[19]

OsobnostiEditovat

ZajímavostiEditovat

V Týně nad Vltavou byly natáčeny české filmy Zdeňka Trošky Kameňák, Kameňák 2 a Kameňák 3. Město se v nich jmenovalo Kameňákov. Z Týna nad Vltavou pocházela třetí manželka Jana Amose Komenského Jana, rozená Gajusová.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. OTTO, Jan. Praha: Jan Otto, 1906. Dostupné online. (čeština) 
  3. hradiště - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. 
  4. zaniklý hrad, archeologické stopy - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. 
  5. a b c SUDOVÁ, Martina. Hrady na Vltavotýnsku : Týn, Újezdec a Karlshaus. Plzeň: Petr Mikota, 2003. 47 s. s. ISBN 80-86596-21-4. 
  6. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Týn nad Vltavou, s. 567. 
  7. a b KRAUSOVÁ, Martina. Týn nad Vltavou. České Budějovice: Okresní úřad České Budějovice, 2000. 94 s. s. ISBN 80-238-5528-X. 
  8. a b SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko : krajem dvou řek. České Budějovice: Veduta 312 s. ISBN 978-80-86829-54-8. 
  9. PLETZER, Karel. Týn nad Vltavou. [s.l.]: Městské muzeum v Týně nad Vltavou 
  10. kostel sv. Jakuba - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-03-06]. Dostupné online. 
  11. KOVAŘÍK, Petr; FRAJEROVÁ, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2013. 343 s. ISBN 978-80-204-2984-1. Kapitola Po Jihočeském kraji – Okres České Budějovice, s. 107–108. 
  12. Vodní cesty | ŘVC ČR. www.rvccr.cz [online]. [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. 
  13. POKORNÝ, Karel. Odkrytá tajemství podzemních chodeb. 1. vyd. Praha: ARSCI, 2007. 267 s. ISBN 978-80-86078-77-9. S. 40, 260. 
  14. Český statistický úřad
  15. Výsledky voleb | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  16. Výsledky voleb | volby.cz. volby.cz [online]. [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  17. Osada Břehy: Týn nad Vltavou. www.tnv.cz [online]. [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  18. Na kole Vltavotýnskem. www.cyklotrans.cz [online]. [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  19. Greenways - Nadace Partnerství. www.greenways.cz [online]. [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Město Týn nad Vltavou

k. ú. Týn nad Vltavou (Týn nad Vltavou • Malá Strana) • k. ú. Hněvkovice u Týna nad Vltavou (Hněvkovice na levém břehu Vltavy) • Předčice • Netěchovice • Nuzice • k. ú. Koloděje nad Lužnicí (Koloděje nad Lužnicí • Vesce)