Týn nad Vltavou (zámek)

kulturní památka České republiky na území obce Týn nad Vltavou

Zámek Týn nad Vltavou v okrese České Budějovice je kulturní památka ve vltavotýnské městské památkové zóně. Památkově chráněn je i celý přilehlý areál, který dominuje severní stráně náměstí Míru v historickém jádru Týna nad Vltavou.[1]

Zámek Týn nad Vltavou
Bývalý arcibiskupský zámek na náměstí v Týně nad Vltavou
Bývalý arcibiskupský zámek na náměstí
v Týně nad Vltavou
Základní informace
Slohbaroko
ArchitektAntonio de Allfieri
Výstavba1698–1699
Přestavbapo roce 1796
StavebníkArcibiskupství pražské
Současný majitelMěsto Týn nad Vltavou
Poloha
Adresanáměstí Míru 1, Týn nad Vltavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky40112/3-493 (PkMISSezObrWD)
Webhttps://muzeumtnv.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Zámek byl postaven v letech 1698–1699 v jednoduché podobě v barokním stylu pro potřebu správy vltavotýnského panství Arcibiskupství pražského, a to náhradou za zpustlý vltavotýnský hrad, zničený během třicetileté války.[2]

 
Celkový pohled na severní stranu náměstí Míru v Týně nad Vltavou

Zámek byl postaven na základě rozhodnutí pražského arcibiskupa Jana Josefa Breunera (arcibiskupem byl v letech 1695–1710) na místě tří starších domů, a to domu bývalého hejtmana panství Matyáše Arnošta Khernera a dvou dalších domů.[3] Dům hejtmana Khernera byl arcibiskupskou správou zabaven již hned po jeho smrti v roce 1661 jako náhrada za škody, které hejtman během vykonávání svého úřadu arcibiskupství způsobil.[4] Architektem nové arcibiskupské rezidence byl Antonio de Allfieri.[5] Arcibiskupové měli v prvním poschodí zámku luxusně vybavené apartmá, které využívali při svých cestách do jižních Čech; v roce 1753 zde během své návštěvy Týna pravděpodobně byla ubytovaná císařovna Marie Terezie.[6]

V roce 1796 byl objekt postižen požárem a poté následovala stavební úprava v klasicistním stylu.[2]

V 19. století představitelé pražského arcibiskupství navštěvovali Týn již jen zřídka, zámek sloužil převážně pouze panským úředníkům. V pozdějších letech byla budova sídlem školy.[7]

PopisEditovat

Zámek je dvoupatrová budova, která nese znaky barokního a klasicistního stylu. Mansardová střecha objektu je z doby po roce 1796, kdy bylo město včetně zámku postiženo požárem.[7]

 
Muzejní expozice na odpočívadlle mezi 1. a 2. poschodím zámku

Na pozemcích za zámkem byly na počátku 19. století zřízeny zahrady panských oficiálů a direktorská zahrada, jejíž součástí byl skleník a květinové záhony. Voda byla na zahradu přiváděná novým potrubním vodovodem od vltavotýnského pivovaru.[2]

V přízemí budovy jsou stropy s klenbami, patra mají ploché stropy. Do sklepení pod zámkem ústí rozsáhlé podzemní chodby tesané ve skalním podloží.

 
Vstupní brána do zámku

V interiéru se dochovaly původní konstrukce, včetně dvouramenného schodiště.[2] V zámku sídlí mj. městské muzeum s expozicemi, které se týkají historie Vltavotýnska a jeho osobností (režisér Alfréd Radok a další); také je zde expozice, věnovaná vltavínům. V druhém poschodí se nachází rozsáhlá expozice loutkářství.[6]

Za zámkem je městské informační centrum, které zprostředkovává vstup do vltavotýnského historického podzemí.[8]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Seznam. Zámek Týn nad Vltavou [online]. mapy.cz [cit. 2021-09-23]. Dostupné online. 
  2. a b c d Památkový katalog [online]. [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. 
  3. SUDOVÁ, Martina. Hrady na Vltavotýnsku : Týn, Újezdec a Karlshaus. Plzeň: Petr Mikota, 2003. ISBN 80-86596-21-4. S. 16. 
  4. SUDOVÁ, Martina; PROCHÁZKA, Lubomír. Vltavotýnský poutník. 1. vyd. Praha: Miloš Uhlíř - Baset, 2007. 247 s. ISBN 978-80-7340-098-9. S. 54–55. 
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Příprava vydání Karel Tříska a kolektiv. Díl V. [s.l.]: Svoboda, 1986. S. 201. 
  6. a b Muzeum Týn nad Vltavou [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 
  7. a b Historie arcibiskupského zámku [online]. Městské muzeum Týn nad Vltavou [cit. 2021-10-14]. Dostupné online. 
  8. Vltavotýnské podzemní chodby pod náměstím [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat