Vltavotýnské podzemí
Soubor podzemních staveb, který se nachází pod budovou arcibiskupského zámku a pod severní částí náměstí Míru v Týně nad Vltavou v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, je od roku 2006 zapsán na seznamu kulturních památek České republiky.[1] Tento soubor podzemních místností, chodeb a studní je zároveň součástí městské památkové zóny Týn nad Vltavou, vyhlášené 19. listopadu 1990.[2]
| Vltavotýnské podzemí | |
|---|---|
.jpg) Ústí jedné z chodeb pod budovou arcibiskupského zámku v Týně nad Vltavou | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 15.-16. století |
| Současný majitel | Město Týn nad Vltavou |
| Poloha | |
| Adresa | Týn nad Vltavou,  Česko |
| Souřadnice | 49°13′23,57″ s. š., 14°25′16,13″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 101920 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPodle archeologických nálezů nejstarší podzemní chodby v jádru města vznikly pravděpodobně v 15. století. Chodby byly budovány v době, kdy zástavními majiteli vltavotýnského panství byli Čabeličtí ze Soutic, tj. až do roku 1601. Budování podzemního systému bylo ukončeno buď po změně majitelů panství v roce 1601 či na počátku třicetileté války, kdy se město potýkalo s nedostatkem financí.[3]
Důvod vybudování podzemní sítě chodeb a dalších prostor není dosud zcela objasněn. Podle jedné z teorií podzemí vzniklo kvůli odvodnění severní části náměstí a vytvoření nádrží s pitnou vodou, přičemž tuto teorii podporuje i existence dvou studní.[3] Za vznikem podzemního systému mohlo být také budování sklepů a dalších úložných prostor pod měšťanskými domy, jejichž rozloha byla limitována úzkými pozemky, přičemž tyto sklepy byly později propojeny sítí chodeb. Podzemní prostory mohly sloužit také jako úkryt pro obyvatele města v dobách válek a při ohrožení nepřítelem. Jako čtvrtý hypotetický důvod vzniku chodeb se uvádí možná hornická těžba blíže neurčeného nerostu.[3]
První pokusy o průzkum vltavotýnského podzemí se v 50. letech 20. století provedl Bedřich Karásek, vlastivědný pracovník, spisovatel a zakladatel muzea v Týně nad Vltavou. První odborný průzkum podzemí se uskutečnil až v roce 1992 pod vedením speleologů z Písku.
Zpřístupnění podzemního labyrintu, do té doby zaplaveného vodou a bahnem, předcházel další průzkum, který zde probíhal v letech 2005 až 2008. Vltavotýnské podzemí bylo zpřístupněno veřejnosti 26. července 2008.[3]
Popis
editovatHorninové podloží pod centrem Týna nad Vltavou tvoří biotitická pararula a jíly. Podzemní systém se nalézá kolem 4 až 6 metrů pod povrchem. Chodby byly ručně vytesané ve skále, některé místnosti a další vnitřní prostory jsou vyzděné. Chodby mají značně nepravidelní tvar a půdorys, místy jsou vysoké jen kolem 120 centimetrů. Jejich průřez často připomíná „klíčovou dírku“ – směrem dolů se zužuje, při zemi odpovídá jen šíři stop návštěvníka. V některých místech jsou ve stropech chodeb proraženy větrací šachty.[3]
Veřejnosti je zpřístupněno zhruba 160 metrů chodeb. Návštěva podzemí se nedoporučuje osobám s omezenou pohyblivosti či jinými zdravotními omezeními.[4] Další podzemní prostory, avšak nepřístupné veřejnosti, se nacházejí v nitru pahorku, na němž stával místní hrad, jehož ruiny byly zbořeny v roce 1645.[3]
Pověsti
editovatPodle místních pověstí se traduje, že podzemní chodby pokračují z centra Týna nad Vltavou nejen ke hradu, ale pod dnem řeky až do oblasti Malé Strany, která leží na levém břehu Vltavy, případně dokonce vedou až pod zámek v Hněvkovicích, vzdálených zhruba čtyři kilometry proti proudu řeky. Podle této verze jsou zmíněné chodby natolik široké, že jimi může projet kočár s koňmi. A kočár v této pověsti opravdu figuruje – má se jednat o ohnivý kočár, v němž se projíždí někdejší hněvkovický zámecký pán Jeroným Hozlauer z Hozlau. Jízda v ohnivém kočáře je podle pověsti trestem za to, že krutý hněvkovický pán zabil svého sluhu, který mu pomáhal na zámku ukrýt poklad.[3]
Galerie
editovat-
Vstup pro návštěvníky -
Studna u budovy zámku -
Voda v podzemní chodbě -
Výklenek ve skále -
Vnitřek studny -
Informační tabule před muzeem
.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Soubor podzemních staveb [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Týn nad Vltavou [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-10-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g SUDOVÁ, Martina; BŽOCH, Miroslav. Vltavotýnské podzemní chodby. Týn nad Vltavou: Městské centrum kultury a vzdělávání, Městské muzeum, 2019. 6 s. Informační leták.
- ↑ Podzemní chodby [online]. Týn nad Vltavou: Městský úřad [cit. 2021-10-12]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vltavotýnské podzemí na Wikimedia Commons - Vltavotýnské podzemí na stránkách jiznicechy.cz
- Podzemí na stránkách kudyznudy.cz
