Vltavotýnské podzemí

kulturní památka České republiky na území obce Týn nad Vltavou

Soubor podzemních staveb, který se nachází pod budovou arcibiskupského zámku a pod severní částí náměstí Míru v Týně nad Vltavou v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji, je od roku 2006 zapsán na seznamu kulturních památek České republiky.[1] Tento soubor podzemních místností, chodeb a studní je zároveň součástí městské památkové zóny Týn nad Vltavou, vyhlášené 19. listopadu 1990.[2]

Vltavotýnské podzemí
Ústí jedné z chodeb pod budovou arcibiskupského zámku v Týně nad Vltavou
Ústí jedné z chodeb pod budovou arcibiskupského zámku v Týně nad Vltavou
Základní informace
Výstavba15.-16. století
Současný majitelMěsto Týn nad Vltavou
Poloha
AdresaTýn nad Vltavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky101920 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Podle archeologických nálezů nejstarší podzemní chodby v jádru města vznikly pravděpodobně v 15. století. Chodby byly budovány v době, kdy zástavními majiteli vltavotýnského panství byli Čabeličtí ze Soutic, tj. až do roku 1601. Budování podzemního systému bylo ukončeno buď po změně majitelů panství v roce 1601 či na počátku třicetileté války, kdy se město potýkalo s nedostatkem financí.[3]

 
Ukázky předmětů, nalezených v podzemí

Důvod vybudování podzemní sítě chodeb a dalších prostor není dosud zcela objasněn. Podle jedné z teorií podzemí vzniklo kvůli odvodnění severní části náměstí a vytvoření nádrží s pitnou vodou, přičemž tuto teorii podporuje i existence dvou studní.[3] Za vznikem podzemního systému mohlo být také budování sklepů a dalších úložných prostor pod měšťanskými domy, jejichž rozloha byla limitována úzkými pozemky, přičemž tyto sklepy byly později propojeny sítí chodeb. Podzemní prostory mohly sloužit také jako úkryt pro obyvatele města v dobách válek a při ohrožení nepřítelem. Jako čtvrtý hypotetický důvod vzniku chodeb se uvádí možná hornická těžba blíže neurčeného nerostu.[3]

První pokusy o průzkum vltavotýnského podzemí se v 50. letech 20. století provedl Bedřich Karásek, vlastivědný pracovník, spisovatel a zakladatel muzea v Týně nad Vltavou. První odborný průzkum podzemí se uskutečnil až v roce 1992 pod vedením speleologů z Písku.

Zpřístupnění podzemního labyrintu, do té doby zaplaveného vodou a bahnem, předcházel další průzkum, který zde probíhal v letech 2005 až 2008. Vltavotýnské podzemí bylo zpřístupněno veřejnosti 26. července 2008.[3]

Horninové podloží pod centrem Týna nad Vltavou tvoří biotitická pararula a jíly. Podzemní systém se nalézá kolem 4 až 6 metrů pod povrchem. Chodby byly ručně vytesané ve skále, některé místnosti a další vnitřní prostory jsou vyzděné. Chodby mají značně nepravidelní tvar a půdorys, místy jsou vysoké jen kolem 120 centimetrů. Jejich průřez často připomíná „klíčovou dírku“ – směrem dolů se zužuje, při zemi odpovídá jen šíři stop návštěvníka. V některých místech jsou ve stropech chodeb proraženy větrací šachty.[3]

Veřejnosti je zpřístupněno zhruba 160 metrů chodeb. Návštěva podzemí se nedoporučuje osobám s omezenou pohyblivosti či jinými zdravotními omezeními.[4] Další podzemní prostory, avšak nepřístupné veřejnosti, se nacházejí v nitru pahorku, na němž stával místní hrad, jehož ruiny byly zbořeny v roce 1645.[3]

Pověsti

editovat

Podle místních pověstí se traduje, že podzemní chodby pokračují z centra Týna nad Vltavou nejen ke hradu, ale pod dnem řeky až do oblasti Malé Strany, která leží na levém břehu Vltavy, případně dokonce vedou až pod zámek v Hněvkovicích, vzdálených zhruba čtyři kilometry proti proudu řeky. Podle této verze jsou zmíněné chodby natolik široké, že jimi může projet kočár s koňmi. A kočár v této pověsti opravdu figuruje – má se jednat o ohnivý kočár, v němž se projíždí někdejší hněvkovický zámecký pán Jeroným Hozlauer z Hozlau. Jízda v ohnivém kočáře je podle pověsti trestem za to, že krutý hněvkovický pán zabil svého sluhu, který mu pomáhal na zámku ukrýt poklad.[3]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Soubor podzemních staveb [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  2. Týn nad Vltavou [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g SUDOVÁ, Martina; BŽOCH, Miroslav. Vltavotýnské podzemní chodby. Týn nad Vltavou: Městské centrum kultury a vzdělávání, Městské muzeum, 2019. 6 s. Informační leták. 
  4. Podzemní chodby [online]. Týn nad Vltavou: Městský úřad [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat