Jan Josef Breuner

Jan Josef hrabě Breuner (20. července 1641 Vídeň20. března 1710 Praha) byl olomoucký světící biskup, v letech 1694-1710 17. arcibiskup pražský.

Jeho Excelence
Mons. PhDr. Jan Josef Breuner
17. pražský arcibiskup
Mons. Jan Josef Breuner
Mons. Jan Josef Breuner
Církev římkokatolická
Provincie Česká církevní provincie
Arcidiecéze Arcidiecéze pražská
Jmenování 4. července 1695
Uveden do úřadu 6. listopadu 1695
Předchůdce Jan Bedřich z Valdštejna
Nástupce František Ferdinand Khünburg
Znak Znak
Svěcení
Biskupské svěcení 1. březen 1671
Brno, Kolegiáta na Petrově
světitel Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • titulární biskup nikopolský a světící olomoucký (1669-1695)
Osobní údaje
Země Dolní RakousyDolní Rakousy Dolní Rakousy
Datum narození 20. července 1641
Místo narození Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Datum úmrtí 20. března 1710 (ve věku 68 let)
Místo úmrtí Praha
České královstvíČeské království České království
Národnost italská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Pocházel ze starého šlechtického rodu usedlého ve Štýrsku a Horních Rakousích. Jeho otcem byl Arnošt Ferdinand hrabě Breuner a matkou Polixena roz. hraběnka ze Stahrenberku.

Od dětství byl určen duchovnímu stavu, první tonzuru se čtyřmi nižšími svěceními přijal od vídeňského biskupa ve věku 9 let (roku 1650). V 17 letech byl olomouckým arcibiskupem jmenován rektorem kostela sv. Anny v Olomouci, následujícího roku se stal titulárním kanovníkem olomouckým. V letech 1659–1665 studoval na římském Germaniku, v roce 1666 se stal sídelním olomouckým kanovníkem a roku 1668 scholastikem kapituly. Jako takový byl v roce 1669 zvolen za sufragána, o dva roky později vysvěcen na titulárního biskupa Nikopole. Roku 1672 se stal generálním vikářem olomoucké diecéze, roku 1689 byl zvolen za děkana kapituly.

V roce 1685 prováděl v kostele v Mohelnici degradaci děkana Kryštofa Aloise Lautnera před jeho upálením v rámci čarodějnických procesů.[1]

Roku 1694 jej císař Leopold I. jmenoval pražským arcibiskupem, ale papežem byl potvrzen až 4. července 1695. Po předepsaných přísahách byl intronizován 6. listopadu 1695 a týden na to přijal pallium v kapli své rezidence. Jako pražský arcibiskup zahájil vizitaci své diecéze, v roce 1701 vydal po olomouckém vzoru „Rituale Romano-Pragense“ a zřídil dům pro kněze na penzi u kostela sv. Karla Boromejského na Novém Městě pražském.

Okolo roku 1708 nechal postavit barokní zámek ve Světci na Teplicku.[2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. viz http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/142304
  2. ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Světec – zámek, s. 452–453. 

LiteraturaEditovat

  • PODLAHA, Antonín, Dějiny arcidiecése pražské od konce století XVII. do počátku století XIX., I. Doba arcibiskupa Jana Josefa hraběte Breunera (1694 - 1710), Praha, Dědictví svatého Prokopa 1917.
  • Kurt A. Huber, heslo Johann Joseph Breuner, in Erwin Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1648–1803, ISBN 3-428-06763-0, 46–47.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra-Brum. Praha: Libri, 2007. 110-224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 176. 
  • Karel z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695): Olomoucký biskup a kníže střední Evropy. Příprava vydání Ondřej Jakubec. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2019. 395 s. ISBN 978-80-88103-49-3. Kapitola Biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna a správa moravské církve v závěru 17. století, s. 91. (česky) 
  • Karl von Lichtenstein-Castelcorno (1624–1695): Bishop of Olomouc and Central European Prince. Příprava vydání Ondřej Jakubec. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2019. 395 s. ISBN 978-80-88103-50-9. Kapitola Bishop Karl von Lichtenstein-Castelcorno and the administration of the Moravian church at the end of the 17th century, s. 91. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat