Seznam pražských biskupů a arcibiskupů

seznam na projektech Wikimedia

Toto je seznam biskupů a arcibiskupů pražské diecéze. Pražské biskupství bylo založeno roku 973 vyjmutím z řezenské diecéze. Prvním biskupem byl v roce 976 zvolen Dětmar.

Znak pražského biskupství
Znak pražského biskupství

Na arcibiskupství byla pražská diecéze povýšena v roce 1344 za panování krále Jana Lucemburského a prvním pražským arcibiskupem se stal tehdejší biskup Arnošt z Pardubic.

V roce 1421 nastalo období sedisvakance jako následek husitských nepokojů a trvalo až do roku 1561. Diecéze byla v této době spravována administrátory.

Pražský arcibiskup stojí jakožto metropolita s titulem primas český v čele české církevní provincie.

Pražští biskupové

editovat
  1. Dětmar (Thietmar, Dietmar), 976–982, † 2. 1. 982
  2. svatý Vojtěch (Adalbert, Slavníkovec), 982–996, † 23. 4. 997
    Kristian (Strachkvas), 994 volba, 996 investitura, zemřel před vysvěcením na biskupa.
  3. Thiddag (Thegdag, Bohdal, Deodatus), 998–1017, † 10. nebo 11. 6. 1017
  4. Ekkard (Ekkehard, Ekhard, Helicardus), 1017–1023, † 8. 8. 1023
  5. Hyza (Hyzo, Hizzo, Izzo), 1023–1030, † 30. nebo 31. 1. 1030
  6. Šebíř (Severus) 1030–1067, † 9. 12. 1067
  7. Jaromír (Gebehard, Gebhart), 1068–1089, † 26. 6. 1090 nebo 1089, Uhersko
  8. Kosmas, 1090–1098, † 10. 10. nebo 10. 12. 1098
  9. Heřman, 1099–1122, † 17. 9. 1122
  10. Menhart (Meinhard), 1122–1134, † 2. 7. nebo 3. 7. 1134 na Moravě
  11. Jan I., 1134–1139, † 8. 8. 1139
    Sylvestr, 1139–1140, † 10. 2. 1161, odstoupil před biskupským vysvěcením
  12. Ota (Otta, Otto), 1140–1148, † 10. 7. 1148
  13. Daniel I., 1148–1167, † 9. 8. 1167
    Gotpold (Goltpold, Gothart, Hotart), 1168, † 10. 3. 1168 před volbou
  14. Bedřich (Friedrich), 1168–1179, † 31. 1. 1179 nebo 31. 7. 1179
  15. Vališ (Valentin), 1179–1182, † 6. 2. 1182
  16. Jindřich Břetislav 1182–1197 (Přemyslovec), † 15. 6. 1197 Cheb, pohřben v klášteře Doksany
  17. Daniel II. (Milík z Talmberka), 1197–1214, † 28. 3. 1214 nebo 4. 4. 1214 Velehrad, kde byl pohřben.
  18. Ondřej z Gutenštejna, 1214–1224, † 30. 7. 1224 v Itálii
  19. Pelhřim z Vartenberka (Peregrin), 1224–1226, † 1. 2. 1240 nebo 8. nebo 25. 1. 1240
    Budilov (Budivoj, Budislav), 1226, † 10. 7. 1226 Řím, vysvěcen v Římě na biskupa, svého úřadu se však fakticky nestihl ujmout, neboť zemřel cestou do Prahy
  20. Jan II. z Dražic 1226–1236, † 16. 8. nebo 17. 8. 1236
  21. Bernard Kaplíř ze Sulevic (Buchard), 1236–1240, † 12. 9. 1240
  22. Mikuláš z Újezda a Riesenburka (Nicolaus), 1240–1258, † 17. 1. nebo 18. 1. 1258
  23. Jan III. z Dražic, 1258–1278, † 21. 10. 1278
  24. Tobiáš z Bechyně, 1278–1296, † 1. 3. 1296
  25. Řehoř Zajíc z Valdeka, 1296–1301, † 6. 9. 1301
  26. Jan IV. z Dražic, 1301–1343, † 5. 1. 1343
  27. Arnošt z Pardubic, 1343–1344, (od 30. 4. 1344 arcibiskup)

Pražští arcibiskupové 1344–1421

editovat

Poté, co se Konrád z Vechty 21. dubna 1421 veřejně přihlásil ke Čtyřem artikulům pražským, mu vypověděli poslušnost olomoucký biskup Jan XII. Železný i litomyšlský biskup Aleš z Březí, papež na něj uvalil klatbu a zřekla se ho svatovítská kapitula i kněžstvo věrné katolické církvi. V letech 14231425 zastupoval stranu podobojí při jednání s katolíky. Papežem byl s konečnou platností zbaven úřadu až 21. prosince 1425.

Dne 21. října 1435 český sněm zvolil za arcibiskupa Jana Rokycanu. Funkci vykonával až do své smrti roku 1471 na sklonku vlády Jiřího z Poděbrad. Papež jej však nikdy neuznal. Volba nikdy nedosáhla kanonické platnosti.

Administrátoři arcidiecéze v letech sedisvakance 1421–1561 (administrátoři konzistoře podjednou)

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam administrátorů podobojí.
  • 1421–1430 Jan Železný, biskup olomoucký 1416–1430
  • 1430–1434 Konrád Zvolský ze Zvole, biskup olomoucký 1430–1434
  • 1435–1436 Jan z Dubé, děkan pražský a Šimon z Nymburka, arcijáhen boleslavský
  • 1436–1439 Filibert, biskup z Coutances a apoštolský administrátor pražské arcidiecéze, též koncilní legát v Čechách; spolu s Prokopem z Kladrub, 1437–1439
  • 1446–1453 Prokop z Kladrub, děkan pražský
  • 1453–1460 Václav Hněvsín z Krumlova, děkan pražský
  • 1453–1458 Mikuláš z Krumlova, arcijáhen bechyňský
  • 1461 Mikuláš z Krumlova, arcijáhen bechyňský
  • 1461–1462 Hilarius z Litoměřic, děkan pražský
  • 1461–1462 Jan z Krumlova, arcijáhen pražský
  • 1462 Martin Terra ze Strašecí, arcijáhen pražský a plzeňský
  • 1462–1468 Hilarius z Litoměřic, děkan pražský
  • 1468–1481 Hanuš II. z Kolovrat
  • 1468–1481 Jan z Krumlova, děkan pražský
  • 1481–1484 Václav z Plané, arcijáhen pražský
  • 1484–1496 Pavel Pouček z Talmberka, probošt zderazský
  • 1498–1510 Ambrož Chrt z Plzně, děkan pražský;
  • 1498–1502 Blažej Kremer z Plzně, arcijáhen litoměřický
  • 1511–1525 Jan Žák, děkan, pak probošt pražský
  • 1525–1544 Arnošt ze Šlejnic, probošt pražský
  • 1544–1557 Valentin Hahn ze Stříbra, scholastik pak děkan pražský
  • 1544–1554 Jan Podbradský z Pouchova, arcijáhen plzeňský, pak pražský
  • 1555–1561 Jindřich Scribonius (Píšek) z Horšovského Týna, probošt pražský

Pražští arcibiskupové 1561– současnost

editovat

V letech 1561–1694 nesli titul pražského arcibiskupa velmistři řádu křižovníků ze dvorce u kostela sv. Petra na Poříčí, v té době se pro křižovnický dvůr vžil název Biskupský dvůr, který dodnes nese ulice jižně od kostela, obdobně na tuto historii odkazuje i název ulice Biskupská, která vede po západní straně.[1]

Literatura

editovat

Pomocní (světící) pražští biskupové

editovat

Reference

editovat
  1. Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejých prostranství. 1. díl (A–N), Libri, Praha, 1997
  2. Diecéze českobudějovická, katalog, farnost Miličín (dostupné online[nedostupný zdroj])
  3. https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/180214mons-zdenek-wasserbauer-prijme-v-kvetnu-biskupske-sveceni

Literatura

editovat
  • Jiří Kettner: Dějiny pražské arcidiecéze v datech, Zvon, Praha 1993, ISBN 80-7113-079-6, s. 241–244
  • Tomáš Koutek, Čeští biskupové a arcibiskupové. Praha: Brána 2016. ISBN 978-80-7243-857-0

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat