Bitva u Kraví hory

Bitva u Kraví hory či též Bitva u Vodňan byla menším válečným střetem mezi vojskem jihočeské katolické šlechty, příslušící k tzv. Zelenohorské jednotě, vedené Janem I. Konopišťským ze Šternberka a Jindřichem IV. z Hradce, s oddílem z města Vodňany, sídlu loajálnímu českému králi Jiřímu z Poděbrad, během politických a náboženských sporů v českých zemích. Odehrála se 19. nebo 20. července[1] 1468 na úpatí Kraví hory poblíž obce Strpí v jižních Čechách a skončila porážkou vodňanských ozbrojenců a následným vypleněním města.

Bitva u Kraví hory
konflikt: boje Jiřího z Poděbrad s Jednotou zelenohorskou
{{{alt}}}
Nákres bitvy pod Kraví Horou (O. Frankenberger: Husitské válečnictví, 1938)
trvání: 19. nebo 20. červenec 1468
místo: prostor pod Kraví horou u vsi Strpí, Rožmberské dominium
zeměpisné souřadnice:
výsledek: vítězství vojska Zelenohorské jednoty
strany
České království město Vodňany České království Zelenohorská jednota
velitelé
Znak Malovců z Malovic Oldřich Vlach z Malovic ? Sternberkove 1000.png Jan I. Konopišťský ze Šternberka
Jindřich IV. z Hradce

síla
~ 1 200 mužů
~ 60 válečných vozů
několik palných zbraní
několik tisíc mužů
několik houfnic
ztráty
~ 200 padlých
několik stovek zajatých
neznámé

PozadíEditovat

Dne 23. prosince 1466 prohlásil papež Pavel II. Jiřího z Poděbrad jako kacíře za sesazeného z trůnu a vyhlásil proti kališnickým Čechám křížovou výpravu. Roku 1467 papež potvrdil za vůdce katolíků Zdeňka ze Šternberka, předáka Zelenohorské jednoty. Jemu byly na pomoc poslány houfy křižáků z okolních zemí, avšak jejich útoku vojska Jiřího z Poděbrad úspěšně čelila. V březnu roku 1468 zahájil přímý boj vykonavatel papežské klatby uherský král Matyáš Korvín. Vpadl na Moravu a postupně likvidoval pozice Jiřího z Poděbrad, který zatím neúspěšně svolával české vojsko k efektivnímu protiútoku. V květnu se bojovalo na jihozápadní Moravě, 14. května byla útokem dobyta Třebíč. Poté Matyášova vojska oblehla hrad Špilberk v Brně a opevněný klášter Hradisko u Olomouce.

Na Matyášův pokyn se k výpravě proti pozicím krále Jiřího vydalo jízdní a pěší vojsko pod vedením Jana I. ze Šternberka, syna Zdeňka, který hájil katolickou stranu na Jihlavsku a v jižních Čechách. Celé tažení urychlila též porážka rožmberského vojska v bitvě u Dráchova 23. června 1468, po které Jan II. z Rožmberka, dědic rodu doposud loajální Jiřímu z Poděbrad, začal zvažovat přechod na katolickou stranu. Vojsko se 4. července 1468 střetlo u obce Ořechov nedaleko Telče (bitva u Telče)[2] se silami loajálními Poděbradovi, nad kterými zvítězilo. Potom spolu s oddíly Jindřicha z Hradce, vítěze od Dráchova, vytáhlo k Týnu nad Vltavou,[3] který vypálilo a pokračovalo směrem k západu.

Pravděpodobný průběhEditovat

O událostech bitvy informuje několik kronik a následně pak novějších historických publikací, mj. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě Františka Palackého.

Po vyplenění Týna nad Vltavou se stalo dalším z cílů katolického vojska město Vodňany. K útoku na město měla být připravena lest spočívající v provedení fingovaného útoku, který měl vylákat městskou posádku mimo hradby a následně na ni v určeném místě ve volném terénu zaútočit v plné síle, tj. taktice hojně využívané zejména v boji s nepřítelem využívajícím vozovou hradbu. Vstříc městu byl tedy 19. nebo 20. července[1] vyslán jezdecký oddíl, který byl obránci města zaregistrován. Ve Vodňanech toho dne probíhaly hojně navštívené trhy. Z obyvatel města i příchozích zde tak byl svolán ozbrojený kontingent o odhadovaném počtu 1200 ozbrojenců se 60 bojovými vozy a několika palnými zbraněmi, kteří skrz Budějovickou bránu vyrazili nepříteli vstříc. Vodňanští katolickou jízdu pronásledovali až k úpatí Kraví hory,[1] kde však soupeři zahájili obrat a přešli do protiútoku podpořeného pěchotou čekající v okolí a také palbou z houfnic. Překvapené městské vojsko se nezmohlo k většímu odporu a posléze se se značnými ztrátami dalo na ústup zpět za vodňanské brány.

Střetu této velikosti se v dobovém kontextu mohlo celkově účastnit několik set, maximálně několik tisíc bojovníků. Vojsko Šternberka a Hradeckého bylo velmi pravděpodobně ve značné přesile. Několik stovek vodňanských bylo v bitvě zabito či zajato. Mrtví byli pohřbeni v masovém hrobě na úpatí hory, zajatci byli pak odvlečeni do Jindřichova Hradce. Mězi zajatými šlechtici se uvádějí Oldřich Vlach z Malovic či dva členové rodu pánů z Příbrami.

Hodnocení bitvyEditovat

Bezprostředně po bitvě bylo město následně katolickým vojskem dobyto a vypleněno. Podle některých zdrojů měli o ohrožení Vodňan vědět také Táborští a Písečtí, kteří se však do bojů nakonec nezapojili.

Z hlediska dobového kontextu se jednalo o menší a méně významné střetnutí konfliktu kališnictví reprezentující moci Jiřího z Poděbrad s katolickým svazem Zelenohorské jednoty. Jan II. z Rožmberka byl na základě okolností prohraných bitev na domácím území a rovněž katolické klatby uvržené na jeho osobu definitivně přinucen přiklonit se na katolickou stranu a prostřednictvím papežského legáta Rovarelly uzavřít smlouvu s Korvínem, podle které následně 14. září 1468 odvolal své závazky k Poděbradovi a skrze pasovského biskupa Oldřicha byl klatby zbaven. Stejně tak tato politická prohra znamenala značné oslabení moci rodu Rožmberků jakožto dynastie dominující jihočeskému šlechtickému prostředí. Konflikt označovaný jako česko-uherské války pak ve větší intenzitě trval ještě po několik dalších let.

Jisté zdroje uvádí vrch také pod názvem Krví hora,[1] je tedy možné, že dostala název právě kvůli krveprolití, který byl v pozdějších letech zkomolen.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Číčenice - Historie obce. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  2. O obci | obec Ořechov. orechov.somt.cz [online]. [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  3. Historie města: Týn nad Vltavou. www.tnv.cz [online]. [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat