Tobiáš z Bechyně

pražský biskup mezi léty 1278–1296

Tobiáš z Bechyně (též Tobiáš z Benešova, 13. století1. března 1296) byl v letech 1278–1296 pražský biskup z rodu Benešoviců. Společně s dalšími dvěma pražskými biskupy je znázorněn na fresce v kostele sv. BartolomějeKyjích.

Jeho biskupská Milost
Tobiáš z Bechyně
25. biskup pražský
metropolita
Biskup Tobiáš z Bechyně na fresce v kostele sv. Bartoloměje v Kyjích
Biskup Tobiáš z Bechyně na fresce
kostele sv. BartolomějeKyjích
Církevřímskokatolická
Diecézepražská
Období služby12781296
PředchůdceJan III. z Dražic
NástupceŘehoř Zajíc z Valdeka
ZnakZnak
Osobní údaje
Rodné jménotéž Tobiáš z Benešova
Datum narození13. století
Datum úmrtí1. března 1296
Místo úmrtíPraha
Místo pohřbeníkatedrála sv. Víta
RodičeVok z Benešova (otec)
PříbuzníBeneš ze Cvilína, Ondřej z Tvorkova a Milota z Dědic (sourozenci)
Povolánířímskokatolický biskup
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Tobiášova pečeť

PůvodEditovat

Pocházel z českého rodu Benešoviců. Jeho otcem byl Vok z Benešova. Tobiáš měl pravděpodobně sedm bratrů. Nejstarší byl Beneš ze Cvilína, dalším byl významný český pán Milota z Dědic. Dále to byli Robert, který předčasně zemřel a Ondřej, zakladatel rodu z Tvorkova. Dalšími bratry pravděpodobně byli Vok z Kravař a Benešova, Zbyslav ze Štráleka a Jan z Bučovic.

ČinnostEditovat

Tobiáš se stal pražským biskupem 15. listopadu 1278, ve funkci ho potvrdil 5. ledna 1279 olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který byl k tomu zplnomocněn.

Po smrti Přemysla Otakara II. se Tobiáš dostal do sporu s Otou Braniborským, který byl pověřen regentstvím Království českého za tehdy nezletilého kralevice Václava, a který byl faktickým vládcem Čech. Tobiáš stál na straně české šlechty, což nelibě nesl braniborský biskup Gerhard, který vůči Tobiášovi podnikl několik nepřátelských činů. Tobiáš díky svým diplomatickým znalostem pomohl urovnat spor mezi Branibory a Čechy a zahájil jednání o návratu krále Václava II. na český trůn. Do přízně krále se dostal Záviš z Falkenštejna, který se postavil proti Tobiášovi. Biskup Tobiáš proto učinil odvetná opatření a výsledkem jeho politické obratnosti bylo osobní sblížení s Rudolfem Habsburským a následný sňatek jeho dcery Jitky s králem Václavem. Poté Záviš z Falkenštejna upadl v královu nemilost, což vyvolalo nenávist Vítkovců proti Tobiášovi a docházelo k ničení biskupských statků, např. k vypálení Týna nad Vltavou.[1] Řádění Vítkovců ukončilo až vojenské tažení Rudolfa a Závišova poprava.

V Týně nad Vltavou vybudoval hrad a založil nové městské centrum.[1] V letech 1286–1296 nechal založit město Horšovský Týn.[2] Je také pravděpodobné, že se zasloužil o založení hradu Konopiště (kolem roku 1294).

Závěr životaEditovat

Tobiáš se dostal opět do čela české politiky. Časem ho z pozice vytlačili mladší Václavovi rádcové. Tobiáš se proto z politiky stáhl. Zemřel v Praze 1. března 1296.[3]

HrobEditovat

Byl pohřben do biskupské krypty v katedrále svatého Víta za svatovítským oltářem. Fragment nápisové tabulky a ostatků byl nalezen při průzkumu roku 1928 a uložen ve sbírkách Pražského hradu.[4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko : krajem dvou řek. České Budějovice: Veduta, 2010. 312 s. ISBN 978-80-86829-54-8. S. 258–259. 
  2. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Horšovský Týn – zámek, s. 88. 
  3. Konopiště. www.zamek-konopiste.cz [online]. [cit. 2018-10-24]. Dostupné online. 
  4. PODLAHA, Antonín. lustrovaný katalog pokladu chrámu sv. Víta v Praze. Praha: Metropolitní kapitula, 1930. 111 s. S. 107. 

LiteraturaEditovat

  • BALETKA, Tomáš. Páni z Kravař : z Moravy až na konec světa. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 488 s. ISBN 80-7106-682-6. 
  • BUBEN, Milan M. Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů. Praha: Logik, 2000. ISBN 80-902811-0-9. 
  • DVORSKÝ, František. O starožitném panském rodě Benešoviců. Čásť I, O Benešovicích – vyjímaje rod pánů z Kravař. Brno: Musejní spolek, 1907. 132 s. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Otto
  12. probošt mělnický
24. února 12691277
  Nástupce:
Budislav Dražický z Dražic