Otevřít hlavní menu

Konrád z Vechty (asi 136426. prosinec 1431, Helfenburk u Úštěka) byl verdenským a olomouckým biskupem a pražským arcibiskupem, který se po vypuknutí husitské revoluce přihlásil ke čtyřem pražským artikulům a světil husitské kněze, kterým záleželo na dodržení apoštolské posloupnosti.

Vysoce důstojný a osvícený
Konrád z Vechty
7. arcibiskup pražský
Církev římskokatolická
Provincie česká
Arcidiecéze pražská
Sídlo Praha
Jmenování 1413
Emeritura 1421 dán do klatby
1425 oficiálně zbaven úřadu
Předchůdce Albík z Uničova
Nástupce sedisvakance (papežem neuznaný Jan Rokycana)
Antonín Brus z Mohelnice (až roku 1561)
Znak Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození asi 1364
Místo narození Vechta?, Brémy?, Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Datum úmrtí 26. prosince 1431 (ve věku 67 let)
Místo úmrtí Helfenburk u Úštěka, Small coat of arms of the Czech Republic.svg České království
Místo pohřbení hradní kaple, Helfenburk u Úštěka
Národnost německá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v měšťanské rodině ve vestfálském hrabství Vechta. Stal se knězem a protože byl schopný finančník, dostal se do služeb krále Václava IV. V letech 13981400 byl členem královské rady. Roku 1401 se stal na přímluvu Václava IV. biskupem v dolnosaském Verdenu, ale biskupem nebyl potvrzen. Proto byl jmenován mincmistrem království českého, pak zemským podkomořím. V roce 1408 se dostal na olomoucký biskupský stolec jako Konrád II. V roce 1412 se stal administrátorem pražské arcidiecéze a 10. února 1413 byl papežem potvrzen jako metropolita pražský.

Roku 1416 se kostnický koncil zamýšlel, že jej povede k zodpovědnosti za nečinnost v souvislosti se situací v Čechách. Pražské arcibiskupství zápasilo s hospodářskými těžkostmi a Konrád byl nucen prodat řadu majetků. Po smrti krále Václava IV. korunoval Zikmunda Lucemburského českým králem. Ke králi však nepřimknul a 21. dubna 1421 se veřejně přihlásil ke Čtyřem artikulům pražským. Husité tím totiž konečně získali možnost světit nové kněze, kterých se zoufale nedostávalo. Přistoupením k artikulům souhlasil Konrád zároveň se sekularizací majetku pražského arcibiskupství, a tak vlastně jen zůstal duchovní hlavou církve v Čechách, které měli podléhat všichni kněží. Poslušnost mu odřekl olomoucký biskup Jan XII. Železný i litomyšlský biskup Aleš z Březí a na arcibiskupa Konráda byla papežem uvalena klatba. Zřekla se ho svatovítská kapitula i kněžstvo věrné katolické církvi. V letech 14231425 zastupoval stranu podobojí při jednání s katolíky.

Závěr života a smrtEditovat

V závěru svého života lavíroval mezi husity a katolíky. Dne 21. prosince 1425 byl papežem s konečnou platností zbaven úřadu.

Odebral se nejprve do Roudnice nad Labem a potom na hrad Helfenburk (u Úštěka, okr. Litoměřice), kde 26. prosince 1431 zemřel. Byl pohřben patrně v tamější hradní kapli.

LiteraturaEditovat

  • BUBEN, Milan M. Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, Logik s.r.o. Praha, 2000