Konrád z Vechty

pražský arcibiskup, olomoucký a verdenský biskup

Konrád z Vechty (asi 136426. prosinec 1431, Helfenburk u Úštěka) byl verdenským a olomouckým biskupem a pražským arcibiskupem, který se po vypuknutí husitské revoluce přihlásil ke čtyřem pražským artikulům a světil husitské kněze, kterým záleželo na dodržení apoštolské posloupnosti.

Vysoce důstojný a osvícený
Konrád z Vechty
7. arcibiskup pražský
Konrád z Vechty (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Konrád z Vechty (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Arcidiecézepražská
SídloPraha
Jmenování1413
Emeritura1421 dán do klatby
1425 oficiálně zbaven úřadu
PředchůdceAlbík z Uničova
Nástupcesedisvakance (papežem neuznaný Jan Rokycana)
Antonín Brus z Mohelnice (až roku 1561)
ZnakZnak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození1370
Místo narozeníVechta?, Brémy?, Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Datum úmrtí24. prosince 1431 (ve věku 60–61 let)
Místo úmrtíHelfenburk u Úštěka, České království
Místo pohřbeníhradní kaple, Helfenburk u Úštěka
Národnostněmecká
Povoláníkatolický kněz, teolog a katolický biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v měšťanské rodině ve vestfálském hrabství Vechta. Stal se knězem a protože byl schopný finančník, dostal se do služeb krále Václava IV. V letech 13981400 byl členem královské rady. Roku 1401 se stal na přímluvu Václava IV. biskupem v dolnosaském Verdenu, ale biskupem nebyl potvrzen. Proto byl jmenován mincmistrem království českého, pak zemským podkomořím. Od roku 1404 do dubna 1410 byl proboštem mělnické kapituly.[1] V roce 1408 se dostal na olomoucký biskupský stolec jako Konrád II. V roce 1412 se stal administrátorem pražské arcidiecéze a 10. února 1413 byl papežem potvrzen jako metropolita pražský.

Roku 1416 se kostnický koncil zamýšlel, že jej povede k zodpovědnosti za nečinnost v souvislosti se situací v Čechách. Pražské arcibiskupství zápasilo s hospodářskými těžkostmi a Konrád byl nucen prodat řadu majetků. Po smrti krále Václava IV. korunoval Zikmunda Lucemburského českým králem. Ke králi však nepřimknul a 21. dubna 1421 se veřejně přihlásil ke Čtyřem artikulům pražským. Husité tím totiž konečně získali možnost světit nové kněze, kterých se zoufale nedostávalo. Přistoupením k artikulům souhlasil Konrád zároveň se sekularizací majetku pražského arcibiskupství, a tak vlastně jen zůstal duchovní hlavou církve v Čechách, které měli podléhat všichni kněží. Poslušnost mu odřekl olomoucký biskup Jan XII. Železný i litomyšlský biskup Aleš z Březí a na arcibiskupa Konráda byla papežem uvalena klatba. Zřekla se ho svatovítská kapitula i kněžstvo věrné katolické církvi. V letech 14231425 zastupoval stranu podobojí při jednání s katolíky.

Závěr života a smrt

editovat

V závěru svého života lavíroval mezi husity a katolíky. Dne 21. prosince 1425 byl papežem s konečnou platností zbaven úřadu.

Odebral se nejprve do Roudnice nad Labem a potom na hrad Helfenburk (u Úštěka, okr. Litoměřice), kde 26. prosince 1431 zemřel. Byl pohřben patrně v tamější hradní kapli.

Reference

editovat
  1. PURŠ František: Náš Mělník, Město Mělník 2010, ISBN 978-80-254-7928-5, str. 44–50.

Literatura

editovat
  • BUBEN, Milan M. Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů, Logik s.r.o. Praha, 2000
Předchůdce:
Mikuláš Semenec
  23. probošt mělnické kapituly
14041410
  Nástupce:
Konstantin z Vechty