Kolegiátní kapitula v Mělníku
Kolegiátní kapitula v Mělníku existovala od 11. století do husitských válek při tamním kostele sv. Petra a Pavla.
| Kolegiátní kapitula v Mělníku | |
|---|---|
 Budova mělnického proboštství | |
| Vznik | 11. století |
| Zánik | 1421 |
| Typ | církevní instituce |
| Právní forma | zaniklá církevní právnická osoba |
| Místo | Mělník |
| Členové | kanovníci |
| Farář | P. Miroslaw Mateńko MS |
| Mateřská organizace | Diecéze litoměřická |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny editovat
O historii kapituly se zachovalo jen poměrně málo zpráv. První doložený mělnický probošt Šebíř (Severus) zastával tuto funkci prokazatelně už v roce 1086, avšak podle některých historiků mohou sahat počátky mělnické kapituly až na začátek 11. století, do doby, kdy v Mělníku pobývala kněžna Emma. Součástí majetku kapituly byl i dvorec v Brozanech, kde prý mělničtí probošti občas sídlili, a proto byli někdy nazýváni také brozanskými probošty.
Na přání krále Václava II. přeložil pražský biskup Tobiáš v roce 1294 z Mělníka na Pražský hrad ke kapli Všech svatých, avšak už po šesti letech se z rozhodnutí krále Václava II. vrátila zpět do Mělníka. Karel IV. požádal 12. ledna 1349 papeže, aby kapitula byla opět přeložena do Prahy, žádosti však nebylo vyhověno. Podle zprávy z druhé poloviny 14. století bylo mezi mělnické kanovníky rozděleno devět obročí a noví kanovníci byli jmenováni českou královnou jako vládkyní královského věnného města Mělníka.
Po vypuknutí husitských válek začal král Zikmund od Vánoc roku 1420 zastavovat majetek kapituly. Když se pak Mělník v dubnu 1421 vzdal husitům a tamním hejtmanem se stal Jan Smiřický, museli katoličtí kněží z Mělníka uprchnout, čímž kapitula fakticky zanikla. Titul probošta si kněží však ponechávali až do doby jagellonské (1471–1526).
V roce 1896 byl papežským breve z podnětu města Mělník obnoven úřad probošta mělnického jako čestného titulu tamního duchovního správce.
Probošti editovat
- Šebíř (od roku 1086 do 20. října 1125)
- Gervas (1125–1146)
- Hroznata (1146–1148)
- Jurata (zřejmě od 16. června 1160 do své smrti v roce 1168)
- Vojtěch (krátce v roce 1168)
- Jeroným (1172)
- Benedikt (od roku 1175)
- Vojtěch (od roku 1178 až do své smrti v dubnu 1200, současně salcburským arcibiskupem)
- Ondřej (1204–1207)
- Pelhřim (1217–1223)
- Otto (1233–1264)
- Tobiáš z Bechyně (od 24. února 1269 do 27. ledna 1270)
- Budislav Dražický z Dražic (1276–1277)
- Oldřich (od 24. ledna 1288 až do své smrti cca v roce 1311)
- Mikuláš ze Špýru (od 6. ledna 1312 do 27. ledna 1317[1]
- Jindřich (Henricus de Gors) (před 9. květnem 1318–1348)
- Jan (1349)
- Heřman (1358)
- Jan z Landštejna (od roku 1359 až do své smrti v září 1389)
- Barnim V. (od 22. září 1389)
- Zbyněk Zajíc z Hazmburka (1397–1403)
- Mikuláš Semenec (1403–1404)
- Konrád z Vechty (od roku 1404 do dubna 1410)
- Konstantin z Vechty (od 7. dubna 1410)
- Zikmund z Budějovic (od 30. května 1422 až do své smrti v roce 1436)
- Jindřich z Litoměřic, doktor dekretů, probošt mělnický (!), kanovník pražský a plebán v Českých Budějovicích 1471[2]
Data udávají období, ve kterém je dotyčná osoba doložena ve funkci probošta.
Infulovaní probošti a administrátoři po roce 1896 editovat
- Josef Bernat (1896–1915) – 1. probošt
- Josef Šlechta (1916–1924) – 2. probošt
- Antonín Dušek (1930–1950) – 3. probošt
- František Hajer (1954–1955) – administrátor
- Vojtěch Metelka (1955–1961) – 4. probošt
- Václav Sikyta (1961–1989) – administrátor
- Jaroslav Vyterna (od 1. listopadu 1992) – 5. probošt
- Jan Jucha MS (2002–2009) – 6. probošt
- Jacek Zyzak MS (2009–2022) – administrátor
Odkazy editovat
Reference editovat
Literatura editovat
- MACEK Jaroslav: 950 let Litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 33
- PURŠ František: Náš Mělník, Město Mělník 2010, ISBN 978-80-254-7928-5, str. 44–50.
