Kolegiátní kapitula v Mělníku

Kolegiátní kapitula v Mělníku existovala od 11. století do husitských válek při tamním kostele sv. Petra a Pavla.

Kolegiátní kapitula v Mělníku
Budova mělnického proboštství
Vznik11. století
Zánik1421
Typcírkevní instituce
Právní formazaniklá církevní právnická osoba
MístoMělník
Členovékanovníci
Administrátor
proboštství
P. Jacek Zyzak MS
Farní vikářP. Miroslaw Mateńko MS
Mateřská organizaceDiecéze litoměřická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DějinyEditovat

 
Kostel svatých Petra a Pavla v Mělníku

O historii kapituly se zachovalo jen poměrně málo zpráv. První doložený mělnický probošt Šebíř (Severus) zastával tuto funkci prokazatelně už v roce 1086, avšak podle některých historiků mohou sahat počátky mělnické kapituly až na začátek 11. století, do doby, kdy v Mělníku pobývala kněžna Emma. Součástí majetku kapituly byl i dvorec v Brozanech, kde prý mělničtí probošti občas sídlili, a proto byli někdy nazýváni také brozanskými probošty.

Na přání krále Václava II. přeložil pražský biskup Tobiáš v roce 1294 z Mělníka na Pražský hrad ke kapli Všech svatých, avšak už po šesti letech se z rozhodnutí krále Václava II. vrátila zpět do Mělníka. Karel IV. požádal 12. ledna 1349 papeže, aby kapitula byla opět přeložena do Prahy, žádosti však nebylo vyhověno. Podle zprávy z druhé poloviny 14. století bylo mezi mělnické kanovníky rozděleno devět obročí a noví kanovníci byli jmenováni českou královnou jako vládkyní královského věnného města Mělníka.

Po vypuknutí husitských válek začal král Zikmund od Vánoc roku 1420 zastavovat majetek kapituly. Když se pak Mělník v dubnu 1421 vzdal husitům a tamním hejtmanem se stal Jan Smiřický, museli katoličtí kněží z Mělníka uprchnout, čímž kapitula fakticky zanikla.

V roce 1896 byl papežským breve z podnětu města Mělník obnoven úřad probošta mělnického jako čestného titulu tamního duchovního správce.

ProboštiEditovat

  1. Šebíř (od roku 1086 do 20. října 1125)
  2. Gervas (od roku 1125)
  3. Hroznata (11461148)
  4. Jurata (zřejmě od 16. června 1160 do své smrti v roce 1168)
  5. Vojtěch (krátce v roce 1168)
  6. Jeroným (1172)
  7. Benedikt (od roku 1175)
  8. Vojtěch (od roku 1178 až do své smrti v dubnu 1200, současně salcburským arcibiskupem)
  9. Ondřej (12041207)
  10. Pelhřim (12171223)
  11. Otto (12331264)
  12. Tobiáš z Bechyně (od 24. února 1269 do 27. ledna 1270)
  13. Budislav Dražický z Dražic (12761277)
  14. Oldřich (od 24. ledna 1288 až do své smrti cca v roce 1311)
  15. Mikuláš ze Špýru (od 6. ledna 1312)
  16. Jindřich (13201348)
  17. Jan (1349)
  18. Heřman (1358)
  19. Jan z Landštejna (od roku 1359 až do své smrti v září 1389)
  20. Barnim V. (od 22. září 1389)
  21. Zbyněk Zajíc z Hazmburka (13971403)
  22. Mikuláš Semenec (14031404)
  23. Konrád z Vechty (od roku 1404 do dubna 1410)
  24. Konstantin z Vechty (od 7. dubna 1410)
  25. Zikmund z Budějovic (od 30. května 1422 až do své smrti v roce 1436)

Data udávají období, ve kterém je dotyčná osoba doložena ve funkci probošta.

Mělničtí infulovaní probošti a administrátoři mělnické farnosti po roce 1896Editovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat