Grafit

alotropická modifikace uhlíku, minerál
Na tento článek je přesměrováno heslo grafity. Možná hledáte: graffiti.

Grafit, chemický vzorec C, je šesterečný nekovový minerál. Starší, stále běžně používaný název pro grafit je tuha.

Grafit (tuha)
Grafit (tuha)

Grafit (tuha)

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec C
Identifikace
Barva černá až šedá
Vzhled krystalu jemně lupenité, zrnité, zemité
až celistvé agregáty
Soustava šesterečná
Tvrdost 1–2
Lesk kovově lesklý až matný
Štěpnost velmi dokonalá podle (0001)
Vryp tmavošedý až černý
Hustota 2,1–2,3 g ⋅ cm−3
Rozpustnost s kyselinami nereaguje
Ostatní na omak mastný

EtymologieEditovat

Grafit pojmenoval v roce 1789 Werner, z řeckého grafein – psát (tedy kámen sloužící ke psaní).

VznikEditovat

Tvoří pigment ve vápencích a jílovitých břidlicích. Ložiska grafitu vznikají při přeměně usazených hornin ze zbytků organických látek a tvoří vrstvy nebo čočkovitá tělesa v rulách, svorech, fylitech nebo mramorech. Může být také magmatického původu – nalézá se v pegmatitech.

MorfologieEditovat

Tvoří šupinky, ploténky, sférické agregáty, zemité výplně. Krystaly se vyskytují v přírodě vzácně, mají tvar hexagonálních tabulek.

VlastnostiEditovat

  • Fyzikální vlastnosti: Píše po papíře, otírá se o prsty (má tvrdost 1), na omak mastný, hustota 2,1–2,3 g/cm³ (kolísá vlivem příměsí), štěpnost dokonalá podle {0001}, lom nerovný. Bod tání je cca 3000 °C. Dobře vede elektrický proud. (Elektrická vodivost grafitu dána jeho strukturou.)
  • Optické vlastnosti: Barva: černá, tmavě až ocelově šedá. Vryp je tmavě ocelově šedý a lesklý. Průhlednost: neprůhledný. Lesk: kovový až matný.
  • Chemické vlastnosti: Tvořen uhlíkem (jde v podstatě o zvrstvený grafen) s příměsemi H, N, CO2, CH4, SiO2 aj. V kyselinách je nerozpustný, reaguje pouze s HNO3 při povaření.

PolymorfieEditovat

VyužitíEditovat

Díky vlastnostem je velmi široké.

Těžba a nalezištěEditovat

V roce 2018 se nejvíce grafitu těžilo v Číně (630 000 t, tzn. 68 % světové těžby), dále v Brazílii (95 000 t), Kanadě (40 000 t), Indii (35 000 t), Mosambiku (20 000 t) a na Ukrajině (20 000 t).[2]

Naleziště v Česku:

Světová ložiska:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Neletální zbraně. In: Ministertvo obrany České republiky [online]. ©2022 [cit. 4. 4. 2022]. Dostupné z: http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=2212
  2. U. S. Geological Survey. Mineral Commodity Summaries 2019. Reston, Virginia: U. S. Geological Survey, 2019. 200 s. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • PALACHE, Charles; BERMAN, Harry and FRONDEL, Clifford. Dana’s system of mineralogy. Volume I. Elements, sulfides, sulfosalts, oxides. 7th edition. New York: John Wiley and Sons, 1944, s. 152–154. ISBN 0471192392.
  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 3., uprav. vyd. Praha: Aventinum, 2021. 519 s. (Velký průvodce). ISBN 978-80-7442-126-6. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat