Mohsova stupnice tvrdosti
Mohsova stupnice tvrdosti slouží v mineralogii k určení tvrdosti nerostů a má 10 stupňů. Založena je na předpokladu, že tvrdší minerál zanechá v měkčím vryp.[1] Stupnice byla vytvořena německým mineralogem Friedrichem Mohsem a slouží k určení tvrdosti látek. Stupnice má praktické využití: diamant, který má nejvyšší tvrdost, je používán k výrobě vrtných korunek nebo speciálních nožů pro obrábění kovů. Minerály s vysokou tvrdostí se využívají jako průmyslová brusiva (diamant, korund, granáty). Měkké minerály jsou využívány k výrobě maziv (grafit, jílové minerály).[2]
Základní vlastnosti
editovatTvrdost je odpor minerálu proti vniknutí cizího tělesa, která závisí na pevnosti vazby mezi částicemi v krystalové struktuře nerostu. Čím je vzdálenost mezi částicemi větší, tím je tvrdost menší a čím je vzdálenost menší, tím je tvrdost větší. Záleží však i na uspořádání krystalické mřížky. Proto je tvrdost vektorová fyzikální vlastnost.[2] Platí pro ni několik základních obecných podmínek:
- tvrdost roste s klesající vzdáleností jednotlivých částic ve struktuře;
- roste s větší pravidelností krystalové mřížky;
- roste s mocenstvím iontů respektive s násobností vazby;
- roste s podílem iontové vazby ve smíšených vazbách;
- krystalové agregáty (drúzy) jsou obvykle měkčí než samostatný krystal.
Tabulka tvrdosti nerostů
editovatTvrdost neoznačujeme jednotkami, ale stupni (jedná se přibližně o logaritmickou stupnici). Rozdíly tvrdosti mezi jednotlivými stupni jsou různé. Největší rozdíl je mezi 9. a 10. stupněm.[2]
Tvrdost | Minerál | Chemický vzorec | Absolutní tvrdost | Obrázek | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|
1 | mastek | Mg3Si4O10(OH)2 | 1 | můžeme rýpat nehtem | |
2 | sůl kamenná nebo sádrovec | CaSO4·2H2O | 3 | ||
3 | kalcit – vápenec | CaCO3 | 9 | můžeme rýpat nožem | |
4 | fluorit (kazivec) | CaF2 | 21 | ||
5 | apatit | Ca5(PO4)3(OH,Cl,F) | 48 | ||
6 | ortoklas (živec) | KAlSi3O8 | 72 | rýpe do skla | |
7 | křemen | SiO2 | 100 | ||
8 | topaz | Al2SiO4(F,OH)2 | 200 | ||
9 | korund | Al2O3 | 400 | ||
10 | diamant | C | 1600 |
Pro běžné použití v praxi je dobré se orientovat v základní tvrdosti předmětů v běžném dosahu. Například nehet má tvrdost 1,5–2, mince 3,4–4, kapesní nůž přibližně 5, a pokud minerál zanechává rýhu ve skle, má tvrdost vyšší než 5. Ocelový pilník má tvrdost 7 (nerosty s vyšší tvrdostí než 7 jsou v přírodě vzácné) a keramický nůž 8,2.[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Mohsova stupnice tvrdosti. malachit-obchod.cz [online]. 2020-03-14 [cit. 2024-11-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c Vlastnosti minerálů. natur.cuni.cz [online]. [cit. 2024-11-10]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mohsova stupnice tvrdosti na Wikimedia Commons