Sádrovec

jednoklonný minerál

Sádrovec, chemický vzorec CaSO4·2H2O (hydratovaný síran vápenatý, dihydrát síranu vápenatého), je jednoklonný minerál.

Sádrovec
Sádrovec, Maroko
Sádrovec, Maroko
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecCaSO4·2H2O
Identifikace
Barvabezbarvý, podle příměsí
Vzhled krystalutabulka, jehličkovité a další
Soustavajednoklonná
Tvrdost1,5–2
Leskskelný, perleťový
Štěpnostdokonalá
Index lomu1,522
Vrypbílý
Hustota2,3–2,4 g ⋅ cm−3
Rozpustnostv horké HCl, v teplé vodě
Ostatníohebný

PůvodEditovat

Sedimentární, vysrážením z mořské vody v mělkých zálivech (viz také halit). Dále hydrotermální, z vulkanických plynů (fumaroly) a příležitostně jako druhotný minerál v oxidační zóně sulfátových usazenin.

MorfologieEditovat

Je známo asi 70 tvarů krystalů, mezi nejrozšířenější patří tabulky, prizmatické, jehličkovité a čočkovité tvary. Často dvojčatí (vlaštovčí ocasy). Jemně krystalický až celistvý, dále tvoří vláknité a jemně vláknité agregáty, růžice, konkrece.

VlastnostiEditovat

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5–2, hustota 2,3–2,4 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010} a zřetelná podle {100} a {011}. Ohebný. Špatně vede teplo.
  • Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, podle příměsí bílá, šedá, žlutá, namodralá, hnědá. Lesk perleťový na štěpné ploše {010}, na ostatních plochách skelný. Průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Ca 23,28 %, S 18,62 %, O 55,76 %, H 2,34 %, časté příměsi živičných a jílovitých látek. Rozpouští se v horké HCl a v teplé vodě. Při žíhání v baničce uvolňuje vodu a lupenatí.

OdrůdyEditovat

  • Mariánské sklo – velké průhledné desky tabulkovitých krystalů, podobné slídě.
  • Selenit – vláknité agregáty s perleťovým leskem.
  • Pouštní růže – hnědé, okrové či narůžovělé růžice a jemné vláknité agregáty s uzavřeninami písku.[p 1]
  • Alabastr (úběl) – jemně zrnitý až celistvý, zářivě bílé barvy .

VyužitíEditovat

 
Aššurbanipalova stráž, Ninive.

Ve stavebnictví se částečně vypálený sádrovec používá jako pálená sádra a přísada do cementů, dále se používá v sochařství, v medicíně, v sklářském průmyslu nebo jako hnojivo. Z alabastru vyráběly ozdobné předměty již starověké civilizace.

NalezištěEditovat

Sádrovec je běžný minerál, proto jsou jeho naleziště hojná.

Podobné minerályEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Podobu „pouštních růží“ tvoří také baryt.

ReferenceEditovat

  1. KOPEČNÁ, Petra. Postdepoziční mineralizace rosicko-oslavanské pánve. Brno, 2013 [cit. 2015-05-25]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Václav Vávra. Dostupné online.
  2. Článek Nejzajímavější jeskyně světa na webu magazínu 100+1 (česky)

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat