Zbýšov

město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji
Tento článek je o městě v okrese Brno-venkov. Další významy jsou uvedeny na stránce Zbýšov (rozcestník).

Zbýšov (německy Zbeschau) je město v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nachází se jihozápadně od Brna v Boskovické brázdě, v katastrálním území Zbýšov u Oslavan. Zbýšov je členem sdružení Mikroregion Kahan. Žije zde přibližně 3 700[1] obyvatel.

Zbýšov
Kostel sv. Martina
Kostel sv. Martina
Znak města ZbýšovVlajka města Zbýšov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0643 584223
Pověřená obecRosice
Obec s rozšířenou působnostíRosice
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Brno-venkov (CZ0643)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 684 (2022)[1]
Rozloha6,01 km²
Katastrální územíZbýšov u Oslavan
Nadmořská výška348 m n. m.
PSČ664 11
Počet domů655 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykova 248
664 11 Zbýšov u Brna
mestozbysov@mboxr.cz
StarostaJakub Dobšík
Oficiální web: www.mestozbysov.cz
Zbýšov
Zbýšov
Další údaje
Kód obce584223
Kód části obce192112
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Zbýš, což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Zby- (např. Zbyhněv, Zbymír, Zbyslav). Význam místního jména byl "Zbýšův majetek".[3]

HistorieEditovat

První písemné zmínky pochází z roku 1280, kdy byla osada Zbýšov zemským maršálkem Bohušem z Drahotuš věnována oslavanskému klášteru.

V roce 1790 měl Zbýšov pouhých 53 domů a 313 obyvatel. Až do roku 1820 byl Zbýšov (někdy také Zbejšov) bezvýznamnou osadou. Avšak od tohoto roku zde zahájila těžbu černého uhlí první těžařská společnost Rahnova, později nazvaná Láska Boží. Od té doby význam Zbýšova a celé oblasti rostl. V roce 1890 bylo ve Zbýšově již 128 domů a 1624 obyvatel. O tři roky později (1893) byl vystavěn nový kostel sv. Martina, nová škola a poštovní úřad. V roce 1924 byl postaven Hornický dům. Od 50. let dvacátého století došlo k masivní výstavbě hornických bytů, v 60. letech byla postavena další škola, zdravotní středisko, mateřská škola, nové obchody a v 70. letech kino. Roku 1965 byl Zbýšovu udělen statut města. V roce 1969 byl zahájen provoz moderního dolu Jindřich II (v místě bývalé šachty Jindřich I) s třídírnou uhlí, který se stal nejhlubším (1550 m) černouhelným dolem ve střední Evropě. K dalším významným dolům ve městě a blízkém okolí patřil Simson, Antonín a také Anna, jedna z nejstarších šachet z počátku 19. století. Rychlý rozvoj města byl ukončen spolu s ukončením těžby uhlí v celém Rosicko-oslavanského revíru na počátku 90. let 20. století. V následujících dvaceti letech došlo hlavně k plynofikaci obce, rekonstrukci bývalé báňské záchranné stanice na bytový dům a zejména rekonstrukci koupaliště, které je chloubou města.[4][5]

Městské symbolyEditovat

ZnakEditovat

Štít znaku je rozdělen na sedm šikmých pruhů, střídavě zelených a černých. Ve střední části štítu je kosmý mlátek šikmo podložený želízkem, pod nimi heraldiky vlevo obrácený pluh provázený u paty štítu mezi radlicí a kolem vinným hroznem, vše ve žluté (zlaté) barvě.

VlajkaEditovat

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím č. 70 ze dne 11. května 2006. Vlajka je heraldická, tzn. odvozená ze znaku prostým přepisem na list o poměru 2:3. List vlajky tvoří sedm šikmých pruhů, střídavě zelených a černých. Ve střední části listu kosmý mlátek šikmo podložený želízkem, pod nimi k vlajícímu okraji obrácený pluh provázený u dolního okraje mezi radlicí a kolem vinným hroznem, vše žluté.[6]

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
1 051 1 328 1 624 1 796 1 884 1 894 2 028 2 215 3 871 4 358 4 484 4 257 3 940 3 728

ZajímavostiEditovat

PamátkyEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Zbýšově.
 
Těžní věž dolu Simson

Přírodní krásyEditovat

Jihovýchodně od města, na katastru Padochova, leží přírodní památka Rybičková skála, která je cennou paleontologickou lokalitou. Zde byl v mladoprvohorních vrstvách (stáří kolem 300 milionů let) objeven obratel pravěkého býložravého plaza rodu Edaphosaurus.

Muzeum průmyslových železnicEditovat

Muzeum průmyslových železnic Zbýšov se nachází v areálu bývalého dolu Jindřich II ve čtvrti Sička. MPZ provozují dopravu na úzkorozchodné trati (v trase bývalé normálněrozchodné vlečky) od dolu Jindřich do Babic. Plánováno je prodloužení trati do železniční stanice Zastávka u Brna.

Muzeum má ve sbírce parní lokomotivy z let 1913–1951 a motorové z let 1940–1981. Největším klenotem je elektrická lokomotiva Siemens z roku 1905. Všechna vozidla mají rozchod 600 mm.

SportEditovat

Největší sportovní organizací ve Zbýšově je fotbalový klub TJ Baník Zbýšov, založený již v roce 1923, v rámci Sokola, tehdy pod názvem Meteor.[8]

Ve městě se nachází letní venkovní koupaliště.

Slavní rodáciEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 787.
  4. Oficiální stránky města
  5. Mikroregionkahan.cz - Zbýšov
  6. Vexilolognet.cz – Databáze vlajek obcí České republiky[nedostupný zdroj]
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-02]. Dostupné online. 
  8. Neoficiálních stránky Baníku Zbýšov. www.banikzbys.webnode.cz [online]. [cit. 2009-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-05-02. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat