Otevřít hlavní menu

Velké Tresné

obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina

Názvy obceEditovat

Odvozeno od slova trst – třtina. Varianty výskytu: Trzestna, Hrubý Tressny, Hrubý Tresný, Tresín, Veliký Trestný, Dolní Tresné (níže položené). Pojmenování je ovlivněno výskytem nedalekého Malého Tresného (nepatrně výše položené). Variantou pro odlišení bylo Dolní a Horní Tresné, ale neujalo se.[2]

Historie[3]Editovat

První písemná zmínka je z roku 1351 zápis v Moravských zemských deskách: "Filip z Tasova devátou polovinu věrduňku v dolním Tresném se vším příslušenstvím, tak jak sám držel, pánům Martinovi z Bystřice, plebánu a Henzlinovi, presbyterovi za 30 marek prodal a dědičně odkázal" (překlad z latiny). [2]

14. stol.: o historii se dá čerpat ze zápisů v Moravských zemských deskách o majetkových změnách, vyskytuje se mezi nimi i moravský markrabě Jošt.

1406 Vilém z Pernštejna připisuje své manželce svůj majetek mj. v Tresném (bez odlišení). Z dalších záznamů je zjevné, že je ves v držení pánů z Pernštejna

1557 Vratislav z Pernštejna odprodal zboží (na 24 vsí patřících k hradu Louka, vč. Velkého Tresného) hraběti Kryštofu z Hardeku

1598 přešel majetek hrabat z Hardeka Lichtenštejnům; spojilo se zboží zaniklého hradu Louka s kunštátským (později toto vlastnil klášter františkánek)

1678 kunštátské panství vlastní Lamberkové

1770 zavedení čísel popisných dle nařízení Marie Terezie (17 domů ve Velkém Tresném)

1782 sepsán protokol (15. 5. 1782) na kunštátském panství o přiznání nekatolíků (evangelíků) k helvétské církvi dle tolerančního patentu císaře Josefa II.; ve Velkém Tresném 86 osob nechce být katolíky (většina vsi)

1850 poddaní se začínají vyvazovat na základě zrušení roboty z roku 1848 za náhradu (výkupem); po zaplacení stanoveného obnosu dostal sedlák od vyvazovací komise dokument o vyvázání z roboty

1854 objeven grafit ve Velkém Tresném

1888 zakoupila obec ruční dvoukolovou stříkačku

1922 zaveden v obci elektrický proud (4.2.1922)

1922 založen v obci dobrovolný hasičský sbor

1922 založena knihovna (v domě č. p. 10, od r. 1937 v hasičské místnosti)

Od 1922 ochotnická divadelní činnost v obci[4], za první republiky existoval divadelní spolek

1926 v obci první rádio (koncese Huberta Weypustka)

1930 provedena nadstavba hasičského skladiště ke schůzím hasičského sboru i obecního úřadu

1933 postaven pomník padlým ve světové válce

1939 grafitový závod kupuje JUDr. Karel Engliš

1940/1941 zbudována hospodářská vodní nádrž nad obcí

19401947 stavba silnice, přípojky do obce z hlavní silnice Olešnice - Nyklovice

1943-1945 působení partyzánů v obci

1953 založeno JZD a výstavba vepřína JZD (1953-1957)

1960 MNV Velké Tresné zrušeno a obec přiřazena do Rovečného

1962 sloučeno JZD do Rovečného

1968 zahájena likvidace grafitového dolu

1973 vystavěno koupaliště v obci

1991 jedním z výsledku sametové revoluce 1989 je žádost o osamostatnění obce (v referendu 119 bylo pro, 11 proti); rozhodnutí je ze dne 9. 12. 1991

1992 osamostatnění obce k 1. 1. 1992

Vývoj počtu obyvatel[5]Editovat

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2014 2019
Počet obyvatel 215 247 261 248 252 243 216 233 246 237 188 165 126 125 120 111


Grafitový důl Velké TresnéEditovat

V lokalitě Velké Tresné byl grafit objeven v roce 1854. Rozvoj těžby nastal v 80. letech 19. století.  V roce 1907 byly odkryty dvě grafitové sloje, hlavní a podložní. V důsledku hospodářské krize byla těžba a úprava zastavena. V roce 1939[6] koupil závod Karel Engliš, významný český politik a ekonom, těžbu a celý provoz firmy obnovil. Po znárodnění dolů, byl ale provoz dočasně zastaven.

K obnovení těžby dochází v roce 1947, provoz do roku 1953 zajišťovaly Tuhové doly Netolice, n.p. V roce 1954 byly do úpravy grafitu zařazeny splavy a vedle grafitových koncentrátů byl dočasně vyráběn i pyritový koncentrát pro výrobu kyseliny sírové. V letech 1953-1958 provozovaly závod Moravské tuhové a rudné  doly Šumperk, n.p.[6] a v roce 1958 byl závod začleněn do Rudných dolů Jeseník, n.p.[6]

V listopadu 1967 byl zpracován plán likvidace a od 2. ledna 1968 byla zahájena realizace likvidačních prací. Náhradním programem v závodě se stala výroba lehkých ocelových konstrukcí a prvků pro Závod OS Jeseník. Povrchový areál závodu Velké Tresné byl ke dni 15. června 1982 vyčleněn z národního podniku RD Jeseník do podniku SIGMA Brno. Dobývací prostor o výměře 120,58 hektarů byl zrušen ke dni 19. listopadu 1984.[7]

V prostoru bývalého grafitového dolu nyní podniká firma UNIMAN s.r.o. (v letech 1994 - 2017 pod názvem UNIMAN ENGLIŠ, s.r.o.) založená v roce 1994 jako konstrukční a výrobní závod Ing. Karlem Englišem. Navazuje na dlouholetou tradici výroby pro bývalé závody koncernu SIGMA.[8]

PamětihodnostiEditovat

  • Venkovský dům čp. 18
  • Muzeum v hasičské zbrojnici Expozice zaměřená na hornictví a obec[9] (dříve přímo v areálu firmy UNIMAN ENGLIŠ, s.r.o., místě někdejšího grafitového dolu). Nově přestěhované muzeum (únor 2017) má čtyři sekce – sekce hornictví (těžba grafitu), sekce hasiči v obci Velké Tresné (ukázka staré hasičské stříkačky, kterou se díky obětavé práci dobrovolníků podařilo v krátkém čase zrekonstruovat), sekce zemědělství a života na vsi.

Osobnosti Velkého TresnéhoEditovat

Karel Engliš, významný polit a ekonom, majitel grafitových dolů ve Velkém Tresném

František Hudec, rodák z obce, účastník odboje, popravený

VodstvoEditovat

Obcí protéká bezejmenný potok, který se vlévá do Tresenského potoka[10]. Ten má název podle Malého Tresného.

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. a b KOVÁŘ, Miloš; KOVÁŘ, Vladimír. Je mnoho míst na světě, leč pouze nemnohé z nich je Velké a z těch opravdu velkých pouze jedno je Tresné. první. vyd. Velké Tresné: Obecní úřad Velké Tresné, 2017. 188 s. ISBN 978-80-270-1884-0. S. 4. 
  3. KOVÁŘ, Miloš; KOVÁŘ, Vladimír. Je mnoho míst na světě, leč pouze nemnohé z nich je Velké a z těch opravdu velkých ovšem pouze jedno je Tresné. první. vyd. Velké Tresné: Obecní úřad Velké Tresné, 2017. 188 s. ISBN 978-80-270-1884-0. S. 4-17. 
  4. KOVÁŘ, Miloš; KOVÁŘ, Vladimír. Je mnoho míst na světě, leč pouze nemnohé z nich je Velké a z těch opravdu velkých pouze jedno je Tresné. první. vyd. Velké Tresné: Obecní úřad Velké Tresné, 2017. 188 s. ISBN 978-80-270-1884-0. S. 28-31. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 606–607. 
  6. a b c Dějiny dolování grafitu ve Velkém Tresném [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 
  7. Ložisko grafitu Velké Tresné [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 
  8. O společnosti UNIMAN s.r.o. [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 
  9. Muzeum Velké Tresné [online]. [cit. 2017-06-26]. Dostupné online. 
  10. MICHALOVÁ, Magda. Názvy vodních toků povodí Moravy [online]. Brno: Diplomová práce FF MUNI, 2013 [cit. 2019-11-27]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké Tresné ve Wikimedia Commons
  • KOVÁŘ, Miloš a Vladimír KOVÁŘ. Je mnoho míst na světě, leč pouze nemnohé z nich je Velké a z těch opravdu velkých pouze jedno je Tresné. Velké Tresné: Obecní úřad, 2017. ISBN 978-80-270-1884-0.
  • Územně identifikační registr ČR. Obec Velké Tresné v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.