Bystřice nad Pernštejnem

město v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina

Bystřice nad Pernštejnem (německy Bistritz ob Pernstein) je město na západě Moravy v Kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou, 24 km východně od Žďáru nad Sázavou na říčce Bystřici. Žije zde přibližně 7 900[1] obyvatel.

Bystřice nad Pernštejnem
Kostel svatého Vavřince na Masarykově náměstí
Kostel svatého Vavřince na Masarykově náměstí
Znak města Bystřice nad PernštejnemVlajka města Bystřice nad Pernštejnem
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBystřice nad Pernštejnem
Obec s rozšířenou působnostíBystřice nad Pernštejnem
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel7 896 (2024)[1]
Rozloha53,06 km²[2]
Nadmořská výška535 m n. m.
PSČ59301
Počet domů1 560 (2021)[3]
Počet částí obce12
Počet k. ú.12
Počet ZSJ12
Kontakt
Adresa městského úřaduPříční 405
59315 Bystřice nad Pernštejnem
posta@bystricenp.cz
StarostaMgr. Martin Horák (SRBR)
Oficiální web: www.bystricenp.cz
Bystřice nad Pernštejnem
Bystřice nad Pernštejnem
Další údaje
Kód obce595411
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Středověk

editovat

Město, založené v 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1220),[4] získalo svoje pojmenování po místní říčce Bystřici. Ve 14. století se Bystřice stala hospodářským a obchodním centrem okolních vsí, které patřily do pernštejnského panství. V roce 1580 byla Bystřice povýšena Rudolfem II. na město.

Pernštejnské panství bylo ukončeno v roce 1588, kdy Jan z Pernštejna prodal panství i s hradem hrad Pernštejn městu Brnu. Majitel města se posléze často měnil. Brno zanedlouho prodalo Bystřici Václavu Plesu Heřmanskému ze Sloupna. Roku 1609 byla Bystřice prodána zemskému písaři Janu Čejkovi z Olbramovic, který se však aktivně účastnil stavovského povstání proti Ferdinandovi II., a proto po bitvě na Bílé hoře pozbyl veškeré jmění včetně bystřického panství. Správu panství roku 1621 převzali nejdříve císařští komisaři Václav ze Zástřizl na Boskovicích a Jan Matyášovský z Matyášovic a roku 1623 byl statek bystřický prodán hraběti Jiřímu z Náchoda.

20. a 21. století

editovat

Roku 1905 byla zavedena do města železnice ze Žďáru nad Sázavou do Tišnova, což výrazně přispělo k rozvoji průmyslu. K rozvoji města také přispěla těžba uranu v Dolní Rožínce. Dne 10. května 1925 dostala Bystřice přízvisko „nad Pernštejnem“.

Po roce 2000 proběhly mnohočetné úpravy a opravy náměstí, které byly financovány fondy EU. Do dnešní podoby se dostalo roku 2010. Stejného roku se mikroregion Bystřicko, do kterého Bystřice patří, stal evropskou excelentní destinací (EDEN – European Destination of Excellence).[5] Díky tomu mohla Bystřice získat další dotace a zvýšit tak svůj cestovní ruch. Roku 2014 započala výstavba farmy Centrum Eden a rekonstrukce stávajících budov poblíž nádraží.[6] Stejného roku započala i výstavba zimního stadionu ve vlastnictví firmy H+H.[7]

Dne 29. května 2010 navštívil Bystřici u příležitosti oslav 430. výročí povýšení na město prezident Václav Klaus. 1. července 2016 a 27. června 2019 zde byl na návštěvě prezident Miloš Zeman.

Při povýšení na město roku 1580 byl udělen městu znak, kterým je zlatý štít, svisle dělený modrým kůlem. V levé polovině je půle černé zubří hlavy se zlatou houžví, v pravé půli je černá doprava hledící orlice.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel Bystřice nad Pernštejnem[8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Počet obyvatel 5 468 5 405 5 119 5 006 4 770 4 576 4 170
Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3 922 5 032 7 644 9 510 9 304 9 068 8 279
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Školství

editovat
 
Kašna se sousoším Cyrila a Metoděje
 
Mariánský sloup na náměstí
  • Mateřská škola Bystřice nad Pernštejnem
  • Základní škola T. G. Masaryka
  • Základní škola Bystřice n. P., Nádražní 615
  • Základní škola Bystřice nad Pernštejnem, Tyršova
  • Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem
  • Vyšší odborná škola a Střední odborná škola zemědělsko-technická Bystřice nad Pernštejnem
  • Dům dětí a mládeže Bystřice nad Pernštejnem
  • Základní umělecká škola Bystřice nad Pernštejnem

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Bystřici nad Pernštejnem.

Partnerská města

editovat

Bystřice nad Pernštejnem má také přátelské vztahy s městem Mád v Maďarsku.

Osobnosti

editovat

Části města

editovat

Od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 k městu patřily i Věchnov a Velké Janovice.[12]

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. MUSEJNÍ SPOLEK V BRNĚ. Vlastivĕda Moravska. [s.l.]: [s.n.] 283 s. Dostupné online. (Czech) 
  5. Město Bystřice nad Pernštejnem – Bystřicko – excelentní evropská destinace
  6. Eden Centre – centrum zelených vědomostí Bystřice n. P.
  7. Začaly práce na výstavbě zimního stadionu v Bystřici. televizevysocina.cz [online]. [cit. 2014-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad [cit. 2016-10-05]. Dostupné online. 
  9. Pamětní místa na komunistický režim [online]. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR [cit. 2022-01-10]. Dostupné online. 
  10. Partnerská města
  11. Zápis ze schůze rady města
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 604, 609.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat