Otevřít hlavní menu

Bible kralická je česká[1][2] tištěná bible, kterou z původních biblických jazyků (hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny) přeložili překladatelé a teologové původní Jednoty bratrské. Svůj název dostala podle místa vytištění, kterým byly jihomoravské Kralice. Je to první český překlad bible z původních jazyků, nikoli zprostředkovaně z latinské Vulgáty.

Bible kralická
První díl bible kralické, tzv. Šestidílky (1579), který obsahuje Pentateuch
První díl bible kralické, tzv. Šestidílky (1579), který obsahuje Pentateuch
Jazyk čeština
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Okolnosti vznikuEditovat

TiskárnaEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Ivančicko-kralická bratrská tiskárna.

Bratři kladli od počátku své činnosti velký důraz na literární činnost svých členů a proto ocenili význam knihtisku velmi záhy. Jejich tisky vynikají vysokou typografickou úrovní. Protože Jednota bratrská byla zakázaným náboženským uskupením, také jejich tiskárna působila tajně. Z důvodu utajení se ve vydaných knihách nepoužívalo označení místa tisku, jen krycí označení in insula hortensi pro své umístění v zahradách. Tajná bratrská tiskárna byla nejprve (od r. 1503) v Litomyšli, od roku 1518 v Mladé Boleslavi. Ve druhé polovině století (od r. 1562) pak v Ivančicích u Brna a od roku 1578 na tvrzi v Kralicích pod patronátem Jana ze Žerotína, který sídlil v blízké Náměšti. Ve dvou posledních místech působil významný bratrský tiskař Zachariáš Šolín.

Blahoslavův překlad Nového zákona (1564, 1568)Editovat

Iniciátorem překladu byl bratrský biskup Jan Blahoslav, který jako první navázal na erasmovskou tradici a snahu přeložit Písmo z původních jazyků. Sám přeložil Nový zákon podle vydání Theodora Bezy, který byl opatřen i latinským překladem. Jan Blahoslav se řídil především Bezovým latinským textem, ale značně přihlížel i k řeckému originálu. Tento překlad Nového zákona vyšel celkem dvakrát:

  1. Nový zákon (z jazyku řeckého) vnově do češtiny přeložený Léta Páně 1564 v Ivančicích
  2. Nový zákon vnově do češtiny přeložený, secunda editio diligenter recognita anno 1568 (překlad latiny: „druhé vydání pečlivě přehlédnuté v roce 1568“).

Jan Blahoslav začal také používat rozsáhlé komentáře, včetně odkazů na příbuzná biblická místa, překladových variant a někdy i přímo výklad exegetický. Sám Blahoslav měl v úmyslu přeložit i Starý zákon, ale než se tohoto úkolu stačil ujmout, zastihla ho smrt.

Překladatelé Starého zákonaEditovat

Překlad Starého zákona koordinoval a vedl Blahoslavův odchovanec a biskup Ondřej Štefan. V týmu překladatelů (filologů a teologů současně) se nacházeli:

  • Mikuláš Albrecht z Kaménka (hebraista)
  • Lukáš Helic (pokřtěný Žid)
  • Jan Eneáš (senior Jednoty bratrské)
  • Izaiáš Cibulka (konsenior a správce kralického sboru)
  • Jiří Strejc (konsenior)
  • Jan Efraim
  • Pavel Jessen
  • Jan Kapito (Hlaváč)

Pro Nový zákon byl převzat podrobně zrevidovaný překlad Blahoslavův. Blahoslavův překlad Nového zákona revidoval senior Jan Němčanský, jeho druhé vydání pak Zachariáš Ariston.

Šestidílka (1579–1593)Editovat

 
Šestý díl Šestidílky (1593/94) obsahuje Nový zákon

První vydání Kralické bible vyšlo v šesti svazcích, proto se často označuje jménem „šestidílka“. Rozdělení textu do šesti svazků bylo způsobeno tím, že se nejednalo jen o biblický text, ale i o rozsáhlé komentáře po stranách, díky kterým se text značně rozšířil. Komentáře a vsuvky byly následujícího druhu:

  • Menším písmem slova dodaná z jiných překladů nebo nově, pro lepší srozumitelnost textu.
  • Na horním okraji se nacházel název knihy, nadpisy byly velké, vybavené ozdobnou iniciálou.
  • Po stranách textu se nacházel komentář, oddělený od samotného biblického textu tenkou linkou.
  • Každá kniha byla opatřena sumářem, menší sumáře měly také všechny kapitoly.
  • Odkazy na paralelní biblická místa
  • Výkladový komentář obsahující různé varianty pocházející z různých překladů hebrejského, řeckého či jiného, blíže neoznačeného textu. Obsahoval také reálie, užitečné k pochopení biblického textu.

V Kralické bibli se poprvé v českém prostředí objevuje dělení kapitol na verše (podle vzoru Roberta Stephana z roku 1551).

Obsah dílůEditovat

  1. 5 knih Mojžíšových (Pentateuch, tj. Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium); vyšel roku 1579.
  2. Historické knihy: Jozue, Soudců, Rút, 4 knihy královské (tj. 1.2. kniha Samuelova a 1.2. kniha královská), 1.2. Paralipomenon, 1.–2. kniha Ezdrášova (tj. Ezdráš a Nehemjáš); vyšel roku 1580.
  3. Básnické knihy: Jób, Žalmy, Přísloví, Kazatel, Píseň písní; vyšel roku 1582.
  4. Prorocké knihy: Izajáš, Jeremjáš, Ezechiel, Daniel, Ozeáš, Jóel, Ámos, Abdijáš, Jonáš, Micheáš, Nahum, Abakuk, Sofonjáš, Ageus, Zacharjáš, Malachjáš; vyšel roku 1587.
  5. „Apokryfy“, tj. jak apokryfy, tak deuterokanonické knihy: Tobijáš, Modlitba Manassesova, Júdit, Báruch, přídavky k Danielovi, 1. a 2. kniha Ezdrášova (tj. 3. a 4. kniha Ezdrášova), přídavky k Ester, 1., 2. a 3. kniha Makabejská, kniha Moudrosti a Sírachovec; vyšlo roku 1588 (většina moderních vydání Bible kralické tyto knihy v souladu s dnešním protestantským územ vynechává)
  6. Nový zákon, datovaný nejednotně do let 1593 a 1594.

JednodílkaEditovat

1596Editovat

V roce 1596 vyšla Kralická bible znovu, tentokrát v jednosvazkovém vydání bez výkladového aparátu, jen s rejstříkem starozákonních citátů v Novém zákoně, s výkladem cizích jmen a s rejstříkem liturgických čtení na celý rok. Revizi měli na starosti Samuel Sušický, Adam Felin, Mikuláš Albrecht z Kaménka a Jiří Strejc. Rejstříky zhotovené dříve Janem Aquinem zrevidoval Samuel Sušický a Jan Albín. V témže roce vyšel samostatně i kapesní Nový zákon.

O výtvarnou stránku tohoto jednosvazkového vydání se postaral Václav Elam, který později vedl celou kralickou tiskárnu a bratrský sbor.

1613Editovat

Text v různých vydáních Kralické bible se pozvolna měnil. Bylo to proto, že se neustále měnila a zdokonalovala předloha, kterou měli překladatelé a revizoři k dispozici. Své prameny a předlohy však překladatelé většinou neuvádějí. Jen u pátého dílu (apokryfů) je udána Antverpská polyglota z roku 1572 a pro knihy Ezdrášovy řecká bible vytištěná v Basileji v roce 1545.

V roce 1613 byla jednosvazková Kralická bible vydána znovu, opět po předcházející revizi; též bez poznámkového aparátu. Byla vydána proto, že se již nedostávalo pro velký zájem knih z předchozího vydání, ale i proto, že bylo potřeba vydat bibli v poněkud větším a čitelnějším formátu, než byla předchozí jednosvazková Bible kralická.

Toto vydání je označováno jako „poslední kralické vydání“ z toho důvodu, že několik let poté (po Bílé hoře) musela Jednota bratrská ukončit svou činnost.

Reedice vydání 1613Editovat

 
Reedice Nového zákona, vydaná roku 1970 ve Vídni

Další vydání Kralické bible se řídila třetím/posledním autentickým vydáním. Vzhledem k silné protireformaci byly tyto bible vydávány v cizině a pašovány na české území. Legálně tu mohl tento překlad Bible znovu vyjít až po 250 letech.

  • 1722 v Halle nad Sálou (za přispění pietistů);
  • 1745 s mnoha tiskovými chybami;
  • 1766 verze se opírá o vydání v roce 1722 a je srovnávána s první a třetí autentickou verzí;
  • 1787 v exilu v Bratislavě;
  • 1808 Palkovičovo bratislavské vydání, přetiskující text z roku 1766 s několika změnami;
  • 1863 Biblia sacra, to jest Biblí svaté k tisícileté jubilejní slavnosti obrácení Slovanův na víru křesťanskou od Josefa Růžičky v Praze. Základem pro toto vydání byla Bible kralická z roku 1613.

Nadále byla Kralická bible vydávána v mnoha dalších novodobých reedicích, také v revidované formě. Revidované znění připravil Jan Karafiát počátkem 20. století.

Novodobá vydání šestidílkyEditovat

Vydání z roku 1940 (obvykle svázáno dohromady v jednom svazku)Editovat

  • Biblí svatá: podle původního vydání kralického z roku 1579-1593. V Kutné Hoře: Česká biblická práce, 1940. 819 s. [Obsahuje Starý zákon bez apokryfů. Přepsáno novodobým pravopisem. Bez původních poznámek.]
  • Nový zákon Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista: podle vydání kralického z roku 1593. V Kutné Hoře: Česká biblická práce, 1940. 279 s. [Přepsáno novodobým pravopisem. Bez původních poznámek.]

Dodatečné vydání apokryfů z roku 1952Editovat

  • Apokryfy: Biblí české díl pátý z r. 1588 v původním znění kralickém. 1. vyd. Praha: Rada Jednoty českobratrské, 1952. 272 s. [Kralický text novodobým pravopisem přepsal a doslovem opatřil Pavel Josef Chráska.]

Kompletní vydání včetně původních poznámekEditovat

  • Bible kralická: šestidílná: kompletní vydání s původními poznámkami. 1. vyd. Praha: Česká biblická společnost, 2014. 2813 s. ISBN 978-80-87287-78-1.

Faksimile šestidílkyEditovat

První, šestidílná verze Kralické bible, byla znovu vydána v roce 1995 v německém Paderbornu u firmy Schoningh.[3]

UkázkaEditovat

Srovnání doslovné transliterace z vydání 1613 se současným způsobem přepisu kralického textu:

Na Počátku stwořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá: a tma byla nad propastj: a Duch Božj wznássel se nad wodami. Y řekl Bůh: Buď swětlo: Y bylo swětlo.
— Kniha Mogžjssowa prwnj / kteráž slowe GENESIS, 1,1 - 1,3
Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami. I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo.
— Genesis, 1,1 - 1,3
Nebo tak Bůh milowal swět/že Syna swého gednorozeného dal/aby každý kdož wěřj v něho, nezahynul/ale měl žiwot wěčný.
— Evangelium podlé [sepsání S.] Jana, 3,16
Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
— Evangelium podle Jana, 3,16

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MICHÁLEK, Emanuel. O jazyce Kralické bible. Naše řeč. 1979, roč. 62, čís. 4. Dostupné online. 
  2. MZM. Bible kralická [online]. MZM [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  3. PRUDKÝ, Martin. Der Paderborner Nachdruck der Kralitzer Bibel [online]. Evangelická teologická fakulta UK [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. ISBN 80-7007-111-7. 

LiteraturaEditovat

  • KYAS, Vladimír. Česká bible v dějinách národního písemnictví. Praha: Vyšehrad, 1997. 319 s. ISBN 80-7021-105-9. [Kapitola „Bible Jednoty bratrské" je na str. 175–209.]

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Poslední vydání 1613Editovat