Otevřít hlavní menu

Jiří Strejc (básník)

českobratrský kněz a básník

Jiří Strejc (psal se též Streyc, Streyczek, Vetter; 1536 Zábřeh23. ledna 1599[1] Židlochovice u Brna) byl duchovním a členem úzké rady Jednoty bratrské. Proslul jako básník a jeden z překladatelů Bible kralické.

Jiří Strejc
Narození 1536
Zábřeh
Úmrtí 23. ledna 1599 (ve věku 63 let)
Židlochovice
Povolání bratrský duchovní, básník a jeden z překladatelů Bible kralické
Národnost česká
Alma mater univerzita v Královci, univerzita Tübingen
Významná díla Žalmové aneb Zpěvové svatého Davida v rytmy české nově vyložení a k zpívání zformovaní (1587)
Děti Daniel Vetter
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Navštěvoval nejprve bratrskou školu v Mladé Boleslavi. V roce 1560 ho Jednota bratrská vyslala studovat na univerzitu do Královce a v roce 1561 na univerzitu do Tübingen. Od roku 1562 byl jáhnem, v roce 1567 byl vysvěcen na kněze a stal se správcem sboru v Hranicích na Moravě. Zde způsobil pohoršení mezi bratřími tím, že se oženil.[2]

V roce 1575 Jednota bratrská pověřila Strejce, aby se jako její zástupce účastnil prací v komisi teologů, která měla vypracovat Českou konfesi. Zde se přičinil o to, aby znění konfese neodporovalo bratrskému učení. On též prosadil, že Česká konfese – na rozdíl od konfese augsburské a helvetské – při jednotlivých článcích výslovně nezavrhuje ty, kteří učí jinak.[3]

V roce 1577 se Jiří Strejc stal členem úzké rady Jednoty bratrské. Na bratrské synodě, která se konala v Lipníku nad Bečvou roku 1591, byl viněn, že zavádí novoty v obřadech i v učení a že neposlouchá rozkazy starších. Strejc se podrobil, ale přesto byl v roce 1595[4] přeložen do Židlochovic, kde se stal správcem tamního bratrského sboru. V Židlochovicích též 23. ledna 1599 zemřel.[5] Jeho syn Daniel Vetter (1592 – po 1669) byl vydavatelem evangelických knih v Lešně a autorem cestopisu Islandia.[6]

DíloEditovat

Bible kralickáEditovat

Jiří Strejc byl od roku 1577 členem týmu překladatelů Bible kralické. O podrobnějším rozdělení práce mezi překladateli však nemáme podrobnější zprávy, takže není ani známo, které části bible přeložil Strejc.[7] Podle názoru některých badatelů přeložil knihu žalmů, není to však jisté.[8] V roce 1594 byl pověřen církevním dozorem při vydání jednosvazkové Bible kralické (vyšla v r. 1596).[9]

Písňové parafráze žalmůEditovat

Strejc je autorem písňových parafrází starozákonních žalmů: Žalmové aneb Zpěvové svatého Davida v rytmy české nově vyložení a k zpívání zformovaní (Kralice 1587).[10] Přitom použil německého zpracování žalmů od A. Lobwassera a přejal nápěvy C. Goudimela z tzv. Ženevského žaltáře. Tyto Strejcovy žalmy byly velmi oblíbené, do konce 18. století vyšly více než dvacetkrát a některé jsou stále zařazované do evangelických zpěvníků. Prostřednictvím kancionálu jezuity M. V. Šteyera proniklo i do katolického prostředí např. Strejcovo zpracování žalmu 91 (Kdož ochrany nejvyššího).[11]

Kritické vydáníEditovat

  • STREJC, Jiří a MATĚJEC, Tomáš, ed. Žalmové, neb, Zpěvové svatého Davida. Praha: Strahovská knihovna, 2014. 457 s. ISBN 978-80-260-5681-2.

Překlad Kalvínovy InstituceEditovat

Jiří Strejc dokončil v roce 1595 český překlad stěžejního díla Jana Kalvína, jeho Instituce, a to dle latinského vydání z roku 1559. Tento překlad vydal ze Strejcovy pozůstalosti tiskem kněz Jan Opsimates, a to asi až v letech 1614–1616 pod dlouhým názvem Pobožná Dusse, Genž k Známosti Boha hořjss... (Dostupné online.) Kniha tedy vyšla krátce před bitvou na Bílé hoře a nemohla se již příliš rozšířit.[12]

Didaktické spisyEditovat

Posmrtně vyšly Strejcovy práce didaktické. V roce 1600 vyšla v Praze veršovaná mravouka pro mládež Mravové aneb naučení potřebná dítkám. V Olomouci vyšlo roku 1610 Zrcadlo poctivé ženy a též v Olomouci roku 1613 Naučení manželům.[13]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Často uváděné datum úmrtí 25. ledna je mylné, jde o datum pohřbu → HORÁK, Bohuslav. Daniel Vetter a jeho "Islandia". Brno: Filosofická fakulta Masarykovy university, 1931. 211 s. Dostupné online. cnb000936428. S. 9. 
  2. Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 24. Praha: J. Otto, 1906. 901 s. cnb000277218. S. 224. 
  3. ŘÍČAN, Rudolf ed. Čtyři vyznání: vyznání Augsburské, Bratrské, Helvetské a České: se 4 vyznáními staré církve a se Čtyřmi články pražskými. Praha: Komenského evangelická fakulta bohoslovecká, 1951. 412 s. cnb000504417. S. 265–266. 
  4. MERHAUT, Luboš ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 4/I. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1572-3. S. 376. 
  5. HORÁK, Bohuslav. Daniel Vetter a jeho "Islandia". Brno: Filosofická fakulta Masarykovy university, 1931. 211 s. Dostupné online. cnb000936428. S. 9. 
  6. MERHAUT, Luboš ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 4/I. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1572-3. S. 376 –378. 
  7. KYAS, Vladimír. Česká bible v dějinách národního písemnictví. Praha: Vyšehrad, 1997. 319 s. ISBN 80-7021-105-9. S. 185. 
  8. MERHAUT, Luboš ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 4/I. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1572-3. S. 376. 
  9. KYAS, Vladimír. Česká bible v dějinách národního písemnictví. Praha: Vyšehrad, 1997. 319 s. ISBN 80-7021-105-9. S. 188. 
  10. Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 24. Praha: J. Otto, 1906. 901 s. cnb000277218. S. 224. 
  11. MERHAUT, Luboš ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 4/I. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1572-3. S. 376. 
  12. KALVÍN, Jan. Instituce učení křesťanského náboženství. Praha: Komenského evangelická fakulta bohoslovecká, 1951. 342 s. cnb000400127. S. XXVII–XXX. 
  13. Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 24. Praha: J. Otto, 1906. 901 s. cnb000277218. S. 224. 

LiteraturaEditovat

  • HREJSA, Ferdinand, ŠIMEK, J. B. a ČAPEK, Jan Blahoslav. Český žalmista bratr Jiří Strejc: sborník prací Ferd. Hrejsy, J. B. Čapka a J. B. Šimka na památku 400. výročí narozenin Jiřího Strejce a 350. výročí prvního vydání jeho převodu žalmů do písňové formy. Praha: Synodní rada českobratrské církve evangelické, [1936]. 55 s. cnb000182837.
  • MERHAUT, Luboš ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Svazek 4/I. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 978-80-200-1572-3. S. 376 –377. 
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Svazek 24. Praha: J. Otto, 1906. 901 s. cnb000277218. S. 224. 

Externí odkazyEditovat