Kralice nad Oslavou
Kralice nad Oslavou (česky do roku 1900 Králice, do roku 1960 pouze Kralice; německy Kralitz[2]) jsou obec ležící na východ od města Třebíče. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. Obec od roku 1960 sestává ze dvou částí – Kralic nad Oslavou a Horních Lhotic.[2] Obec leží na hlavní silnici mezi Brnem a Třebíčí na železniční trati Brno–Jihlava. Je součástí Mikroregionu Chvojnice.
Kralice nad Oslavou | |
![]() Památník Bible kralické | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
---|---|
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0634 590941 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Náměšť nad Oslavou |
Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°11′58″ s. š., 16°12′6″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 015 (2020)[1] |
Rozloha | 13,48 km² |
Nadmořská výška | 412 m n. m. |
PSČ | 675 73 |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu |
Obecní úřad Kralice nad Oslavou 78 675 73 Kralice nad Oslavou kralice@volny.cz |
Starosta | Ing. Emil Dračka, MBA |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Kralice nad Oslavou | |
Další údaje | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sousedními obcemi sídla jsou Újezd u Rosic, Březník, Lesní Jakubov, Náměšť nad Oslavou, Hluboké a Sudice.
HistorieEditovat
Kolem roku 1100 měla být založena nejstarší část kostela a kolem roku 1200 měla ve vsi být postavena dřevěná tvrz.[3] Kolem počátku 14. století jsou doloženi pánové z Kralic, v roce 1379 je zmíněna tvrz v Kralicích. Jindřich z Kralic kolem 40. let 16. století nechal přestavět tvrz na renezanční zámek, roku 1572 však prodal ves Kralice se zámkem, Lhotice, Jakubov, Kuroslepy a Kraví Horu Janu Staršímu ze Žerotína a vesnice se tak stala součástí náměšťského panství.[4][5]
V únoru roku 1578 byla do Kralic převezena bratrská tiskárna z Ivančic a hned o rok později byl vytištěn první díl Kralické bible, v následujících letech bylo vytištěno dalších pět dílů bible. V roce 1622 na několik měsíců obýval Kralice i Jan Amos Komenský a v červnu téhož roku byla tiskárna převezena do Náměště nad Oslavou a roku 1628 byla převezena do Vratislavi i kralická knihovna. Roku 1643 byla poničena kralická tvrz švédskými vojsky. V roce 1804 pak byla v Kralicích založena škola, v roce 1885 byla do Kralic zavedena železniční trať ze Zastávky u Brna do Okříšek a roku 1895 byla založena nová knihovna, ta pak byla rozšířena v roce 1898. Roku 1909 pak byl položen základní kámen památníku překladatelům kralické bible.[3]
V roce 1918 byla založena ve vsi sokolská jednota a roku 1926 byla obec elektrifikována. Mezi lety 1930 a 1932 byla postavena sokolovna. V roce 1933 byla postavena silnice mezi Kralicemi a Lhoticemi. Roku 1934 byla v obci zavedena kanalizace. V roce 1935 byl v Kralicích založen muzejní spolek, roku 1936 bylo otevřeno muzeum v Kralicích a roku 1936 byl odhalen památník překladatelům kralické bible. Po druhé světové válce byla hned v roce 1945 v Kralicích otevřena mateřská škola, v roce 1946 pošta a v září roku 1947 bylo otevřeno zdravotní středisko. V roce 1949 bylo v obci založeno JZD. V roce 1955 pak bylo muzeum převedeno do správy Moravského zemského muzea a v roce 1956 byly při archeologických výzkumech nalezeny první litery kralické tiskárny. Mezi lety 1967 a 1969 byl vystavěn Památník Bible kralické dle návrhu Bohuslava Fuchse z roku 1965. V roce 1987 pak byla otevřena nová budova mateřské školy. V roce 1995 byly Kralice plynofikovány, ve stejnou dobu byla provedena plynofikace i v obci Lhotice. V roce 1998 byl opraven kostel svatého Martina a o rok později byl vysvěcen nový zvon do kostela. Roku 1999 byla opravena budova základní školy.[3] Od 21. června 1999 obec užívá znak a vlajku.[6] V roce 2000 byl odhalen památník milénia a roku 2001 pak byla odhalena nová expozice v památníku Bible Kralické.
V roce 2019 si obec připomněla 440 let od vydání Bible kralické.[7]
OceněníEditovat
Obec Kralice nad Oslavou v roce 2000 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrá stuha, tj. ocenění za společenský život.[8] Obec Kralice nad Oslavou v roce 2002 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění bílá stuha, tj. ocenění za činnost mládeže.[8] Obec Kralice nad Oslavou v roce 2003 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zelená stuha, tj. ocenění za péči o zeleň a životní prostředí.[8]
Územní vývojEditovat
Součástí obce byly i obce Lesní Jakubov (do roku 1879) a Horní Lhotice (do roku 1879 a od roku 1960). Mezi lety 1949–1960 byla obec začleněna do okresu Velká Bíteš.[2] Od roku 1932 bylo v obci kino, od roku 1948 je v obci pošta. V obci byly zakládány spolky, čtenářský spolek byl založen v roce 1898, hasiči v roce 1899, Národní jednoty v roce 1906, agrární dorost v roce 1910, dělnický spolek v roce 1911, Sokol, Federovaná dělnická tělocvičná jednota a Domovina v roce 1924.[2]
K 1. lednu 1957[9] byla provedena změna katastrální hranice mezi obcí Kralice nad Oslavou a sousedním městem Náměšť nad Oslavou. K Náměšti nad Oslavou bylo překatastrováno území o rozloze 5,8218 hektarů, na němž se tehdy nacházelo 13 obytných domů, nacházejících se v blízkosti zástavby města Náměšť nad Oslavou. Jedná se o oblast mezi silnicí spojující Kralice a Náměšť a Náměšťskou oborou, která je na státní mapě Náměšť nad Oslavou 2-8, vydané roku 1951 označena jako „Závratě“. V současnosti zde existují části ulic „Habří“ a „U Obory“. Překatastrování provedl KNV v Brně svým usnesením ze dne 14. září 1956.
DemografieEditovat
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 804 | 803 | 890 | 951 | 921 | 873 | 1003 | 942 | 1004 | 873 | 828 | 824 | 865 |
RodáciEditovat
- Jiří Bednář (* 1926), psycholog, vysokoškolský pedagog
- Izaiáš Cibulka (1550–1582), kazatel
- Arnold Klíčník (1857–1935), podnikatel
Zajímavosti a pamětihodnostiEditovat
- Památník Bible kralické a bratrské tiskárny (zbytky tvrze)
- kostel svatého Martina z roku 1580[2]
- Náměšťská obora – chov daňků, kulturní a přírodní památka, evropsky významná lokalita, letohrádek
- údolí Oslavy a Chvojnice
- alej v ulice Na Výhoně byla v roce 2018 nominována v soutěži Alej roku[11]
GalerieEditovat
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
- ↑ a b c d e BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 98-99.
- ↑ a b c http://www.kralicenosl.cz/historie-obce-v-datech/d-1088/p1=1120
- ↑ http://www.kralicenosl.cz/strucne-dejiny-obce/d-1089/p1=1121
- ↑ http://www.mzm.cz/pamatnik-bible-kralicke/historie-kralic-nad-oslavou/
- ↑ Registr komunálních symbolů [online]. rekos.psp.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ KIRSCHNER, Jan. V Kralicích si připomněli 440. výročí od vydání Bible kralické / Christnet.eu. www.christnet.eu [online]. [cit. 2019-11-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01 [cit. 2016-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-18.
- ↑ Úřední list republiky Československé, ročník 1957, částka 9, vydáno v Praze dne 29. ledna 1957
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- ↑ MAHEL, Luděk. Lipová alej v Kralicích nad Oslavou soutěží o titul Alej roku. Třebíčský deník. 2018-11-10. Dostupné online [cit. 2018-11-17]. (česky)
LiteraturaEditovat
- HROMADOVÁ, Barbara. Památník Bible kralické. Brno, 2013 [cit. 2015-05-13]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Otakar Kirsch. Dostupné online.
Související článkyEditovat
- Římskokatolická farnost Jinošov
- Ivančicko-kralická bratrská tiskárna
- Náměšťská obora – přírodní památka, evropsky významná lokalita a kulturní památka
- Údolí Oslavy a Chvojnice – přírodní rezervace
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kralice nad Oslavou na Wikimedia Commons
- Územně identifikační registr ČR. Obec Kralice nad Oslavou v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Zbytky tvrze v Kralicích nad Oslavou
- Informace o obci na serveru obce.cz
- Informace o obci na portálu veřejné správy
- Městská a obecní statistika z roku 2003 na stránce ČSÚ
- Vybrané statistické údaje za obec na stránce ČSÚ
- Katastrální mapa Kralic nad Oslavou[nedostupný zdroj]
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Kralic nad Oslavou v roce 1825