Ferdinand Hrejsa

český filozof, historik, náboženský spisovatel, profesor, publicista, teolog, vysokoškolský pedagog a vědecký spisovatel

Ferdinand Hrejsa (19. ledna 1867 Humpolec[1]5. listopadu 1953 Praha) byl český evangelický teolog, historik, duchovní Českobratrské církve evangelické, překladatel, publicista, redaktor, editor, člen Královské české společnosti nauk, profesor a děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké v Praze.

prof. ThDr. Ferdinand Hrejsa
Ferdinand Hrejsa
Ferdinand Hrejsa
Narození19. ledna 1867
Humpolec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. listopadu 1953 (ve věku 86 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov v Humpolci
Alma materGymnázium Kolín
Evangelická teologická fakulta Univerzity ve Vídni
Povolánípedagog, spisovatel, farář, rytec, historik, grafik, vysokoškolský učitel, teolog, evangelický teolog a církevní historik
Nábož. vyznáníEvangelická církev v Rakousku (1781–1918) (1867–1918)
Českobratrská církev evangelická (1918–1953)
DětiBohuš Hrejsa – farář + 3 další
PříbuzníOtmar Hrejsa (bratranec)
Vilém Závada (zeť)
Funkcesuperintendent (česká superintendence a. v.; 1917–1921)
náměstek (synodní senior; 1918–1932)
děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1921–1922)
děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1923–1924)
děkan (Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy; 1925–1926)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrejsova vila čp.687, Praha 6-Střešovice, Střešovická 36

Život editovat

Po ukončení gymnaziálních studií vystudoval teologii ve Vratislavi a Vídni, duchovenskou činnost zahájil jako superintendentní vikář v Chebu (18901894). V letech 18941902 byl farářem v Trnávce, od roku 19021920 (fakticky), 19201932 (nominálně) působil jako farář v Praze 1-Starém Městě (Salvátor). Ve funkci superintendenta české evangelické církve augsburského vyznání (19171921) významně přispěl ke sjednocení evangelických církví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V nově vzniklé Českobratrské církvi evangelické, založené v průběhu generálního sněmu (synodu) českých sborů v prosinci 1918, zastával funkce člena prvního synodního výboru (později Synodní rady) ČCE (19181921), následně pak náměstka synodního seniora (19211932).

Od vzniku pražské Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké (HČEFB) v roce 1919 až do svého penzionování (1937) byl jejím profesorem a vedoucím katedry církevních dějin, v pěti funkčních obdobích stál v čele této fakulty jako děkan.

Byl právem uznávanou a respektovanou autoritou první učitelské generace HČEFB, kromě akademických povinností se jeho pozornost soustřeďovala na publicistické, překladatelské, redakční a editorské aktivity i rozsáhlé spektrum vlastní badatelské a autorské práce na poli historie českého protestantismu v jeho širokém evropském kontextu. Svým dílem, navazujícím na působení prof. ThDr. Gustava Adolfa Skalského, významně přispěl k osvětlení specifik kořenů i vývoje reformace v našich podmínkách, které dále rozvíjeli jeho spolupracovníci a nástupci na katedře církevních dějin HČEFB a Komenského evangelické bohoslovecké fakulty, zejména profesoři František Bednář, František M. Bartoš, později Rudolf Říčan, Amedeo Molnár a na HČBF Miloslav Kaňák.

Dílo editovat

Spisy editovat

  • Evanjelická církev a. v. v Trnávce. Chotěboř: Evanj. Matice a. v., 1900
  • Česká konfesse, její vznik, podstata a dějiny. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1912
  • Česká reformace. Praha: Josef R. Vilímek, 1914
  • Vlastenectví Komenského. Plzeň: M. Salcman, 1920
  • Betlémská kaple : o jejích dějinách a zachovaných zbytcích. Praha: Společnost Husova musea, 1922
  • O dědictví Jednoty bratrské. Synodní výbor ČCE, 1924
  • Jan Žižka a jeho náboženský život. Praha: Památník odboje, 1924
  • Dějiny české evanjelické církve v Praze a ve středních Čechách v posledních 250 letech. Praha: Českobratrská evanjelická církev, 1927
  • Mladý František Palacký : jeho vnitřní život a první dvě řeči. Praha: Vincenc Svoboda a Antonín Škoda, 1927
  • Kníže Václav ve světle pravdy. Blahoslavova společnost, 1928
  • Česká bible : K 350. výročí Bible Kralické. Praha: YMCA, 1930
  • Jan Végh : k 150letému výročí tolerance. Blahoslavova společnost, 1930
  • U Salvatora : z dějin evangelické církve v Praze (1609–1632). Praha: Českobratrský evangelický sbor u Salvatora, 1930
  • Toleranční patent, jeho vznik a význam (spolu Františkem Bednářem). Praha: Svaz národního osvobození, 1931
  • Sborové Jednoty bratrské. Praha: nákl. vlastním, 1935–1939 (I. část 1935; II. část 1937; III. část a celé dílo 1939)
  • K jubileu Bratrské konfese : 1535–1935. Praha: Synodní rada ČCE, 1935
  • Kirchengeschichte Böhmens. Leipzig: Leopold Klotz, 1937
  • Matěj Markovic. První toleranční kazatel v Praze. Praha: Sdružení české mládeže evangelické, 1938
  • Náboženský svéráz Jednoty bratrské. Praha: vydavatel neuveden, 1939
  • Dějiny křesťanství v Československu : I. Doba předhusitská. Praha: HČEFB, 1947
  • Dějiny křesťanství v Československu : II. Hus a husitství (Čechové v zápasu o ryzí křesťanství). Praha: HČEFB, 1947
  • Dějiny křesťanství v Československu : III. Rokycana. Husitský král. Počátky Jednoty bratrské (Čechové dospívají k ryzímu křesťanství). Praha: HČEFB, 1948
  • Dějiny křesťanství v Československu : IV. Za krále Vladislava a Ludvíka. Před světovou reformací a za reformace. Praha: HČEFB, 1948
  • Dějiny křesťanství v Československu : V. Za krále Ferdinanda I. (1526–1564). Praha: HČEFB, 1948
  • Dějiny křesťanství v Československu : VI. Za krále Maxmiliána II. (1564–1576). Praha: HČEFB, 1950

Sborníky editovat

  • Reformační sborník : Práce z dějin československého života náboženského (spolu s Františkem Bednářem a Bohuslavem Součkem). Praha: Comenium, 1921
  • Betlém od r. 1516, in Betlémská kaple : o jejích dějinách a zachovaných zbytcích (sborník statí). Praha: Společnost Husova musea, 1922
  • Náboženské stanovisko B. Jana Blahoslava, in Sborník Blahoslavův (1523–1923) : k čtyřstému výročí jeho narozenin (ed. Václav Novotný a Rudolf Urbánek). Přerov: Výbor pro postavení pomníku Blahoslavova v Přerově, 1923
  • Reformační sborník : Práce z dějin československého života náboženského. Svazek II. Praha: Blahoslavova společnost, 1928
  • Reformační sborník : Práce z dějin československého života náboženského. Svazek III. Praha: Blahoslavova společnost, 1929
  • Reformační sborník : Práce z dějin československého života náboženského. Svazek IV. Praha: Blahoslavova společnost, 1931
  • Toleranční evanjeličtí kazatelé ze Slovenska na Moravě a v Čechách, in Kvačalův sborník. Bratislava: Tranoscius, 1933
  • Český žalmista Jiří Strejc : sborník na památku 400. výročí narozenin J. S. a 350. výročí prvního vydání jeho převodu žalmů do písňové formy (spolu s J. B. Čapkem a J. B. Šimkem). Praha: Synodní rada ČCE, 1936
  • Zásady Jednoty českých bratří (spolu s Františkem Bednářem a Josefem L. Hromádkou). Praha: Synodní rada ČCE, 1939

Edice editovat

  • Jan Amos Komenský: Kšaft umírající matky Jednoty bratrské. Praha: Springer, 1904
  • Vyznání víry Jednoty bratří českých, vydané J. A. Komenským r. 1662. Praha: Česká reformace, 1918; Synodní rada ČCE, 1935
  • Jan Szalatnay a jeho paměti z doby toleranční. Praha: Blahoslavova společnost, 1931
  • České vyznání, totiž vyznání víry svaté křesťanské všech tří stavů království českého z víry tělo a krev Krista Pána pod obojí přijímajících, roku 1575 Maximilianovi II. podané a roku 1609 majestátem císaře Rudolfa II. jakožto krále českého potvrzené. Opatovice: Evanjelická Matice a. v. v Opatovicích, 1903; Praha: Synodní rada ČCE, 1935

Učebnice editovat

  • Katechismus evanjelického náboženství a. v. Praha: nákl. vlastním, 1904, 1907, 1915
  • Katechismus českobratrského evangelického náboženství. Praha: Kalich 1923, 1924, 1936

Zpěvníky editovat

  • Církevní zpěvník pro evanj. křesťany (s kolektivem autorů). Evanjelická Matice, 1904
  • Zpěvník čbr. církve ev. (s kolektivem autorů). Praha: Kalich, 1925

Studie, eseje, články a recenze editovat

Byly zveřejňovány zejména v následujících tiskovinách:

  • Čas (časopis)
  • Časopis Musea království Českého (od roku 1920 Časopis Národního muzea)
  • Českobratrský kalendář
  • Český bratr
  • Český časopis historický
  • Evangelický církevník (v letech 1903–1919 jej F. H. redigoval)
  • Kalendář Hus
  • Kalich (revue českých evangelíků)
  • Kostnické jiskry
  • Křesťanská revue (časopis)
  • Naše doba (revue pro vědu, umění a život sociální)
  • Reformační sborník (práce z dějin československého života náboženského, svazky I - VIII)
  • Ročenky Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké

Odkazy editovat

Reference editovat

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
Gustav Adolf Skalský
19211922
Ferdinand Hrejsa
Nástupce:
František Žilka
Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
František Žilka
19231924
Ferdinand Hrejsa
Nástupce:
František Žilka
Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
František Žilka
19251926
Ferdinand Hrejsa
Nástupce:
František Žilka
Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
Slavomil Ctibor Daněk
19301931
Ferdinand Hrejsa
Nástupce:
František Žilka
Děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké
Předchůdce:
Josef Lukl Hromádka
19351936
Ferdinand Hrejsa
Nástupce:
Slavomil Ctibor Daněk