Národní obec fašistická

Národní obec fašistická
Národní obec fašistická
Zkratka	NOF
Datum založení	1926
Datum rozpuštění	1939 (sloučení s Národním souručenstvím)
Předseda	Radola Gajda
Ideologie	fašismus; antikomunismus; antisemitismus; panslavismus
Politická pozice	krajní pravice
Mládežnická org.	Junáci NOF
Polovojenská org.	Omladina
Stranické noviny	Fašistické listy; Národní věstník
Slogan	Blaho vlasti budiž nejvyšším zákonem
Barvy	černá
Volební výsledek	2,04 % (NS RČS 1935)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní obec fašistická (NOF) byla česká fašistická politická strana, která působila v období 1. republiky, 2. republiky a Protektorátu Čechy a Morava.^[1]

Národní obec fašistická byla založena v roce 1926. V jejím čele stanul bývalý představitel Československých legií v Rusku, účastník bitvy u Zborova a bývalý náčelník československého generálního štábu Radola Gajda^[2], který ve funkci vůdce strany zůstal až do připojení k Národnímu souručenství.

Historie

První republika

Strana nikdy nedosáhla významného politického vlivu, v parlamentních volbách v roce 1929 kandidovala jako součást Ligy proti vázaným kandidátním listinám, která získala tři poslanecké a jeden senátorský mandát. Ve volbách v roce 1935 kandidovala NOF samostatně a získala šest poslaneckých mandátů (167 433 hlasů).^[3]

Národní obec fašistická se inspirovala italským fašismem, který přizpůsobovala českým podmínkám. Požadovala silný národní stát založený na korporativním principu, vystupovala též výrazně protiněmecky a protižidovsky. V roce 1935 se stavěla proti volbě Edvarda Beneše prezidentem republiky a v době Mnichovské krize vystupovala za obranu republiky proti nacistickému Německu.

Druhá republika

V době druhé republiky se NOF stala 20. listopadu 1938 součástí Strany národní jednoty, ale stále si zachovávala svou organizační strukturu. K zániku došlo v roce 1939 sloučením do Národního souručenství. Gajda se stáhl do ústraní na svůj statek na Strakonicku a finančně podporoval emigraci českých vojáků do Polska.^[4] Někdejší významný funkcionář NOF Zdeněk Zástěra se zapojil přímo do protiněmeckého odboje, což ho stálo život, když v roce 1942 zemřel v koncentračním táboře.^[5] V době Protektorátu Čechy a Morava vznikla z některých členů kolaborantská organizace téhož jména, která však nehrála významnější roli a byla v roce 1943 nacisty zakázána na popud ministra Emanuela Moravce.

Po druhé světové válce nebyla a nesměla být Národní obec fašistická obnovena.

Volební výsledky

Volební leták Národní obce fašistické

Volby do poslanecké sněmovny

Předseda strany československý generál Radola Gajda, portrét Sándor Bortnyik

Volby	Počet hlasů	Hlasy v %	Počet mandátů
1929¹	70 875	0,9 %	3 mandáty
1935	167 433	2,04 %	6 mandátů

¹ NOF vytvořilo spolu s Radikální stranou – slovanskými socialisty (později Národní liga, uskupení kolem Jiřího Stříbrného) a několika dalšími malými uskupeními (Svaz nájemníků, Strana domkářů, malorolníků a hospodářských jednot, Družina válečných poškozenců, Jednota československého domova, Odborové sdružení hudebníků) volební koalici pod názvem „Liga proti vázaným kandidátním listinám“.

Volby do zemských sněmů v roce 1935^[6]

Volby	Počet hlasů	Hlasy v %	Počet mandátů
Čechy	68 480	?	1 mandát
Morava a Slezsko	33 070	?	0 mandátů
Slovensko	26 461	?	0 mandátů

Znaky

Znaky používané NOF

Reference

↑ Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0
↑ V.L.Vodák: NOF a její vůdce Radola Gajda, 1934. 70 str.online na archive.org
↑ Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0, str. 263
↑ Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0, str. 281
↑ Nakonečný, Milan: Vlajka: k historii a ideologii českého nacionalismu. Praha: Chvojkovo nakladatelství, 2001, ISBN 80-86183-24-6, str. 137
↑ Demokracie znovu posílena. Český směr. 28. 5. 1935, roč. 37, čís. 123, s. 1.

Související články

Židenický puč

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní obec fašistická na Wikimedia Commons
Pavel Baloun: Tábor lidu Národní obce fašistické v Týně nad Vltavou 17. dubna 1932
Národní obec fašistická na Fronta.cz

[1] Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0

[2] V.L.Vodák: NOF a její vůdce Radola Gajda, 1934. 70 str.online na archive.org

[3] Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0, str. 263

[4] Klimek, A., Hofman, P.: Vítěz, který prohrál, generál Radola Gajda. ISBN 80-7185-033-0, str. 281

[5] Nakonečný, Milan: Vlajka: k historii a ideologii českého nacionalismu. Praha: Chvojkovo nakladatelství, 2001, ISBN 80-86183-24-6, str. 137

[6] Demokracie znovu posílena. Český směr. 28. 5. 1935, roč. 37, čís. 123, s. 1.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]