Otevřít hlavní menu

Jednotné zemědělské družstvo

zemědělské družstvo v Československu
Budovy bývalého JZD v Přezleticích u Prahy

Jednotné zemědělské družstvo (zkratka JZD), na Slovensku Jednotné roľnícke družstvo (zkratka JRD), byl obvyklý název zemědělských družstev v socialistickém Československu. Jejich historie započala nucenou kolektivizací zemědělství.

Po roce 1948 v Československu začaly v důsledku socialistické zemědělské politiky vznikat JZD za účelem vytvoření co největších orných ploch. Šlo v mnoha ohledech o napodobení sovětských kolchozů. Řada rolníků byla nucena vzdát se svého majetku pod různými druhy nátlaku. Vznik JZD s sebou nesl i ekologické problémy: kvůli rozorání prostorů mezi menšími poli zanikly remízky a jiná přirozená ochrana, došlo k výrazným úbytkům zvěře a mnoho druhů se stalo ohroženými, což ještě podpořila chemizace zemědělství.

Obsah

Vznik zemědělských družstevEditovat

Vznik JZD se odehrál ve třech etapách. První etapa byla dobrovolná, kdy členové družstva společně spravovali orné plochy. Druhá etapa byla spojena se změnou struktury družstev na třetí a čtvrtý typ, což vyústilo v hromadné vystupování z družstev. Vedení komunistické strany na to reagovalo nuceným odkupem strojové techniky, což mělo znemožnit činnost zemědělců. Poslední fáze již byla spojena s násilnou kolektivizací půdy.

Typy JZDEditovat

 
Kombajny v Německé demokratické republice, kde zemědělská družstva nesla značku LPG (Landwirtschaftliche Produktionsgenossenschaft)

Postupným vývojem JZD se měnila struktura družstev. Existovaly čtyři typy:[1]

I.Typ; jeho základním znakem bylo společný osev, sklizeň a užíváním mechanizace

II. Typ; zaváděl společnou rostlinnou výrobu. Jednotlivým rolníkům připadla část úrody podle výměry půdy kterou vložili do družstva, ale živočišná výroba zůstavala nadále mimo družstvo.

III.Typ; zavedl i společnou živočišnou výrobu. Družtevníci byli odměňováni v systému pracovních jednotek a část ve finačních zdrojích.

IV. Typ; Oproti typu III. zaváděl odměňování podle množství a kvality odvedené práce bez ohledu na výměru vložené půdy. Zde již byl nucený výkup strojů, svod dobytka do společných stájí, scelování pozemků a vytváření velkých lánů usnaďňující hospodaření ve velkém.

Po zániku socialismuEditovat

Původní JZD buď zůstala družstvy a pokračovala například pod názvem „zemědělské družstvo“, nebo byla privatizována, transformována na jinou společnost, případně se rozpadla například kvůli často nehospodárné ekonomice, které byla dříve štědře dotovaná státem.

JZD Slušovice si ponechalo zkratku JZD i po transformaci na jinou formu, JZD Slušovice, s. r. o., které je vlastněno několika fyzickými osobami.[2][3]

OdkazyEditovat