Páni z Kunštátu a Poděbrad

Páni z Kunštátu a Poděbrad (německy von Podiebrad) byli původně moravským šlechtickým rodem, za jehož prapředka je považován olomoucký purkrabí Gerhard ze Zbraslavi (zemřel kolem roku 1240), který bývá v literatuře často mylně zaměňován se svým vnukem Gerhardem ze Zbraslavi a Obřan. Rozrodem tohoto významného rodu vzniklo několik větví, které spojoval erb vrchních pruhů. Jejich příslušníci zastávali celou řadu vysokých zemských úřadů a působili i ve funkcích provinciálních správců a královských purkrabí. Nejznámějším představitelem rodu byl v 15. století český král Jiří z Kunštátu a Poděbrad.

Páni z Kunštátu a Poděbrad
Znak pánů z Kunštátu z pergamenových přebalů nejstarších Knih zemských trhových Znak pánů z Kunštátu z pergamenových přebalů nejstarších Knih zemských trhových
Země	České království České království, Moravské markrabství Moravské markrabství
Zakladatel	Gerhard ze Zbraslavi
Rok založení	Před rokem 1240
Vymření po meči	1647
Vymření po přeslici	1686
Větve rodu	Jevišovická, stařechovicko-skalská, líšnická, kunštátská, poděbradská, lysická, boleradicko-loučská

Historie

První předci jsou uváděni už na začátku 13. století. Zakladatelem rodu byl Gerhard ze Zbraslavi (či Heralt), který se uvádí v listinách v letech 1222 až 1240. Jeho synové založili čtyři větve a později přibyly další tři. Nejstarší linií se stala buzovská, která vlastnila Napajedla či Moravskou Třebovou a která vymřela v 15. století. Jeho syn Mikul ze Zbraslavi byl pokračovatelem linie, která se psala po Zbraslavi a Račicích. Syn Smil ze Zbraslavi a Střílek byl významným šlechtickým fundátorem. Další jeho syn Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu se stal zakladatelem města Kunštát, po kterém rod nesl jméno, a kunštátské linie. A další Gerhardův syn Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi byl otcem Gerharda ze Zbraslavi a Obřan (1261–1291), který založil v blízkosti Brna hrad Obřany.

Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu měl syna Bočka I. z Jevišovic (1277–1314), který založil jevišovickou větev, která měl statky jak v Čechách, tak i na Moravě, dále syny Bohuše a Kunu. Jejich potomci pokračovali v dalším rozrodu rodu. Jan z Kunštátu (1373) založil stařechovicko-skalskou větev, Boček z Líšnice (1348–1353) založil líšnickou větev a Gerhard z Kunštátu a jeho syn Smil z Kunštátu (1349–1353) pokračovali v kunštátské větvi. Další Gerhardův syn Boček z Kunštátu a Poděbrad (1350–1373) založil poděbradskou větev, syn Kuna z Kunštátu a Lysic (1351–1365) lysickou větev, které z počátku měla statky především na Moravě jako Blansko či Rájec a později v Čechách (Častolovice, Kostomlaty), a Vilém z Kunštátu a Boleradic (1350–1371) boleradicko-loučskou větev, která vlastnila Boleradice i Vizovice.

Páni z Kunštátu patřili po staletí k nejvýznamnějším rodům nejen na Moravě, ale i v českém království. Na přelomu 15. a 16. století se však došlo k počátku rozpadu kunštátského majetku. Již před husitskými válkami vymřely dvě rodové větve – lysická a boleradicko-loučská, do konce 15. století další dvě a v 16. století dožíval rod pouze ve dvou rodových větvích. Jejich osud se naplnil koncem 16. století a celý rozrod vyhasl až knížetem Karlem Bedřichem z Minsterberka v roce 1647. Jeho dcera Eliška Marie z Württemberka, poslední Poděbradovna, zemřela v roce 1686.

Erb

Pergamenové přebaly nejstarších knih zemských trhových - páni z Kunštátu

Na stříbrném štítě jsou v jeho horní polovině tři černá břevna.

Známí představitelé rodu

Pečeť Kuny z Kunštátu – rok 1286

Majestátní pečeť Jiřího z Poděbrad

Pečeť Jana Kuny z Kunštátu, pozdějšího zemského hejtmana

• Gerhard ze Zbraslavi (1222–1240), beneficiář přerovský, kastelán olomoucký
• Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi (1233–1235), maršálek moravský (1233–1235), moravský podkomoří (1234), purkrabí znojemský (od r.1239), hrabě z Perneggu (od roku 1252)
• Smil ze Zbraslavi a Střílek (1237–1273), kastelán přerovský, purkrabí brumovský
• Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu (1250–1295), zakladatel kunštátské větve rodu pánů ze Zbraslavi, purkrabí veverský, moravský maršálek, olomoucký komorník, vranovský purkrabí, purkrabí hradecký
• Gerhard ze Zbraslavi a Obřan (1261–1291), moravský podkomoří
• Boček I. z Jevišovic (1277–1314), komorník znojemský a brněnský
• Smil z Obřan (1303–1312), moravský podkomoří (1310)
• Gerhard z Kunštátu (1318–1350), komorník brněnský a znojemský
• Sezema I. z Jevišovic (1314–1326), moravský podkomoří
• Vilém z Kunštátu a Boleradic (1350–1371), nejvyšší komorník brněnské cúdy (1360–1364)
• Boček z Kunštátu a Poděbrad (1350–1373, královský číšník (od roku 1353)
• Smil z Líšnice (1355–1396), bratislavský župan a kastelán (1386–1388)
• Erhart starší z Kunštátu (1360–1406), komorník brněnský
• Erhart mladší z Kunštátu (1398–1414), komorník brněnský
• Ješek Puška z Kunštátu a Otaslavic (1368–1406), zemský hejtman (1388), komorník olomoucký (1389–1399)
• Erhart ze Skal (1379–1415), nejvyšší sudí brněnské cúdy (od roku 1398)
• Boček starší z Poděbrad (1375–1416), nejvyšší písař, otec Viktorína Bočka z Kunštátu a Poděbrad
• Hynek I. Suchý Čert z Jevišovic (1385–1407), proslul jako loupežný rytíř i jako velký válečník
• Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad (1403–1427), otec Jiřího z Poděbrad
• Jiří z Kunštátu a Poděbrad (1420–1471), český král
• Procek z Kunštátu a Opatovic (1434–1478), komorník olomoucký
• Jan Heralt z Kunštátu a Líšnice (1444–1490), komorník olomoucký
• Boček z Poděbrad (1442–1496), nejstarší syn Jiřího z Poděbrad
• Viktorín z Poděbrad (1443–1500), syn Jiřího z Poděbrad a Kunhuty ze Šternberka
• Hynek z Poděbrad (1452–1492), syn Jiřího z Poděbrad a Johany z Rožmitálu
• Kateřina z Poděbrad (1449–1463), dcera Jiřího z Poděbrad, první manželka Matyáše Korvína
• Čeněk Kuna z Kunštátu (1458–1488), nejvyšší komorník olomoucký (1477)
• Jindřich IV. Zajímač (1460–1475), vrchní lovčí
• Jan Kuna II. z Kunštátu (1495–1540), komorník brněnský, moravský zemský hejtman
• Vilém Kuna z Kunštátu (1495–1548) – podkomoří moravský, znojemský hejtman
• Bartoloměj z Minsterberka, vnuk Jiřího z Poděbrad

Příbuzenstvo

Spojili se s Rožmberky, Valdštejny, Vartemberky či Pernštejny.

Literatura

• FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. 
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Kunštátu, s. 84–85. 
• PAVELKOVÁ, Jindra. Pečeti pánů z Kunštátu. Exkurz do sfragistické problematiky významného moravského rodu. Brno: Moravská zemská knihovna, 2009. ISBN 978-80-7051-186-2. 
• PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4. 

Související články

• Seznam českých šlechtických rodů

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo z Poděbrad v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Páni z Kunštátu a Poděbrad na Wikimedia Commons
• Historický magazín: 550 let od korunovace Jiřího z Poděbrad

Autoritní data: AUT: mzk2008458737 | VIAF: 84749113

Portály: Česko | Historie | Slezsko