Páni z Kunštátu a Poděbrad

šlechtický rod

Páni z Kunštátu a Poděbrad (německy von Podiebrad) byli původně moravským šlechtickým rodem, který od 14. století postupně získával statky i v Čechách. Za prapředka je považován olomoucký purkrabí Gerhard ze Zbraslavi. Rozrodem tohoto významného rodu vzniklo několik větví, které spojoval erb vrchních pruhů. Jejich příslušníci zastávali celou řadu vysokých zemských úřadů a působili i ve funkcích provinciálních správců a královských purkrabí. Nejznámějším představitelem rodu byl v 15. století Jiří z Kunštátu a Poděbrad, který významně rozšířil rodové statky a stal se i českým králem. Svým potomkům zajistil knížecí titul: podle hlavního panství ve Slezsku se pak nazývali Minsterberkové (knížata z Minsterberka). Rod vymřel po meči roku 1647.

Páni z Kunštátu a Poděbrad
Znak pánů z Kunštátu a Poděbrad
Znak pánů z Kunštátu a Poděbrad
Země České královstvíČeské království České království, Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Zakladatel Gerhard ze Zbraslavi
Rok založení Před rokem 1240
Vymření po meči 1647
Vymření po přeslici 1686
Větve rodu Jevišovická, stařechovicko-skalská, líšnická, kunštátská, poděbradská, lysická, boleradicko-loučská

HistorieEditovat

První předci jsou uváděni už na začátku 13. století. Zakladatelem byl Gerhard ze Zbraslavi, který se uvádí v listinách v letech 1222 až 1240 a někdy bývá v literatuře mylně zaměňován se svým vnukem Gerhardem ze Zbraslavi a Obřan. Jeho čtyři synové založili čtyři větve rodu. Mikul ze Zbraslavi byl pokračovatelem linie, která se psala po Zbraslavi a Račicích. Smil ze Zbraslavi a Střílek byl významným šlechtickým fundátorem. Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu se stal zakladatelem města Kunštát, po kterém rod nesl jméno, a kunštátské linie. Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi byl předkem obřanské větve (jeho syn Gerhard založil v blízkosti Brna hrad Obřany). V rodině bylo oblíbené jméno zakladatele Gerhard, které se v dalších generacích změnilo na Heralt nebo Erhart, a také Boček.

Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu měl syny Bočka, Bohuše a Kunu. Boček I. z Jevišovic (1277–1314) založil jevišovickou větev, která měla statky jak v Čechách, tak i na Moravě. Kunštátské panství zůstalo Bohušovi. V dalších generacích se rod dále větvil. Jan z Kunštátu (1373) založil stařechovicko-skalskou větev, Boček z Líšnice (1348–1353) založil líšnickou větev.

Gerhard z Kunštátu a jeho syn Smil z Kunštátu (1349–1353) pokračovali v hlavní kunštátské (bouzovské) větvi, která vlastnila Napajedla a Moravskou Třebovou a vymřela v 15. století. Další Gerhardův syn Boček z Kunštátu a Poděbrad (1350–1373) založil poděbradskou větev, Kuna z Kunštátu a Lysic (1351–1365) lysickou větev, která z počátku měla statky především na Moravě jako Blansko či Rájec a později v Čechách (Častolovice, Kostomlaty), a Vilém z Kunštátu a Boleradic (1350–1371) boleradicko-loučskou větev, která vlastnila Boleradice a Vizovice.

Páni z Kunštátu patřili po staletí k nejvýznamnějším rodům nejen na Moravě, ale i v českém království. Na přelomu 15. a 16. století však došlo k počátku rozpadu kunštátského majetku. Již před husitskými válkami vymřely dvě rodové větve – lysická a boleradicko-loučská, do konce 15. století další dvě. V 16. století dožíval rod pouze ve dvou rodových větvích, poděbradské a jevišovské (Zajímačové z Kunštátu). Celý rozrod vyhasl minsterberským knížetem Karlem Fridrichem v roce 1647. Jeho dcera Alžběta Marie z Württemberka, poslední Poděbradovna, zemřela v roce 1686.

ErbEditovat

 
Pergamenové přebaly nejstarších knih zemských trhových - páni z Kunštátu

Na stříbrném štítě jsou v jeho horní polovině tři černá břevna.

Známí představitelé roduEditovat

 
Pečeť Kuny z Kunštátu – rok 1286
 
Majestátní pečeť Jiřího z Poděbrad
 
Pečeť Jana Kuny z Kunštátu, pozdějšího zemského hejtmana

Poděbradská větevEditovat

PříbuzenstvoEditovat

Spojili se s Rožmberky, Valdštejny, Vartemberky či Pernštejny.

LiteraturaEditovat

  • FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. 
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Kunštátu, s. 84–85. 
  • PAVELKOVÁ, Jindra. Pečeti pánů z Kunštátu. Exkurz do sfragistické problematiky významného moravského rodu. Brno: Moravská zemská knihovna, 2009. ISBN 978-80-7051-186-2. 
  • PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat