Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad

šlechtic, husitský válečník, otec krále Jiřího z Poděbrad
Možná hledáte: Viktorín z Poděbrad (syn krále Jiřího).

Viktorín z Poděbrad (1403?[pozn. 1]1. ledna nebo 4. ledna 1427 Pardubice) byl český šlechtic z rodu pánů z Kunštátu, husitský válečník a otec krále Jiřího z Poděbrad.

Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad
Viktorín z Poděbrad
Viktorín z Poděbrad
Narození1403
Úmrtí1. ledna 1427 (ve věku 23–24 let) nebo 4. ledna 1427 (ve věku 23–24 let)
Pardubice
Znám jakohusitský hejtman
ChoťAnna z Vartenberka[1]
DětiJiří z Poděbrad[2]
Eliška z Kunštátu a Poděbrad[2]
Markéta z Kunštátu a Poděbrad[2]
RodičeBoček starší z Poděbrad[2] a Anna z Dubé a Lipé[2]
Rodpáni z Kunštátu a Poděbrad
PříbuzníHynek Boček z Poděbrad, Boček mladší z Poděbrad a Jan z Poděbrad a Kosti (sourozenci)
Boček z Poděbrad, Viktorín z Poděbrad, Jindřich I. starší z Minsterberka[2], Kateřina z Poděbrad[3], Zdenka Česká, Hynek z Poděbrad, Ludmila z Poděbrad a Barbora z Poděbrad (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho otcem byl Boček starší z Poděbrad. První písemná zmínka o Viktorínovi pochází z roku 1417. Viktorín stejně jako další příslušníci jeho rodu se někdy uváděl s příjmením Boček, což bylo v tomto rodu historicky oblíbené jméno po jednom z jeho zakladatelů, Bočkovi z Jaroslavic a ze Zbraslavi.

Po vypuknutí husitských válek se Viktorín stal významným velitelem husitských vojsk. V roce 1420 se účastnil obléhání a bitvy pod Vyšehradem, pravděpodobně byl zástupcem hlavního velitele Hynka Krušiny z Lichtenburka. Po bitvě působil jako jedna z čelních osobností v Praze, avšak kvůli intrikám z Prahy odešel. Uchýlil se na Poděbrady a pobýval i na hradě Litice, po obou sídlech se též v tomto období psal. Roku 1421 se navrátil do Prahy jako pražský vojenský hejtman. Pohyboval se ve vysoké politice, která se uskutečňovala nejen na úrovni státních záležitostí, ale i na úrovni různých politických i osobních zájmů mezi jednotlivými husitskými hejtmany či seskupeními. Se svým bratrem Hynkem se Viktorín často účastnil tažení na Moravu, kde měli páni z Kunštátu své rodové majetky. Měl blízko k Janu Žižkovi, podle Starých letopisů českých byl jedním z těch, které umírající Žižka pověřil vykonáním své poslední vůle. S pražany se Viktorín později rozešel a přiklonil se k táborům. Zúčastnil se mnohých bitev, z nichž jednou z nejvýznamnějších a zároveň poslední byla bitva u Ústí nad Labem v roce 1426. Viktorín zemřel půl roku po ní, buď 1. nebo 4. ledna 1427.[4]

Poznámky

editovat
  1. Traduje se, že Viktorín zemřel ve věku 24 let (otcem Jiřího se tedy měl stát v 17 letech), což nejnovější badatelé zpochybňují. Jeho věk uvádí jediný pramen, Menší kronika žďárského kláštera, a to římskými číslicemi, takže může jít i o chybu písaře. Je totiž poměrně nepravděpodobné, že by v tomto věku patřil k významným vůdcům spojených husitských vojsk u Vyšehradu. Jeho mladší (!) bratr Hynek byl v téže době též hejtmanem pražanů. Jejich další dva bratři by podle toho byli o téměř 20 let starší. (Viz Plaček, s.374-375).
  2. V soudobých pramenech se jméno Viktorínovy manželky neobjevuje. Anna z Vartenberka se vyskytuje teprve v rodokmenu Poděbradů z roku 1486, který si nechali vytvořit Jiřího synové. Nelze vyloučit Jiříkův nemanželský původ.

Reference

editovat
  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. a b c d e f Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  3. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. PLAČEK, Miroslav. Páni z Kunštátu : rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4. S. 363–375. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat