Tužka
Tužka je psací a kreslící nástroj, který jako psací materiál používá tuhu, směs grafitu a jílu. Nejčastěji je tuha uložená v dřevěném pouzdře (obyčejná tužka), případně tužka umožňuje vysouvání výměnné tuhy (verzatilka, mikrotužka). V širším významu může označovat i další obdobné psací potřeby (např. propisovací tužka).
Kreslení či psaní probíhá odíráním tuhy o podložku. Na stejném principu je založena i pastelka, která má tuhu barevnou a primárně je určena ke kreslení. Nejznámějším českým výrobcem je Koh-i-noor Hardtmuth, v zahraničí patří mezi významné výrobce např. švýcarský Caran d'Ache.
K ostření hrotu tužky se používá nůž nebo ořezávátko. K finální úpravě špičky se používá brousítko s brusným papírem nebo tzv. hrotítko. Nakreslenou stopu lze odstraňovat mazací gumou, kterou může být opatřen konec tužky.
Historie tužkyEditovat
Předchůdcem tužky byla od starověku užívaná stříbrná nebo olověná tyčinka. Rozmach používání grafitu nastal až v 16. století, kdy bylo v Anglii v Jezerní oblasti (Lake District) u vesnice Borrowdale objeveno bohaté ložisko kvalitního grafitu. Anglie vývoz grafitu zakázala, proto měla na výrobu tužek monopol. V jiných zemích nebyla ložiska tak kvalitní, aby anglickou tužku ohrozila.
Tužku v dnešní podobě vynalezli na konci 18. století nezávisle na sobě Rakušan Josef Hardtmuth a Francouz Nicolas-Jacques Conté. Čistý grafit byl nahrazen směsí rozemletého grafitu s jílem (hlínou) vypálenou v peci. To umožnilo vyrábět tužky s různou tvrdostí. Tak došlo v 19. století ke všeobecnému rozšíření tužek, vyráběných mj. v Hardtmuthem založené továrně Koh-i-noor, kterou jeho syn Carl roku 1848 přesunul z Vídně do Českých Budějovic.
Tvrdost tužekEditovat
Evropský systémEditovat
Evropský systém užívá kombinace písmen H (hard - tvrdý), F (firm - pevný) a B (black - černý). Tento standard označování gradací systémem číslic a písmeny H a B a event. F, má původ ve firmě Koh-i-noor Hardtmuth u tužky pod označením 1500. „H“ značí HARDTMUTH, „B“ Budějovice a speciální střední gradace „F“ značí Franz Hardtmuth, což je vynálezce moderní technologie umožňující výrobu grafitové tužky ve škále gradací.
| 9H | 8H | 7H | 6H | 5H | 4H | 3H | 2H | H | F | HB | B | 2B | 3B | 4B | 5B | 6B | 7B | 8B | 9B |
| Nejtvrdší | → | Střední | → | Nejměkčí | |||||||||||||||
Nejměkčí tuha je 8B (9B už je přírodní grafit), nejtvrdší tuha je 10H.
Americký systémEditovat
Americký systém značení užívá jen čísla. Přibližné srovnání podává následující tabulka.
| odstín | USA | Evropa | |
| #1 | = | B | |
| #2 | = | HB | |
| #2 ½ * | = | F | |
| #3 | = | H | |
| #4 | = | 2H |
* Někdy jsou k vidění i hodnoty 2 4/8, 2.5, 2 5/10, z důvodů patentové ochrany označení
| kvalitní | obyčejné | kvalitní | obyčejné | kvalitní | obyčejné |
|---|---|---|---|---|---|
| 10H | F | 3 | B | 2 1/4 | |
| 9H | 9 | HB | 2 1/2 | 2B | 2 |
| 8H | 8 | 3B | 1 1/2 | ||
| 7H | 7 | 4B | 1 | ||
| 6H | 6 | 5B | 0 | ||
| 5H | 5 1/2 | 6B | 00 | ||
| 4H | 5 | 7B | |||
| 3H | 4 1/2 | 8B | |||
| 2H | 4 | 9B | |||
| H | 3 1/2 |
Jiné typy tužekEditovat
Pro speciální použití se vyrábí i jiné typy tužek. Liší se velikostí, tvrdostí nebo barevností tuhy, jsou určeny pro zvláštní povrchy apod.
Příklady:
LiteraturaEditovat
- KAŠPAR, Jaroslav. Úvod do novověké latinské paleografie se zvláštním zřetelem k českým zemím. 2. vyd. Praha: SPN, 1979. s. 32n.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu tužka na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo tužka ve Wikislovníku- Jak se co dělá – Tužky
