Písecké hory
Písecké hory jsou běžně užívané označení pro geomorfologický okrsek Mehelnická vrchovina v jižních Čechách. Jde o zalesněný hřeben, tvořící rozvodí řek Otavy s Blanicí na straně jedné a Vltavy na straně druhé, který se táhne od východního okraje města Písek jihovýchodním směrem až téměř k Temelínu. Vznikly ve starších prvohorách a jsou součástí Středočeské pahorkatiny. Písecké hory jsou místem klidu, nejenom pro obyvatele Písku, ale i přilehlých vesnic. Nacházejí se zde převážně smíšené lesy. Nejvyšším vrcholem je Velký Mehelník (632 m n. m.). V současnosti patří většina Píseckých hor městu Písek.
Mehelnická vrchovina | |
---|---|
Pohled na Písecké hory z rozhledny Jarník | |
Nejvyšší bod | 633 m n. m. (Velký Mehelník) |
Délka | ~15 km |
Nadřazená jednotka | Písecká pahorkatina |
Sousední jednotky | Zvíkovská pahorkatina, Bechyňská pahorkatina, Týnská pahorkatina, Zlivská pánev, Chvalšovická pahorkatina, Kestřanská pánev |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | granity středočeského a moldanubického plutonu |
Povodí | Vltava, Otava, Blanice |
Souřadnice | 49°17′ s. š., 14°14′ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Část Píseckých hor je součástí přírodního parku Písecké hory.
Původ názvu
editovatEtymologie názvu není příliš složitá. Výraz „hory“, se odvozuje od středověkého hornictví (těžba nejen zlata). Přívlastek „písecké“ pak od toho, že Písecké hory patří tradičně královskému městu Písku.
Archeologické nálezy
editovatZ archeologických výzkumů vyplývá, že zde bylo osídlení v pozdní době kamenné a době bronzové. Nalezená mohylová pohřebiště pochází z doby halštatské. V Píseckých horách byl na konci 60. let 20. století proveden první archeologický výzkum hlubinného dolu v Česku. Hlubinná těžba zlata v Píseckých horách začala na přelomu 13. a 14. století, vrchol těžby v dolu Havírky je kladen do 15. a 16. století. Na povrchu jsou ze zlatodolu patrné dvě řady propadlých šachet a štol, objeveny byly i pozůstatky dvou kováren, hornické nářadí (želízka, mlátky, hornické lampičky), menších obytná stavení, keramické střepy a úlomky kamnových kachlů. Podzemní prostory jsou zaplavené vodou – v polovině 70. let 20. století zde potápěči prováděli archeologický výzkum.[1]
Zajímavosti
editovat- Velký Mehelník – nejvyšší vrchol Píseckých hor s tzv. Loupežnickým stolem
- rozhledna Jarník – nacházející se 58 m nad 609 m vysokým Jarníkem
- Lesní naučná stezka – naučná stezka místní lesnické školy (Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberka Písek)
Nejvyšší vrcholy
editovat- Velký Mehelník (632 m nad mořem)
- Vysoký Kamýk (628 m)
- Pasecký vrch (625 m)
- Kraví hora (613 m)
- Jarník (609 m)
- Malý Mehelník (595 m)
- Kometa (593 m)
- Němec (587 m)
- Matka (580 m)
- Zdoba (574 m)
- Chudý vrch (573 m)
- Ostrý vrch (538 m)
Reference
editovat- ↑ PÍSEK, okr. Písek, Jihočeský kraj Středověké zlatodoly Havírky [online]. archeologickyatlas.cz. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Písecké hory na Wikimedia Commons
- piseckehory.cz – Písecké hory.cz