Otevřít hlavní menu

Písecké hory

geomorfologický okrsek Písecké pahorkatiny

Písecké hory jsou běžně užívané označení pro geomorfologický okrsek Mehelnická vrchovinajižních Čechách. Jde o zalesněný hřeben, tvořící rozvodí řek OtavyBlanicí na straně jedné a Vltavy na straně druhé, který se táhne od východního okraje města Písek jihovýchodním směrem až téměř k Temelínu. Vznikly ve starších prvohorách a jsou součástí Středočeské pahorkatiny. Písecké hory jsou místem klidu, nejenom pro obyvatele Písku, ale i přilehlých vesnic. Nacházejí se zde převážně smíšené lesy. Nejvyšším vrcholem je Velký Mehelník (632 m n. m.). V současnosti patří většina Píseckých hor městu Písek.

Mehelnická vrchovina
Pohled na Písecké hory z rozhledny Jarník
Pohled na Písecké hory z rozhledny Jarník

Nejvyšší bod 633 m n. m. (Velký Mehelník)
Délka ~15 km

Nadřazená jednotka Písecká pahorkatina
Sousední
jednotky
Zvíkovská pahorkatina, Bechyňská pahorkatina, Týnská pahorkatina, Zlivská pánev, Chvalšovická pahorkatina, Kestřanská pánev

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Horniny granity středočeského a moldanubického plutonu
Povodí Vltava, Otava, Blanice
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Písecké hory dotvářejí na východní straně panorama města Písek

Část Píseckých hor je součástí přírodního parku Písecké hory.

Původ názvuEditovat

Etymologie názvu není příliš složitá. Výraz „hory“, se odvozuje od středověkého hornictví (těžba nejen zlata). Přívlastek „písecké“ pak od toho, že Písecké hory patří tradičně královskému městu Písku.

Archeologické nálezyEditovat

Z archeologických výzkumů vyplývá, že zde bylo osídlení v pozdní době kamennédobě bronzové. Nalezená mohylová pohřebiště pochází z doby halštatské. V Píseckých horách byl na konci 60. let 20. století proveden první archeologický výzkum hlubinného dolu v Česku. Hlubinná těžba zlata v Píseckých horách začala na přelomu 13. a 14. století, vrchol těžby v dolu Havírky je kladen do 15. a 16. století. Na povrchu jsou ze zlatodolu patrné dvě řady propadlých šachet a štol, objeveny byly i pozůstatky dvou kováren, hornické nářadí (želízka, mlátky, hornické lampičky), menších obytná stavení, keramické střepy a úlomky kamnových kachlů. Podzemní prostory jsou zaplavené vodou – v polovině 70. let 20. století zde potápěči prováděli archeologický výzkum.[1]

ZajímavostiEditovat

Nejvyšší vrcholyEditovat

  1. Velký Mehelník (632 m nad mořem)
  2. Vysoký Kamýk (628 m)
  3. Pasecký vrch (625 m)
  4. Kraví hora (613 m)
  5. Jarník (609 m)
  6. Malý Mehelník (595 m)
  7. Kometa (593 m)
  8. Němec (587 m)
  9. Matka (580 m)
  10. Zdoba (574 m)
  11. Chudý vrch (573 m)
  12. Ostrý vrch (538 m)

ReferenceEditovat

  1. PÍSEK, okr. Písek, Jihočeský kraj Středověké zlatodoly Havírky [online]. archeologickyatlas.cz. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat