Komorník (úřad)

úřad správce panovníka
Další významy jsou uvedeny na stránce Komorník.

Komorník či komoří (latinsky camerarius, německy Kämmerer nebo Kammerherr) jsou dva tituly středověkého původu pro úředníka zabývajícího se financemi. Tituly se používají i v některých současných právních řádech ve formě Velký komorník nebo Velký komoří.

K čestnému úřadu komořích v habsburské monarchii viz heslo Císařský komorník.

Původ editovat

Název komorník je odvozen od středověkého latinského camarlingus (ve franštině jako kamerling). Slovo původně vychází z latiny klasického období (camerarius), což znamená „pokojovou obsluhu“ (ve smyslu to co je „pokladem“ a co náleží „panovníkovi“). Význam názvu a funkce jsou částečně srovnatelné s latinským výrazem cubiculario používaným v pozdní římské říši, byzantské říši a u papežského dvora.

V anglosaských jazycích se slovo používá jako titul (anglicky Chamberlain). Pochází z francouzského chambellan, od kterého pochází i italské ciambellano. V češtině se proto objevuje také šambelán.

Titul a úřad editovat

Obvykle titul komořího či komorníka má osoba, která spravuje státní finance a majetek státu nebo je správcem majetku šlechtické či jiné bohaté rodiny včetně panovnické (knížecí nebo královské). Z titulu úřadu má v rodině zpravidla na starosti i péči o vzdělání dětí. Později se chápe odvozeně také jako osobní sluha.

Jeho úřad bývá nazýván „kamera“ či „komora“ (latinsky camera).

V minulosti měly úřad komorníka kláštery, katedrály i středověká města. Dokonce i dnes se úřad finančního správce města Londýn nazývá Chamberlain of the City of London.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ciambellano (titolo) na italské Wikipedii.

Související články editovat

Externí odkazy editovat