Hluboká (zámek)

zámek v Česku

Zámek Hluboká nad Vltavou (německy Frauenberg) se nachází ve stejnojmenném městě, ležícím asi 9 km severně od Českých Budějovic. Je veřejnosti přístupný a patří k turisticky nejatraktivnějším památkám v Česku. Zámek je od roku 1947 ve vlastnictví státu a v současnosti je spravován Národním památkovým ústavem. V bývalé zámecké jízdárně dnes sídlí Alšova jihočeská galerie, která spravuje sbírku soch a obrazů holandskýchvlámských malířů 17. a 18. století. Zámek je obklopen okrasnými zahradami a anglickým parkem. Severovýchodní část zámeckého parku je součástí evropsky významné lokality s názvem Hlubocké hráze.[1]

Zámek Hluboká nad Vltavou
Hluboká
Hluboká
Základní informace
Slohnovogotický
ArchitektiFranz Beer
Damasius Deworetzky
Výstavba13. století
Přestavba19. století
StavebníkJan Adolf II. ze Schwarzenbergu
Další majiteléčeský král
Pernštejnové
Ungnadové z Weissenwolffu
páni z Hradce
Bohuslav Malovec z Malovic
Baltasar Marradas
Schwarzenbergové
Současný majitelČeská republika
Poloha
AdresaHluboká nad Vltavou, ČeskoČesko Česko
UliceBezručova
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky39530/3-102 (PkMISSezObr)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Ve 13. století byl na místě dnešního zámku založen ze strategických důvodů hrad Fronburg, jehož zakladatelem pravděpodobně byl český král Václav I. Hrad Froburg vlastnil v druhé půli 13. století Čéč z Budivojovic, kterému dal král Václav I. hrad do zástavy. Král Přemysl Otakar II. hrad Čéčovi odebral a začlenil jej opět mezi královské hrady. Dalším držitelem hradu byl Vítek z Krumlova, který zde původně byl purkrabím. Od roku 1289 král Václav II. usiloval o to, aby Vítek vrátil hrad královské komoře. Po popravě Vítkova bratra Záviše z Falknštejna na louce pod hlubockým hradem dne 24.8.1290 se hrad opět dostal do držení královské komory.[2]

Císař Zikmund hrad se vsí zastavil Mikuláši z Lobkovic a od něj jej vykoupil v roce 1454 Jiří z Poděbrad a dal jej zapsat jako věno své druhé ženě Johance z Rožmitála. Po smrti krále Jiřího se hradu zmocnil Jindřich Roubík z Hlavatec a královně Johance ho vrátil až poté, co mu byly zaplaceny válečné škody. Až na tuto epizodu byla tedy Hluboká v držení Johanky 21 let, z toho 17 let ji držela jako česká královna. Po smrti královny 12. listopadu 1475 přešla Hluboká do držení jejího bratra Jaroslava Lva z Rožmitála a na Blatné. V roce 1490 bylo panství Hluboká zastaveno Vladislavem II. Vilémovi z Perštejna. Pernštejnové se na hlubockém panství intenzivně věnovali hospodářské činnosti a v okolí zakládali rybníky. Po smrti Viléma z Perštejna patřila Hluboká na krátký čas jeho bratru Janovi, který v roce 1534 Hlubokou postoupil svému švagrovi Ondřeji Ungnadovi ze Suneku. V roce 1561 vykoupila hlubocké panství od Suneků královská komora, od které panství v roce 1562 koupil Jáchym z Hradce († 1565). Páni z Hradce nechali přestavět starý gotický hrad na renesanční zámek. Zadlužený Jáchym Oldřich z Hradce († 1604) v prosinci 1598 prodal Hlubokou Bohuslavovi Malovcovi z Malovic († 1608). V roce 1622 byl Malovcům za jejich účast na stavovském povstání majetek zkonfiskován a hlubocké panství získal španělský aristokrat, císařský polní maršál Baltasar Marradas.[2][3]

 
Zámek v roce 1810, malba Johanna Zieglera

Po jeho smrti v roce 1638 panství zdědil jeho synovec Francesco de Salant y Marradas, od jehož syna Bartoloměje panství Hluboká v roce 1661 koupil Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, zakladatel jihočeské větve rodu, která pak zde sídlila po téměř tři století. Z iniciativy knížete Adama Františka byl zámek počátkem 18. století přestavěn v barokním slohu podle plánů stavitele Pavla Ignáce Bayera a jeho následovníka Antonína Erharda Martinelliho. Během válek o rakouské dědictví byl zámek obsazen nejprve francouzským vojskem, potom v roce 1744 krátce pruským vojskem, které jej značně poničilo.[2][3]

Ve třicátých letech 19. století se rozhodl kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu[4] Hlubokou strhnout a na jejím místě vybudovat nový zámek v romantickém stylu. Projekt vypracoval architekt Franz Beer, jenž také od roku 1840 po dvacet let sám vedl stavební práce. Nové budovy, které stojí dodnes, byly postaveny ve stylu tudorovské gotiky podle vzoru anglického královského zámku Windsor. Náročné exteriéry a interiéry byly dokončeny až v roce 1871 pod vedením Damasia Deworezkého.

Posledním soukromým majitelem zámku byl Adolf Schwarzenberg, který štědře financoval výstavbu československého opevnění a také Benešovu exilovou vládu. V roce 1939 byl Adolf nucen se svou manželkou emigrovat do zahraničí, jelikož odmítl spolupracovat s nacisty. V roce 1947 byl jeho majetek zkonfiskován prostřednictvím zákona č. 143/1947 Sb, tzv. Lex Schwarzenberg.

KastelániEditovat

InteriéryEditovat

 
Zámecký park
 
Knihovna

Stěny a stropy interiérů jsou bohatě zdobeny dřevořezbami, zlatem, koženými a textilními tapetami nebo bruselskými tapiseriemi. Nachází se zde bohaté umělecké sbírky zahrnující obrazy evropských mistrů 16. až 19. století, barevné vitraje, keramiku z Delft, Německa i Asie, intarzovaný nábytek a osobní předměty členů rodu Schwarzenberg. Portréty na stěnách znázorňují nejvýznamnější členy tohoto rodu. Největší místností je zámecká knihovna s kazetovým stropem, který sem byl přenesen ze zámku Schwarzenberg. Návštěvníky zaujme i zbrojnice s historickými militariemi. V novogotické kapli (součást trasy Hostinské pokoje) se nachází oltář s velkou pozdně gotickou tzv. Netolickou archou.

KritikaEditovat

Snaha o napodobení anglických gotických hradů v 19. století byla již v této době kritizována a některými odborníky vnímána jako kýč. Český malíř a kritik umění Eduard Herold přestavbu hodnotil slovy: „Vpravo z lesního temna vyniká Hluboká, nový zámek knížete ze Švarcenberka, z daleka rovněž tak nemalebný jako z blízka, předce jen padělaný.“[7]

Prohlídkové trasyEditovat

Návštěvnost zámku
Rok Počet návštěvníků
2012 232 803[8]
2013 237 131[8]
2015 262 532[9]
2016 293 699[9]
2017 295 608[9]
2018 295 608[10]
  1. Reprezentační pokoje - Během prohlídky je návštěvníkům představeno tzv. piano nobile, tedy nejhonosnější pokoje zámku. Součástí trasy jsou apartmány kněžny Eleonory Schwarzenberg, Ranní salon, Čítárna, Kuřácký salon, Malá a Velká jídelna, Knihovna a také zámecká Zbrojnice.
  2. Soukromé apartmány - Tato trasa, procházející pokoji přízemí a prvního patra zámku, se soustřeďuje zejména na život posledního majitele JUDr. Adolfa ze Schwarzenbergu. Zpřístupněna je například Lovecká jídelna, Přípravna jídel, Mramorový sál, Adolfova pracovna a rovněž soukromé apartmány jeho manželky Hildy.
  3. Kuchyně - Kuchyně s autentickým vybavením překvapí návštěvníka především svou rozlohou, jelikož součástí zdejšího kuchyňského provozu je tzv. Velká teplá kuchyně, Malá studená kuchyně, Vinotéka, Cukrárna, Přípravna cukrárny a kancelář. Na trase je k vidění rovněž osobní a jídelní výtah.
  4. Hostinské pokoje - V říjnu 2017 byla otevřena nová prohlídková trasa v druhém patře zámku, která představí pokoje pro ubytování významných hostů a přátel Schwarzenbergů. Součástí trasy je i tzv. Stříbrnice.
  5. Zámecká věž měří od nádvoří 52 metrů a na její vrchol vede 245 schodů. V případě špatného počasí je ovšem věž zavřena
  6. Zimní trasa - zámek Hluboká je otevřen celoročně a během zimního období je návštěvníkům zpřístupněna Zimní trasa, která je temperovaná.

Zámek ve filmuEditovat

Zámek se objevil v následujících filmech a pohádkách:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Naučná stezka zámeckým parkem v Hluboké nad Vltavou [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  2. a b c Umělecké památky Čech 1 (A/J). Příprava vydání Emanuel Poche a kolektiv. Praha: Academia, 1977. S. 381–384. 
  3. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy (V). Příprava vydání Karel Tříska a kolektiv. Praha: Svoboda, 1986. S. 69–73. 
  4. HAVLÍČEK, F.X. Poslední na Hluboké. 1. vyd. Vimperk: Papyrus, 1994. 227 s. ISBN 80-85776-17-0. 
  5. Kastelán Hluboké Pavlíček po 15 letech končí, odchází do důchodu. České noviny [online]. 2017-12-24 [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. 
  6. KUBÁT, Petr. Rád bych vytvořil prohlídky pro děti, říká nový kastelán Hluboké. idnes.cz [online]. 2017-11-19 [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. 
  7. HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Čechách. Praha: [s.n.], 1861. 104 s. S. 7. 
  8. a b KUBÁT, Petr. Památky přilákaly skoro milion lidí. Dnes začíná zimní sezona. Mladá fronta DNES. 2013-11-01, s. B3. Dostupné online. 
  9. a b c Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. Dostupné v archivu. 
  10. Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. Dostupné v archivu. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat