Hluboká (zámek)

zámek v Česku

Zámek Hluboká nad Vltavou (německy Frauenberg) se nachází ve stejnojmenném městě, ležícím asi 15 km severně od Českých Budějovic. Je veřejnosti přístupný a patří k turisticky nejatraktivnějším památkám v Česku. Zámek je od roku 1947 ve vlastnictví státu a v současnosti je spravován Národním památkovým ústavem. V bývalé zámecké jízdárně dnes sídlí Alšova jihočeská galerie, která spravuje sbírku soch a obrazů holandskýchvlámských malířů 17. a 18. století. Zámek je obklopen okrasnými zahradami a anglickým parkem. Severovýchodní část zámeckého parku je součástí evropsky významné lokality s názvem Hlubocké hráze, kód lokality CZ0313099.[1]

Zámek Hluboká nad Vltavou
Hluboká
Hluboká
Základní informace
Sloh novogotický
Architekti Franz Beer
Damasius Deworetzky
Výstavba 13. století
Přestavba 19. století
Stavebník Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu
Další majitelé český král
Pernštejnové
páni z Hradce
Bohuslav Malovec z Malovic
Baltasar Marradas
Schwarzenbergové
Současný majitel Česká republika
Poslední majitel Adolf Schwarzenberg
Poloha
Adresa Hluboká nad Vltavou, ČeskoČesko Česko
Ulice Bezručova
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 39530/3-102 (PkMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Zámecký park

Ve 13. století byl na místě dnešního zámku založen ze strategických důvodů hrad, jehož zakladatelem údajně byl český král Václav I. První doložená zmínka o Hluboké se objevuje za Přemysla Otakara II.

Královský hrad byl často zastavován, díky čemuž se zde vystřídalo mnoho majitelů. Pernštejnové se zde intenzivně věnovali hospodářské činnosti a v okolí zakládali rybníky. V polovině 16. století se stali novými vlastníky páni z Hradce, kteří nechali přestavět starý gotický hrad na renesanční zámek. Poté vlastnil Hlubokou známý lichvář rytíř Bohuslav Malovec z Malovic, který o ni přišel kvůli konfiskaci po bitvě na Bílé hoře. Za zásluhy získal panství španělský aristokrat Baltasar Marradas.

V roce 1661 zakoupil panství Hluboká Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, zakladatel jihočeské větve rodu, která zde sídlila po téměř tři století. Z iniciativy knížete Adama Františka byl zámek počátkem 18. století přestavěn v barokním slohu podle plánů stavitele Pavla Ignáce Bayera a jeho následovníka Antonína Erharda Martinelliho.

Ve třicátých letech 19. století se rozhodl kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu[2] Hlubokou od strhnout a na jejím místě vybudovat nový zámek v romantickém stylu. Projekt vypracoval architekt Franz Beer, jenž také od roku 1840 po dvacet let sám vedl stavební práce. Nové budovy, které stojí dodnes, byly postaveny ve stylu tudorovské gotiky podle vzoru anglického královského zámku Windsor. Náročné exteriéry a interiéry byly dokončeny až v roce 1871 pod vedením Damasia Deworezkého.

Posledním majitelem zámku byl Adolf Schwarzenberg, který štědře financoval výstavbu československého opevnění a také Benešovu exilovou vládu. V roce 1939 byl Adolf nucen se svou manželkou emigrovat do zahraničí, jelikož odmítl spolupracovat s nacisty. V roce 1947 byl jeho majetek zkonfiskován prostřednictvím zákona č. 143/1947 Sb, tzv. Lex Schwarzenberg.

KastelániEditovat

InteriéryEditovat

 
Knihovna

Stěny a stropy interiérů jsou bohatě zdobeny dřevořezbami, zlatem, koženými a textilními tapetami nebo bruselskými tapiseriemi. Nachází se zde bohaté umělecké sbírky zahrnující obrazy evropských mistrů 16. až 19. století, barevné vitraje, keramiku z Delft, Německa i Asie, intarzovaný nábytek a osobní předměty členů rodu Schwarzenberg. Portréty na stěnách znázorňují nejvýznamnější členy tohoto rodu. Největší místností je zámecká knihovna s kazetovým stropem, který sem byl přenesen ze zámku Schwarzenberg. Návštěvníky zaujme i zbrojnice s historickými militariemi. V novogotické kapli (součást trasy Hostinské pokoje) se nachází oltář s velkou pozdně gotickou archou.

KritikaEditovat

Snaha o napodobení anglických gotických hradů v 19. století byla již v této době kritizována a některými odborníky vnímána jako kýč. Český malíř a kritik umění Eduard Herold přestavbu hodnotil slovy: „Vpravo z lesního temna vyniká Hluboká, nový zámek knížete ze Švarcenberka, z daleka rovněž tak nemalebný jako z blízka, předce jen padělaný.“[5]

Prohlídkové trasyEditovat

Návštěvnost zámku
Rok Počet návštěvníků
2012 232 803[6]
2013 237 131[6]
2015 262 532[7]
2016 293 699[7]
2017 295 608[7]
2018 295 608[8]
  1. Reprezentační pokoje - Během prohlídky je návštěvníkům představeno tzv. piano nobile, tedy nejhonosnější pokoje zámku. Součástí trasy jsou apartmány kněžny Eleonory Schwarzenberg, Ranní salon, Čítárna, Kuřácký salon, Malá a Velká jídelna, Knihovna a také zámecká Zbrojnice.
  2. Soukromé apartmány - Tato trasa, procházející pokoji přízemí a prvního patra zámku, se soustřeďuje zejména na život posledního majitele JUDr. Adolfa ze Schwarzenbergu. Zpřístupněna je například Lovecká jídelna, Přípravna jídel, Mramorový sál, Adolfova pracovna a rovněž soukromé apartmány jeho manželky Hildy.
  3. Kuchyně - Kuchyně s autentickým vybavením překvapí návštěvníka především svou rozlohou, jelikož součástí zdejšího kuchyňského provozu je tzv. Velká teplá kuchyně, Malá studená kuchyně, Vinotéka, Cukrárna, Přípravna cukrárny a kancelář. Na trase je k vidění rovněž osobní a jídelní výtah.
  4. https://www.zamek-hluboka.eu/cs/Hostinske-pokoje Hostinské pokoje - V říjnu 2017 byla otevřena nová prohlídková trasa v druhém patře zámku, která představí pokoje pro ubytování významných hostů a přátel Schwarzenbergů. Součástí trasy je i tzv. Stříbrnice.
  5. Zámecká věž měří od nádvoří 52 metrů a na její vrchol vede 245 schodů. V případě špatného počasí je ovšem věž zavřena
  6. Zimní trasa - zámek Hluboká je otevřen celoročně a během zimního období je návštěvníkům zpřístupněna Zimní trasa, která je temperovaná.

Zámek ve filmuEditovat

Zámek se objevil v následujících filmech a pohádkách:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Naučná stezka zámeckým parkem v Hluboké nad Vltavou [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  2. HAVLÍČEK, F.X. Poslední na Hluboké. 1. vyd. Vimperk: Papyrus, 1994. 227 s. ISBN 80-85776-17-0. 
  3. Kastelán Hluboké Pavlíček po 15 letech končí, odchází do důchodu. České noviny [online]. 2017-12-24 [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. 
  4. KUBÁT, Petr. Rád bych vytvořil prohlídky pro děti, říká nový kastelán Hluboké. idnes.cz [online]. 2017-11-19 [cit. 2018-06-23]. Dostupné online. 
  5. HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Čechách. Praha: [s.n.], 1861. 104 s. S. 7. 
  6. a b KUBÁT, Petr. Památky přilákaly skoro milion lidí. Dnes začíná zimní sezona. Mladá fronta DNES. 2013−11−01, s. B3. Dostupné online. 
  7. a b c Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 
  8. Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat