Jindřich Roubík z Hlavatec
Jindřich Roubík z Hlavatec (†srpen 1477) byl český válečník, příznivec českého krále Jiřího z Poděbrad.[1]
| Jindřich Roubík z Hlavatec | |
|---|---|
| Úmrtí | srpen 1477 |
| Národnost | česká |
| Znám jako | český válečník |
| Rodiče | Oldřích Roubík z Hlavatec a na Dubném, otec; Barbora z Drahova, matka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Byl synem Oldřicha Roubíka z Hlavatec a na Dubném a jeho manželky Barbory z Drahova. Ve dnech 3. a 4. května 1467 bojoval v bitvě u Soběslavi na straně vojska Jana II. z Rožmberka, který byl tehdy příznivcem Jiřího z Poděbrad, s vojsky Zdeňka ze Šternberka, resp. Jednoty zelenohorské.[1]
Když se však Jan II. z Rožmberka v roce 1468 přiklonil k uherskému králi Matyáši, rožmberské vojsko obsadilo dubenskou tvrz Roubíků.[2] Z Jindřicha Roubíka z Hlavatec se proto stal zarputilý nepřítel rodu Rožmberků. V roce 1469 se nakrátko zmocnil Čakova, ale obsadil též rožmberský hrad v Netolicích a držel ho až do své smrti.[3] Útočil též na Helfenburk. Stal se hejtmanem v Písku.[1] V roce 1471 (po smrti krále Jiřího z Poděbrad) se zmocnil hradu Hluboká a královně Johaně ho vrátil až poté, co mu byly zaplaceny válečné škody. V roce 1475 získal (násilně obsadil) tvrz v Holkově.[4][5] Dne 21. prosince 1476 v Českém Krumlově doznal, že přijal od Bohuslava ze Švamberka ve třech splátkách 686 zl. uher. a 30 gr. jako podíl z holdu v Rakousích.[6] V srpnu 1477 zemřel.[1]
Reference editovat
- ↑ a b c d SMRŽ, Emil. Soběslavsko: Monografie okresu soběslavského. Soběslav: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 76.
- ↑ TŘÍSKA, Karel a kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (V): Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. S. 64.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Strakonicko. Svazek VII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Netolice a Kratochvíle, s. 106–107.
- ↑ Holkov - tvrz přestavěná na zámek, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2022-04-25]. Dostupné online.
- ↑ SCHUSSER, František. Velešín a Pomalší v dávné a nedávné minulosti. KIC města Velešín, 2006. S. 11–13.
- ↑ Listina: Historica Třeboň (1216-1625) 3608 [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online.