Jáchym z Hradce

český šlechtic

Jáchym z Hradce (14. červenec 152612. prosinec 1565) byl nejvyšší kancléř Českého království,[1] rytíř Zlatého rounatajný rada císaře Maxmiliána II. Jeho otcem byl Adam I. z Hradce (1494–1531), bratrem Zachariáš z Hradce (1526/7–1589) a následníkem syn Adam II. z Hradce (1549–1596).

Jáchym z Hradce
Erb pánů z Hradce.
Erb pánů z Hradce.

Nejvyšší kancléř Českého království
Ve funkci:
1554 – 12. prosinec 1565
Panovník Ferdinand I., Maxmilián II.
Předchůdce Hanuš Pluh z Rabštejna
Nástupce Vratislav II. z Pernštejna

Karlštejnský purkrabí za panský stav
Ve funkci:
1551 – 1554
Panovník Ferdinand I.

Tajný rada
Ve funkci:
1551 – 1565
Panovník Ferdinand I., Maxmilián II.

Hejtman Bechyňského kraje
Panovník Ferdinand I.

Narození 14. červenec 1526
Úmrtí 12. prosinec 1565
řeka Dunaj u Vídně, Dolní Rakousy
Habsburská
monarchie
Habsburská monarchie Habsburská
monarchie
Národnost Čech
Choť (1546) Anna z Rožmberka (1530–1580)
Rodiče Adam I. z Hradce
Anna z Rožmitálu
Děti Adam II. z Hradce (1549–1596)
Anna Alžběta z Hradce (1557–1596)
Příbuzní bratr: Zachariáš z Hradce (1527–1589)
švagrová: Kateřina z Valdštejna († 1571)
švagrová: Anna ze Šlejnic († po 1593)
vnuk: Jáchym Oldřich z Hradce (1579–1604)
vnučka: Lucie Otýlie z Hradce (1482–1633)
tchán: Jošt III. z Rožmberka (1488–1539)
tchyně: Bohunka (Vendelína) ze Starhembergu († 1530)
vnuk: Jáchym Oldřich z Hradce (1579–1604)
vnučka: Lucie Otýlie z Hradce, provdaná Slavatová (1582–1633)
Sídlo Jindřichův Hradec
Zaměstnání politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Ocenění 1561 Řád zlatého rouna (č. 239)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Pražský palác Jáchyma z Hradce na Zámeckých schodech pod Pražským hradem

Jako malý hoch byl pážetem královny Anny. Později byl společníkem arcivévody Maximiliána (pozdějšího císaře Maxmiliána II. Habsburského) a arcivévody Ferdinanda (pozdějšího místodržícího v Čechách). S nimi získal vzdělání a poznání cizích zemí. Cestoval s nimi po Itálii, Francii, Nizozemí. Dostalo se mu s nimi jak vzdělání, tak možnost poznat cizí země. Hovořil plynně cizími jazyky. Vojenské zkušenosti získal v Uhrách.

Vladaření se ujal ve svých dvaceti letech. Brzy na to byl jmenován hejtmanem Bechyňského kraje. Zanedlouho Ferdinandovi pomohl ve šmalkaldské válce (1546–1547) a při prvním protihabsburském povstání v roce 1547. Osobně se zúčastnil bitvy u Mühlberka 24. dubna 1547.[2]

V roce 1551 se stal purkrabím karlštejnským a o tři léta později nejvyšším kancléřem Českého království. Stejný úřad zastával v letech 1523–1531 jeho otec.

Dvanáctého prosince roku 1565 Jáchym z Hradce utonul, když opouštěl Vídeň a pod jeho kočárem se propadl dřevěný most.[3]

O této události vypráví ve svých Pamětech Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka:

Léta Páně 1565, 12. prosince vyjel pan Jáchym z Hradce, nejvyšší kancléř Království českého, rytíř Zlatého rouna a tajný rada císaře Maxmiliána II. z Vídně do Prahy. Snad chtěl jet přes Jindřichův Hradec, kde na něho pokaždé čekala jeho paní Anna, která v době Jáchymovy nepřítomnosti hospodařila na rozsáhlých panstvích. Před panem Jáchymem jelo šest jezdců. Když vjeli na dřevěný Vlčí most za Vídní (jak příhodný název pro most! ), tento se prolomil a všichni i s Jáchymem z Hradce utonuli, kromě jednoho pážete z rodu Vrchotických a kočího vozu. Jestlipak pan Jáchym vzpomněl v posledních chvílích života na heslo, které s oblibou užíval: „respice finem“, což z latiny přeloženo znamená „pamatuj na konec“?

MajetekEditovat

V roce 1546 dosáhl plnoletosti a od svého poručníka Volfa staršího Krajíře z Krajku převzal majetek.[4] V letech 1546–1550 spravoval celé jindřichohradecké dominium sám. V září 1550 byla podepsána rodová smlouva, podle níž si rozdělil majetek s mladším bratrem Zachariášem. Podle této úmluvy Jáchym vlastnil velkostatek Jindřichův Hradec, ke kterému přináležela 2 města a 65 vesnic.[5]

V roce 1553 koupil panství Vimperk, které bylo zabaveno Petru Malovcovi z Chýnova za účast při protihabsburském povstání.[6] Už od konce ledna 1552 ho měl v zástavě.[5][pozn. 1] Vimperské panství, ke kterému patřilo město Vimperk a lesy v okolí Boubína, bylo však dosti vzdálené, proto ho v roce 1554 prodal Vilémovi z Rožmberka.[6] V roce 1562 koupil od královské komory hlubocké panství, ke kterému patřilo 5 šlechtických sídel (mj. tvrze v Dívčicích, Zvíkovci a Protivíně), 5 městeček (mj. Podhradí, Lišov, Purkarec a Kamýk nad Vltavou) a 79 vesnic. Dřívějšími zadluženými majiteli Hluboké byli Ungnadové ze Suneku.[7] V roce 1563 po smrti matky Anny Hradecké z Rožmitálu byl k jindřichohradeckému panství připojen její doživotní vdovský úděl – městečko Kardašova Řečice s okolními vesnicemi. V roce 1564 koupil za 15 tisíc kop grošů panství Žirovnice, tvrz Štítné a 5 vsí.[5][8] V roce své smrti byl po Vilémovi z Rožmberka druhým nejbohatším šlechticem v Čechách.[5] Vlastnil také Počátky.

Zasloužil se též o přeměnu Jindřichohradeckého hradu na renesanční zámek. Na svém panství podporoval rozvoj řemesel, obchodu, pivovarnictví a rybníkářství. Doba jeho vladaření byla také dobou rozkvětu města Jindřichův Hradec.[3] V roce 1564 odškodnil minority, aby uvolnili místo nově zřizovanému špitálu.[9]

Rozhodl o vybudování vlastního renesančního paláce v Praze pod Novými zámeckými schody.[10]

RodinaEditovat

Jáchym z Hradce se oženil 2. března 1546 s Annou "Alžbětou" z Rožmberka (26. 1. 1530 – 16. 12. 1580), dcerou 9. vladaře rožmberského domu Jošta III. z Rožmberka (1488–1539) a jeho první manželky Bohunky (Vendelíny) ze Starhembergu († 1530). Anninými nevlastními sourozenci byli poslední Rožmberkové Vilém z Rožmberka (1535–1592) a Petr Vok z Rožmberka (1539–1611).[11]

PotomciEditovat

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Podle Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů, s. 92 získal Vimperk 25. června 1552.

ReferenceEditovat

  1. a b (Rodokmen pánů) z Hradce [online]. genealogy.euweb.cz [cit. 2013-09-05]. Dostupné online. 
  2. JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 90. 
  3. a b KAVKA, František. Zlatý věk Růží. [s.l.]: Nakladatelství České Budějovice, 1966. S. 84,86,87,9-89-91,93,94,96-102,105-108,110. 
  4. BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže: všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha: Mladá fronta, 1997. 320 s. ISBN 80-204-0651-4. S. 8. 
  5. a b c d Dvory velmožů s erbem růže: všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce, s. 15–16
  6. a b TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (5): Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. S. 208. 
  7. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (5): Jižní Čechy, s. 70
  8. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů, s. 92
  9. MALEČEK, Jaroslav; JIRÁSKO, Luděk. Jindřichův Hradec & okolí. Praha: Orion 125 s. ISBN 80-900287-3-X. S. 107. 
  10. KALISTA, Zdeněk. Cesta po českých hradech a zámcích. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993. 452 s. ISBN 80-207-0440-X. S. 258. 
  11. PÁNEK, Jaroslav. Poslední Rožmberkové: velmoži české renesance. 1. vyd. Praha: Panorama 417 s. ISBN 80-7038-006-3. 

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat