Wikipedie

Nové Hrady

město v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji
Tento článek je o městě v Jihočeském kraji. O obci v Pardubickém kraji pojednává článek Nové Hrady (okres Ústí nad Orlicí).

Nové Hrady (německy Gratzen) jsou město v Novohradském podhůří poblíž hranic s Rakouskem, asi 30 km jihovýchodně od Českých Budějovic a 20 km jižně od Třeboně. S nadmořskou výškou 541 m jsou nejvýše položeným městem okresu České Budějovice. Katastrální výměra města činí 7 968 ha a žije zde přibližně 2 500[1] obyvatel. PSČ je 373 33 vyjma místních částí Byňov, Nakolice, Obora, Štiptoň, Údolí a Vyšné, které mají PSČ 374 01.[2] Historické jádro je městskou památkovou zónou.

Nové Hrady
Kostel a klášter se studnou v Nových Hradech
Kostel a klášter se studnou v Nových Hradech
Znak města Nové HradyVlajka města Nové Hrady
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0311 544868
Pověřená obecNové Hrady
Obec s rozšířenou působnostíTrhové Sviny
Okres (LAU 1)České Budějovice (CZ0311)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
(do r. 1920 též Dolní Rakousy)
Zeměpisné souřadnice48°47′23″ s. š., 14°46′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 512 (2021)[1]
Rozloha79,73 km²
Nadmořská výška541 m n. m.
PSČ373 33
Počet částí obce8
Počet k. ú.9
Počet ZSJ12
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Nové Hrady
náměstí Republiky 46
373 33 Nové Hrady
radnice@novehrady.cz
StarostaMgr. Vladimír Hokr
Oficiální web: www.novehrady.cz
Nové Hrady na mapě
Nové Hrady
Nové Hrady
Další údaje
OceněníObec přátelská rodině
Kód obce544868
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Členění městaEditovat

Město Nové Hrady se skládá z osmi částí na devíti katastrálních územích:

  • Byňov (i název k. ú.)
  • Nakolice (i název k. ú.)
  • Nové Hrady (i název k. ú., součástí je k. ú. a zaniklá vesnice Mýtiny)
  • Obora (k. ú. Obora u Vyšného)
  • Štiptoň (i název k. ú.)
  • Údolí (k. ú. Údolí u Nových Hradů)
  • Veveří (k. ú. Veveří u Nových Hradů)
  • Vyšné (i název k. ú.)

HistorieEditovat

Nové Hrady byly ve středověku významnou pohraniční pevností. V pramenech je doloženo slovanské hradiště, ve 13. století zde byl vybudován vrcholně středověký hrad (Gretzen) patřící rodu Vítkovců. Po roce 1620 se Nové Hrady stávají rezidenčním městem Buquoyů, kteří zde sídlili až do roku 1945, a to nejprve v přestavěném rožmberském domě na náměstí, přebudovaném na barokní rezidenci, později v nově vybudovaném raně klasicistním zámku na okraji historického centra města. Východní část území města (katastrální území Nakolice, Obora u Vyšného a Vyšné) byla k Československu připojena až 31. července 1920 jako součást tzv. Západního Vitorazska a v rámci Čech začleněna do soudního okresu Nové Hrady v politickém okrese Kaplice. Původně tato tři katastrální území náležela k Dolním Rakousům.

Příslušnost obce: v roce 1850 obec Nové Hrady v okrese Nové Hrady; 1869 obec v okrese České Budějovice; 1921 obec v okrese České Budějovice; 1931 obec Nové Hrady (německy Gratzen) v okrese Kaplice; 1950 obec Nové Hrady v okrese Trhové Sviny; 1961 obec v okrese České Budějovice.

DopravaEditovat

ŽelezniceEditovat

Železniční stanice Nové Hrady (na železniční trati České Budějovice – Gmünd) je v Byňově - Jakuli, ve vzdálenosti 5 km od vlastního města.[3]

SilniceEditovat

Nové Hrady leží na silnicích II/154 (Kaplice – Třeboň) a II/156 (České Budějovice – Nové Hrady). Vede odtud silnice do Českých Velenic, silnice na hraniční přechod Nové Hrady / Pyhrabruck a společná hraniční cesta Nové Hrady - Großdietmanns.[4]

Zajímavosti ve městě a okolíEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nových Hradech.
  • Terčino údolí (také Tereziino údolí) – národní přírodní památka vyhlášená 1992, státní přírodní rezervace již od roku 1949 na rozloze 139,29 ha. První úpravy volné krajiny v romantickém údolí řeky Stropnice se uskutečnily na popud Terezie Buquoyové, rozené Paarové v roce 1765. Podle nejstaršího dochovaného plánu z roku 1770 je park nazván Krásným údolím, ve kterém se postupně postavily Modrý dům, Václavovy lázně, Švýcarský dům, přestavěl Hamr, zřídil umělý vodopád a další krajinářské prvky. Po předání parku hraběnčině synovci Jiřímu byl park přejmenován na Tereziino údolí. Představuje mimořádný příklad rané krajinářské tvorby.
  • Národní přírodní rezervace Červené blato
  • Národní přírodní památka Hojná Voda
  • Přírodní památka Sokolí hnízdo a bažantnice
  • Přírodní památka Přesličkový rybník
  • Horní Stropnice
  • Tvrz Cuknštejn
  • Hrad Nové Hrady
  • Kostel svatého Petra a Pavla - farní, poprvé zmiňován v roce 1284. Tato raně gotická stavba byla spolu s městem zničena husity roku 1425 a vojskem Zdeňka ze Šternberka roku 1467. Nová stavba byla dokončena okolo roku 1590. Z této doby pochází švábská síťová klenba presbyteria, nejdokonalejší v jižních Čechách. Roku 1726 došlo k sesazení poškozené renesanční střechy a věže a nahrazení typickou barokní osmistěnnou cibulovou bání s lucernou.
  • Klášter Božího Milosrdenství Rodiny Panny Marie – klášter servitů. Klášter servitů u kostela sv. Petra a Pavla, založil roku 1677 majitel panství hrabě F. Buquoy jako poděkování Panně Marii za uzdravení z těžkého zranění v bitvě s Turky. Po roce 1990 obnoven především díky darům z Rakouska.
  • Zámek Nové Hrady
  • Buquoyská rezidence – na tomto místě stávalo nejdříve několik samostatných domů, které zde nechali postavit Rožmberkové. Jejich spojením a přeměnou v celý komplex vznikla v letech 1634–1635 podoba tzv. městského paláce. To vše na pokyn hraběnky Marie Magdalény z Biglia, která po příchodu do Nových Hradů roku 1626 odmítla obývat už nevyhovující hrad. Buquoyové v rezidenci sídlili až do počátku 19. století, kdy se přestěhovali do nově zbudovaného zámku. Poté byla rezidence využívána jao kanceláře hospodářského a stavebního úřadu panství a jako byty zaměstnanců. Po roce 1945 ji užíval lesní závod. Dnes slouží jako hotel a restaurace.
  • Buquoyská hrobka
  • Koželužna, ulice Komenského
  • Kovárna, ulice Komenského - poprvé připomínána roku 1719, kdy ji vlastnil kovář Ferdinand Grössinger a je pravděpodobné, že byla postavena právě v této době. Celý objekt se skládá z obytné části, chléva, stodoly a vlastní kovářské dílny. Kovářská živnost tu byla provozována po téměř 200 let. Poté objekt sloužil k bydlení. V roce 2000 odkoupilo bývalou kovárnu město a zrekonstruovalo ji podle dochovaných záznamů. V objektu je možno vidět plně funkční historickou kovárnu, sbírku kovářského nářadí i tradiční výrobky.
  • Barokní lékárna
  • Radnice – renesanční radnice v severozápadním rohu náměstí Republiky. Poprvé připomínána 1593 jako obecní dům. Její renesanční původ prozrazují křížové hřebínkové klenby v přízemí. Radnice byla spojena s městským pivovarem v zadním traktu budovy, který byl po požáru v roce 1906 předělán na hospodu, později na sýrárnu. Roku 1749 byla radnice přestavěna do barokní podoby a o téměř sto let později je datován dřevěný strop v místnostech a věžička s hodinami a zvonem. Fasáda v průčelí je vyzdobena znaky města a rodu Buquoyů.
  • Novohradské muzeum, Česká ulice
  • Zevlův mlýn - První zmínka o nynějším Zevlově mlýně pochází z Novohradského urbáře z roku 1390. Součástí výstavy je plně funkční mlýnice a historické traktory.

Vývoj obyvatelstvaEditovat

Volnočasové aktivityEditovat

Město Nové Hrady nabízí také řadu volnočasových aktivit. Je zde knihovna, koželužna, skatepark, dětská hřiště a další.

FotogalerieEditovat

  • Radnice

  • Buquoyská hrobka

  • Servitský klášter

  • Zámek

  • Nové Hrady od západu

  • Hrad Nové Hrady

  • Tvrz Cuknštejn

  • Sportovní hala v Nových Hradech

  • hřiště v Nových Hradech

  • Zevlův mlýn

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. ↑ Vyhledávání PSČ [online]. Česká pošta, s.p. [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Jak k nám. www.kicnovehrady.cz [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení (Sdělení č. 298/2019 Sb.) [online]. [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.
  • HOKR, Vladimír. Příběhy novohradských domů. [s.l.]: Novohradská občanská společnost, 2007. 128 s. ISBN 978-80-85033-75-5. 
  • TEICHL Anton: Geschichte der Stadt Gratzen. Gratzen 1888

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

 
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nové_Hrady&oldid=20427172“