Wikipedie

Karel Průcha (kněz)

český kněz

Karel František Průcha (6. září 1818 Nové Hrady[1] – 23. října 1883 Praha-Hradčany[2]) byl český katolický kněz, v letech 1871–1883 světící biskup arcidiecéze pražské, titulární biskup joppenský. Na sklonku života byl jmenován biskupem českobudějovickým, ale jeho zdravotní stav mu neumožnil převzít úřad.

Jeho biskupská Milost
Msgre. ThDr. Karel Průcha
Mons. ThDr. Karel František Průcha
Mons. ThDr. Karel František Průcha
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Arcidiecézepražská
Svěcení
Jáhenské svěcení26. července 1841
Kněžské svěcení5. září 1841
Biskupské svěcení16. dubna 1871
světitel Bedřich ze Schwarzenbergu
1. spolusvětitel Jan Valerián Jirsík
2. spolusvětitel Emanuel Jan Křtitel Schöbel
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození6. září 1818
Místo narozeníNové Hrady
Datum úmrtí23. října 1883 (ve věku 65 let)
Místo úmrtíPraha
Příčina úmrtísebevražda
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníkatolický kněz, katolický jáhen a katolický biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v Nových Hradech, v rodině justiciára (vrchnostenského úředníka) Františka Průchy a jeho manželky Aloisie,[1] ale od mládí žil v Praze.[3] Po vystudování teologie působil v církevním školství jako spirituál a později jako ředitel arcibiskupského semináře. Od roku 1871 pomocným biskupem pražským. Opakovaně byl kandidátem na obsazení různých biskupských stolců v Českých zemích, nicméně tyto návrhy narážely na silný odpor pro jeho český původ a navíc on sám o tyto úřady nestál a několikráte s poukazem na svůj zdravotní stav (sílící sklony k depresím) vyjádřil, že se na ně necítí. Dne 21. května 1883 byl přesto císařem jmenován biskupem v Českých Budějovicích.[4] V té době již těžce psychicky nemocný biskup Průcha diecézi pro nemoc ani nepřevzal a už 22. července požádal o uvolnění z úřadu, k čemuž císař neochotně svolil (Průcha se tedy fakticky českobudějovickým biskupem nikdy nestal). Zanedlouho poté spáchal Průcha v záchvatu šílenství sebevraždu skokem z okna arcibiskupského paláce v Praze. Pohřben je v kněžské hrobce na Olšanských hřbitovech v Praze.

Hrobka editovat

V roce 1880 nechal Karel František Průcha vybudovat, nákladem 5000 zlatých, na Olšanských hřbitovech hrobku. Hrobka byla určena pro ukládání ostatků pražských kněží. Správcem hrobky určil pražského faráře u kostela Matky Boží před Týnem. Po svém tragickém úmrtí 23. října 1883, zde byl sám pochován. [Pozn. 1]

Od roku 2022 je vlastníkem hrobky Kolegiátní kapitula Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejně. Hrobka se nachází na Olšanských hřbitovech (část: V, oddělení: 23, číslo hrobu: 65–67)..[5]


 

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Aby byl jeho úmysl navždy zachován, jmenovitě na to pamatoval i ve své závěti, kde věnuje své jmění „pro společnou hrobku sekulárního kněžstva města Prahy“, a dále 100 tisíc zlatých chudým kněžím pražské arcidiecéze prostřednictvím Svatovojtěšské nadace. Dle přípisu zádušního úřadu a dekretu slavné rady městské složil biskup Průcha dalších 600 zlatých v státních úpisech, z jejichž úroků měla být tato hrobka udržována „na věčné časy“.

Reference editovat

  1. ↑ a b Matrika narozených Nové Hrady, 1812-1842, snímek 31, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele sv. Víta na Hradčanech v Praze
  3. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 491, obraz 841, Prucha Karl (1818)
  4. ↑ Denní kronika. Národní listy. 18. 6. 1883, s. 2. Dostupné online. 
  5. ↑ Kolegiátní kapitula Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejně [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Jaroslav V. Polc: Stručný přehled dějin českých a moravských diecézí po třicetileté válce; KTF UK, Praha 1995 (původně jen pro vnitřní potřebu školy, tedy bez ISBN); str. 70-71

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Průcha_(kněz)&oldid=23821782“