Bedřich ze Schwarzenbergu

český šlechtic, kardinál a teolog (1809–1885)

Bedřich Jan Josef Celestin kardinál kníže Schwarzenberg (někdy též v německé podobě Friedrich Johann Joseph Cölestin Fürst zu Schwarzenberg, 6. dubna 1809, Vídeň[1]27. března 1885, Praha[2]) byl římskokatolický kněz, od roku 1835 arcibiskup salcburský, od roku 1842 kardinál a od roku 1850 arcibiskup pražský. Významně se zasadil o dostavbu katedrály svatého Víta v Praze.

Jeho Eminence
Bedřich kardinál Schwarzenberg
27. pražský arcibiskup
15. primas český
Portrét v katedrále sv. Víta
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Arcidiecézepražská
SídloPraha
Jmenování20. května 1850
Uveden do úřadu15. srpna 1850
PředchůdceAlois Josef Schrenk
NástupceFrantišek Schönborn
Titulární kostelSant’Agostino in Campo Marzio
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení1833
Biskupské svěcení28. června 1835
Kardinálská kreace1842
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Zúčastnil se
Osobní údaje
Datum narození6. dubna 1809
Místo narozeníVídeň, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí27. března 1885 (ve věku 75 let)
Místo úmrtíVídeň, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníKatedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze
RodičeJosef II. ze Schwarzenbergu
Pavlína z Arenbergu
Příbuzníbratři: Felix ze Schwarzenbergu a Jan Adolf II. Schwarzenberg; sestry: Marie Eleonora, Marie Pavlína, Ludvíka Eleonora, Marie Matylda, Karolína a Marie Anna Berta
Povolání
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Kardinál
Řády a ocenění
Církevní heraldika
Církevní heraldika
Královský uherský řád sv. Štěpána
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Portrét od Františka Anděla, kolem 1865
 
Portrét od J. V. Myslbeka ve Svatovítské katedrále
 
Osobní pečeť

Studoval filozofii a práva, potom teologii ve Vídni a v Salcburku. Roku 1833 byl vysvěcen na kněze a o dva roky později, v roce 1835, se stal salcburským arcibiskupem. V Salcburku založil několik domovů pro děti a nemocnic.

Roku 1842 byl jmenován kardinálem a roku 1850 se na žádost pražské kapituly stal arcibiskupem v Praze.[3] Od roku 1850 byl též řádným členem c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti a roku 1852 dal vypracovat oběžníky na všechny vikáře, aby doporučili všem farám a školám odběr periodik společnosti.[4]

Roku 1859 založila Jednota pro dostavbu chrámu svatého Víta. Dostavba chrámu probíhala v letech 18711928. Založil řadu nadací a dobročinných organizací a významně se přičinil o výstavbu kostela sv. Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně. Roku 1863 svolal do Prahy synodu pražské arcidiecéze, na Prvním vatikánském koncilu vystoupil roku 1869 proti dogmatupapežské neomylnosti, pak se ale podrobil většině.

Bedřich Schwarzenberg byl zemský vlastenec a výrazná postava „staročeské“ politiky, jeden z iniciátorů petice z roku 1861, která žádala, aby se císař František Josef I. dal korunovat na českého krále.[5] Zasazoval se také o zřízení české univerzity, když však roku 1882 vznikla, bránil se rozdělení teologické fakulty, protože pokládal za nutné, aby kněží mluvili oběma jazyky. Na jeho hrobě v ochozu (severní boční lodi staré části) chrámu sv. Víta je bronzový sochařský portrét od J. V. Myslbeka.[6]

Osobní život

editovat

Bedřich Schwarzenberg byl také nadšeným alpinistou, jedním z průkopníků horolezectví v Alpách. Vystoupil např. na Grosses Wiesbachhorn ve Vysokých Taurách, pod nímž leží horská chata pojmenovaná na jeho počest Schwarzenberghütte. Žulový obelisk připomínající jeho návštěvu je i na vrcholu Boubína.[7]

I přes své výjimečné společenské postavení musel být arcibiskup Bedřich Schwarzenberg, stejně jako běžný občan, v Praze policejně přihlášen. Jako bydliště uvedl Arcibiskupský palác na Hradčanském náměstí 56.[8]

Byl vyznamenán Královským uherským řádem svatého Štěpána.[9]

Karel Havlíček Borovský jemu a Felixi Schwarzenbergovi věnoval „Píseň Čechů z roku 1850“: „Zle, matičko, zle! Švarcenberci zde: jeden drží karabáč, druhý říká »Otčenáš«; zle, matičko, zle!“[10]

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu ve farnosti Vídeň - Sv. Augustin; fol: 02-Taufe_0083
  2. Katalog zemřelých Archiv Praha [online]. Katedrála sv. Víta, Hradčany: Dostupné online. 
  3. Národní listy, 15.89.1883, s.3, Kardinál kníže Schwarzenberg
  4. VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 161. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:e3a70751-10c5-4ed7-ac29-06256d934c5b
  5. ARBES, Jakub. František Thun z Hohenšteina. Smíchov: Jakub Arbes, 1895. Dostupné online. S. 46. 
  6. Katedrála svatého Víta: Bedřich Josef Schwarzenberg. www.katedralasvatehovita.cz [online]. [cit. 2016-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 
  7. Zajímavosti v oblasti Boubína. lzboubin.lesycr.cz [online]. [cit. 2023-01-18]. Dostupné online. 
  8. Policejní přihlášky, Praha, Friedrich von Schwarzenberg
  9. Clemens BOROVÝ, Životopis Em. kardinála a knížete-arcibiskupa Bedřicha ze Schwarzenbergu. V Praze 1883.
  10. Celá báseň →   Dílo Z veršů a epigramů Karla Havlíčka ve Wikizdrojích

Literatura

editovat
  • Ottův slovník naučný, heslo ze Švarcenbergu. Sv. 23, str. 85n.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat