Kolegiátní kapitula Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejně

Kolegiátní kapitula Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejně byla založena 27. března 1357 českým králem a římským císařem Karlem IV.

Karlštejn.JPG

Zakládací listinaEditovat

 
Zakládací listina kapituly karlštejnské z 27. 3. 1357

Zakládací listina kapituly je dodnes zachována v originále v Národním archivu ve sbírce Guberniální listiny (ič. 67), pouze mírně poškozená (na několika místech prokousána od myší a s utrženou voskovou majestátní pečetí Karla IV.). Text listiny je znám i z řady opisů a byl několikrát vydán i v českém překladu. Je to pozoruhodná slavnostní listina, jejíž arenga (zdůvodnění založení kaplí na Karlštejně) je malým teologickým traktátem o úctě k ostatkům Umučení Páně, které byly na Karlštejně shromážděny do velkého zlatého ostatkového kříže (tzv. korunovační kříž Království českého). Autorem tohoto úvodu je v zásadě sám Karel IV., ale konkrétní formulaci měl na starosti asi biskup Jan ze Středy.

Kapitulním kostelem je kostel Nanebevzetí Panny Marie a liturgicky pod kapitulu spadá také kaple sv. Mikuláše v prostorách hradu.

Kromě duchovní služby bylo úkolem karlštejnských kanovníků také střežení klenotů uchovávaných na hradě Karlštejně.

Podle nařízení zakladatele se každoročně koná na Karlštejně zádušní mše sv. za Karla IV. vždy v neděli nejbližší výročí jeho úmrtí (29. 11. 1378). Další bohoslužba se koná k příležitosti výročí založení kapituly (27. 3. 1357) a na slavnost zasvěcení kolegiátního kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Současní kanovníciEditovat

 
Znak Kolegiátní kapituly Nanebevzetí Panny Marie na hradě Karlštejně

Sídelní kanovníciEditovat

Nesídelní kanovníciEditovat

Čestní kanovníciEditovat

Bývalí kanovníciEditovat

Zemřelí kanovníciEditovat

... a řada dalších

Externí odkazyEditovat

FotografieEditovat