Otevřít hlavní menu

Kostel Panny Marie Královny míru (Lhotka)

kostel v Praze-Lhotce

Kostel Panny Marie Královny míruPraze 4-Lhotce je římskokatolický farní kostel lhotecké farnosti Panny Marie Královny míru.

Kostel Panny Marie Královny míru v Praze 4-Lhotce
Kostel Panny Marie Královny míru v Praze 4-Lhotce
Kostel Panny Marie Královny míru v Praze 4-Lhotce
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Obec Praha 4
Lokalita Lhotka
Souřadnice
Základní informace
Církev česká římskokatolická
Provincie česká
Diecéze arcidiecéze pražská
Vikariát III. pražský
Farnost Panny Marie Královny míru Praha-Lhotka
Status farní kostel
Datum posvěcení 11. listopadu 1937
Architektonický popis
Architekt Rudolf V. Svoboda
Stavební sloh moderní architektura (konstruktivismus)
Výstavba 1935
Odkazy
Adresa Ve Lhotce 330/36, 14200 Praha 4
Ulice Ve Lhotce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

 
Interiér kostela
 
Vitráž se svatým Václavem v závěru kostela

Dvojlodní kostel s výraznou hranolovou věží byl postaven roku 1935moderním konstruktivistickém slohu. Je jedním z dvanácti kostelů postavených na památku mariánského sloupu zničeného davem na Staroměstském náměstí, jako domnělého symbolu Rakouské nadvlády. Násilné zničení sloupu odsoudil po svém příjezdu do Prahy 22. prosince 1918 i prezident Masaryk (již v listopadu 1918 při návratu z Ameriky [1] musel v Londýně vysvětlovat, že to nebyl náboženský, ale politický čin). Staroměstský sloup Panny Marie byl mylně považován za oslavu Rakouska, ten však připomínal záchranu Prahy (obránci - studenty) před švédskými vojsky na konci třicetileté války a následný mír.

InteriérEditovat

Uvnitř mešní lodi je kruchta s varhanami, oltář za nímž je sloup se sochou Panny Marie (replika sochy z Mariánského sloupu ze Staroměstského náměstí) Na vitrážích oken presbytáře je zobrazen sv. Václav a sv. Anežka Česká.

Přesná kopie sochy Panny Marie ze staroměstského sloupu zhotovená Břetislavem Bendou byla umístěna v kostele.

V kostele se nachází pozoruhodná plastická křížová cesta autora Karla Stádníka, kdy jednotlivá zastavení zobrazují utrpení člověka v průběhu dějin a mají též upomínat na zločiny fašismu a komunismu[2].

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Preclík Vratislav: Návrat prezidenta Masaryka do vlasti právě před sto lety (20. prosince 1918), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen - prosinec 2018, roč.XXVI. čís. 124. ISSN 1210-1648, str. 5 – 13
  2. ŠUSTOVÁ, Jana. Neobvyklá křížová cesta. Český rozhlas [online]. [cit. 2018-04-21]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat