Otevřít hlavní menu

Praskolesy

obec v okrese Beroun ve Středočeském kraji
Tento článek je o obci na Hořovicku. O části obce Mrákotín pojednává článek Praskolesy (Mrákotín).

Obec Praskolesy se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský. Leží na Červeném potoce asi 3 km jihovýchodně od obce Žebrák a 3,5 km severovýchodně od obce Hořovice.

Praskolesy
Základní škola
Základní škola
Znak obce PraskolesyVlajka obce Praskolesy
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0202 531693
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Beroun (CZ0202)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Hořovice
Historická země Čechy
Katastrální území Praskolesy
Katastrální výměra 5,1 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 909 (2019)[1]
Nadmořská výška 316 m n. m.
PSČ 267 54
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Praskolesy 130
26754 Praskolesy
Starostka Zdeňka Drábková
Oficiální web: www.praskolesy.cz
E-mail: ou.praskolesy@praskolesy.cz
Praskolesy v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Praskolesy
Praskolesy
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žije zde 909[1] obyvatel v cca 360 domech. V roce 2016 slavila obec Praskolesy 800 let od svého založení. Při této příležitosti byl zdejší most přes Červený potok přejmenován na „most Járy Cimrmana“. Při křtu mostu zde byl Zdeněk Svěrák i arcibiskup Dominik Duka. Obcí prochází železniční trať a několik autobusových linek.

HistorieEditovat

Zdá se, že název Praskolesy je odvozen od „praskajících lesů“. Často se ale také uvádí, že název je odvozen od polohy obce na hranici lesů patřících Praze, tedy „Pražskolesy“. Je tedy možné, že obec původně nesla tento název a později pro lepší výslovnost byla přejmenována na dnešní „Praskolesy“.

První písemná zmínka o kostele v obci je z roku 1216. Obec patřila k panství hradu Žebrák, roku 1357 ji císař Karel IV. daroval kapitule Karlštejnské. Od roku 1384 se zde zmiňuje farář, nejpozději od roku 1664 také škola a učitel. V obci se narodil spisovatel Jiří Weil a v 70. letech zde byl farářem Josef Zvěřina.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice

Rok 1932Editovat

V obci Praskolesy (1113 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7] autodoprava nákladní, biograf Sokol, cihelna, výroba elektromotorů, 2 holiči, 3 hostince, kamnář, kolář, Dělnický konsum, kovář, 2 krejčí, 2 mlýny, výroba nástrojů, 2 obuvníci, pekař, obchod s lahvovým pivem, rolnictví Dvoru děkanství Karlštejn, 3 řezníci, koňský řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, 4 truhláři.

PamětihodnostiEditovat

 
Kostel
  • Kostel svatého Mikuláše na návrší nad vesnicí, původně v románském slohu, má prastarou historii, je doložen už k roku 1216. Byl opakovaně přestavován v gotice i v baroku, z gotické přestavby se zachoval portál v jižní stěně. Uvnitř valená klenba s lunetami, zařízení barokní, patrně v souvislosti s přestavbou v letech 1710-1738 (oltáře, kazatelna). Na oltáři svatého Václava je obraz od J. Hellicha z roku 1848, nástěnné malby od P. Majora z roku 1919.
  • Gotická kaple sv. Prokopa na hřbitově se zachovanými okny i portálem, uvnitř socha sv. Prokopa z konce 14. století a litinová deska s pamětním nápisem.
  • Fara barokní s mansardovou střechou, kolem 1720.
  • Barokový mlýn s mansardovou střechou.
  • Kaplička svatého Jana Nepomuckého na návsi, postavena roku 1832
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1758, později byla přemístěna do kaple.[8]

PověstiEditovat

Když jednou v lese u obce odpočíval kníže Oldřich, jeho kůň ze země vyhrabal zvon. Překvapený Oldřich jej věnoval Praskolesům a na místě nalezení nechal vystavět kapli sv. Prokopa.

V blíže neurčeném časovém období (19. století) se při svém putování dostal do Praskoles Jára Cimrman. Měl namířeno do hospody za mostem, ale když zjistil, že zde mají příliš drahé pivo, na které nemá peníze, otočil se, a se slovy: „V Praskolesích nic není” z obce odešel dále směrem do Zbiroha.

OsobnostiEditovat

SoučasnostEditovat

V obci je vodovod (1994), základní a mateřská škola, obecní knihovna, několik sportovních klubů (fotbal, nohejbal atd.), 2 samoobsluhy, 2 hospody, masna, kadeřnictví, praktický lékař, hasičské sdružení a od roku 2004 zde působí Spolek sv. Prokopa. Má zde sídlo například firma HABAčeK s.r.o. která se zabývá prodejem svíček a výrobou dřevěných krabiček.

DopravaEditovat

 
Most Járy Cimrmana

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti cca 3 km od obce vede dálnice D5. Nejbližší exity jsou 28(Bavoryně) a 32(Žebrák).
  • Železnice – Obec protíná železniční Trať 170 (Praha) - Beroun - Plzeň - Cheb. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 3. koridoru, doprava z Prahy do Plzně byla zahájena roku 1862. Zastávka v minulosti pojmenovaná jako Praskolesy-Žebrák. Současný počet spojů a návaznosti vlaků ve směru Beroun, Praha je již nedostačující, stále se zvyšují nároky cestujících. Například chybí přímé spojení s Prahou (nutné přestupy v Berouně, Zdicích, v krajních případech v Hořovicích)

Veřejná doprava 2019

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky autobusové linky C21(C210021) Hořovice-Zdice-Beroun (v pracovní dny 11 spojů, o víkendu 2 spoje), C44 (C210044) Hořovice-Praskolesy (v pracovní dny 4 spoje) a C45 (C210045) Hořovice-Zadní Třebaň (v pracovní dny 4 spoje) (dopravce PROBO BUS, a. s.). Tarifně autobusová zastávka spadá do zóny č. 16 SID. Pro rok 2019 je plánovaná integrace autobusové zastávky “Praskolesy” do 6. tarifního pásma pražské integrované dopravy, tak jako je tomu u vlakové zastávky.
  • Železniční doprava – Železniční zastávkou Praskolesy jezdilo v pracovních dnech 14 párů osobních vlaků, o víkendu 10 párů osobních vlaků. (linka S70 Kařízek-Beroun)
  • Železniční zastávka Praskolesy se nachází přímo v obci a tarifně spadá do 6. pásma pražské integrované dopravy. Dopravu zde objednává Středočeský kraj a kraj Praha prostřednictvím IDSK. Železniční tratí prochází linka R16 a Ex6 objednaná ministerstvem dopravy. MD do Praskoles dopravu neobjednává, všechny vlaky linky R16 a Ex6 tudy projíždí bez zastavení. Na zastávce se nenachází automat ani označovač jízdních dokladů PID. Na jednotlivý papírový jízdní doklad PID lze tedy cestovat jen směrem z Prahy. V zastávce zastavují vlaky linky S70 (Plzeň) - Kařízek - Beroun. Zastávka není obsazená pokladní přepážkou ČD.
  • Do obce zajíždí několik svozových autobusů, které objednávají zejména firmy vlastnící sklady v nedalekém rozsáhlém skladovém areálu v Žebráce.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1415. (česky a německy)
  8. Umělecké památky Čech III., str. 156.
  9. Stanislav Tocauer, válečný letec - Čeští RAFáci

LiteraturaEditovat

  • LÜSSNER, Moric. Zprávy o starobylých památkách ve správním okresu hořovickém. IN: Památky archeologické a místopisné 1878, str. 511 – 522.
  • Poche, Emanuel a kol. (vyd.), Umělecké památky Čech III., Praha: Academia 1980, str. 156.

Externí odkazyEditovat