Otevřít hlavní menu

Žebrák (německy Bettlern) je zřícenina gotického hradu v obci Točník na jižním okraji Křivoklátských lesůokrese Beroun. Dominantou hradu je vysoká okrouhlá věž (bergfrit), dnes využívaná jako rozhledna. Od roku 1965 je hrad chráněn jako kulturní památka.[1] Je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

Žebrák
hrad Žebrák
hrad Žebrák
Základní informace
Sloh gotický
Výstavba po roce 1250
Přestavba po roce 1383
Stavebník neznámý
Současný majitel Česká republika
Další majitelé Zajícové z Valdeka, Lucemburkové, Vartenberkové, Kolovratové
Poloha
Adresa Točník, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Žebrák (hrad)
Žebrák (hrad)
Žebrák (hrad), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 21737/2-408 (PkMISSezObr)
Web www.tocnik.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

 
Zřícenina hradu Žebrák

Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století Oldřichem Zajícem z Valdeka nedaleko důležité obchodní stezky z Prahy do Bavorska. Za vlády Jana Lucemburského se stal majetkem českých králů. Velká přestavba a rozšíření hradu proběhlo za vlády Karla IV. a jeho syna Václava IV., který zde často pobýval. Po požáru v roce 1395 dal Václav IV. vystavět na nedalekém kopci nový hrad Točník a význam Žebráku postupně klesal.[2] V roce 1425 byl Žebrák neúspěšně obléhán husity. Koncem 15. století ještě byla provedena oprava a posílení opevnění hradu. V roce 1552 však již byl Žebrák uváděn jako pustý. Rozsáhlá rekonstrukce hradu proběhla v 80. letech 20. století, kdy byla zachráněna a zpřístupněna hlavní kruhová věž.

Stavební podobaEditovat

Hrad Žebrák se nachází na úzkém, protáhlém křemencovém skalnatém ostrohu obtékaném ze tří stran Stroupinským potokem. Na východě byl v křemencovém valu proražen příkop. Součástí obranného systému byla i soustava rybníků, která zanikla v 19. století. K nejvýznamnějším zachovalým stavbám patří vysoká okrouhlá věž (bergfrit), přístupná ze starého hradního paláce po padacím můstku. Dále se zachovala menší západní válcová věž, severovýchodní okrouhlá věž, palác krále Václava IV. a rozsáhlé opevněnípředhradí. Nad východním hradním příkopem stojí zbytky hradní kaple svatého Apolináře a svaté Markéty.

PřístupEditovat

Zřícenina hradu Žebrák je přístupná v letní turistické sezóně od dubna do září. Z města Žebrák sem vede modrá turistická značka. Prohlídka hradu je samostatná.

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-12-21]. Identifikátor záznamu 132648 : Hrad Žebrák, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ČERMÁK, Libor. Hrad Žebrák. liborcermak.blog.idnes.cz. 2013-05-07. Dostupné online [cit. 2018-07-30]. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Žebrák, s. 641–642. 
  • DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Střední Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2000. 207 s. ISBN 80-902873-0-1. Kapitola Žebrák, s. 165–167. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Podbrdsko. Svazek VI. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 269 s. Kapitola Žebrák a Točník, s. 140–168. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat