Dobroslava Menclová

česká historička umění

Dobroslava Menclová, rozená Vavroušková, (2. ledna 1904 Přerov[1]19. listopadu 1978 Sušice[2]) byla česká historička umění, architektka a archeoložka.

Dobroslava Menclová
Narození 2. ledna 1904
Přerov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 19. listopadu 1978 (ve věku 74 let)
Sušice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtí silniční dopravní nehoda
Povolání historička, architektka, archeoložka
Manžel(ka) Václav Mencl
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Dobroslava Menclová se narodila 2. ledna 1904 v Přerově v rodině akademického malíře Františka Vavrouška a Filipíny, rozené Moučkové.[1] Větší část školní docházky absolvovala v Bučovicích, ale z tamního gymnázia po šestém ročníku přešla na jinou školu. Po absolvování střední školy začala studovat malířství na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Josefa Loukoty. Po kritickém přehodnocení svého talentu nakonec vystudovala architekturu na ČVUT.[2]

Dne 6. dubna 1930 se provdala za Václava Mencla. Spolu s ním pracovala v Bratislavě a projektovala úpravy některých kostelů (Nitra, Častá[3]) nebo zámeckého parku v Pezinku.[2] Od roku 1933 do roku 1939 se svým mužem spolupracovala na archeologických výzkumech slovenských klášterů a hradů. Na počátku druhé světové války se manželé Menclovi vrátili do Prahy a věnovali se výzkumu českých hradů, například provedli archeologický výzkum Dražic.[2]

Od počátku padesátých let spolupracovala s historiky umění se specializací na nástěnné malby (J. Pešina, Milada Lejsková-Matyášová).[zdroj?] Sama se detailně zabývala fortifikační architekturou a vývojem stavebních typů hradů a kromě řady průvodcovských monografií hradů připravila v padesátých letech dvoudílné souborné dílo České hrady, které vyšlo až v roce 1972 a pak doplněné v roce 1976.[2] Rozsáhlé studie o stavebním vývoji hradů Moravy, na kterých pracovala v závěru života a které měly vyústit v knihu Moravské hrady, zůstaly nedokončeny.[2]

Dne 28. července 1978 došlo na silnici mezi Nemilkovem a Sušicí k dopravní nehodě, při které zemřel Václav Mencl. Dobroslava Menclová zemřela na následky nehody v sušické nemocnici 19. listopadu 1978.[2]

DíloEditovat

Na Slovensku vydala Menclová několik studií, které se zabývaly vývojem slovenské architektury od renesance do novověku. [4][5][6]

Od počátku své odborné činnosti se zaměřila na stavební vývoj hradů a fortifikačních systémů měst. Menclová přistupovala k výzkumu hradů jako architekt a posuzovala celkovou dispozici stavby v závislosti na modelaci terénu a z hlediska funkčního opodstatnění formy a harmonie proporcí.[2] Sledovala podrobně vzájemný vztah obytné a obranné funkce, vývoj fortifikace v závislosti na změnách ve vojenské technice a postupnou proměnu hradu v kastel a zámek.

Podrobně se věnovala dějinám a restauraci (regotizaci) hradu Karlštejna.[2] Popsala vznik svébytného stavebního typu hradu ve třetí čtvrtině 13. století a vysvětlila zvláštní druh vybavení obytné části hradu a středověkého domu – vloženou roubenou komoru.[7]

Manželé Menclovi provedli podrobný výzkum hradní architektury z doby Václava IV. (hrady Jenštejn, Krakovec, Točník, Starý palác Pražského hradu, Nový hrad u Kunratic, vynechán byl Žebrák a Vlašský dvůr).[8] Chybějící stať o Vlašském dvoře v Kutné Hoře přepsal ve své diplomové práci František Záruba.[9] Roku 1947 Menclovi odevzdali prezidentu Benešovi rukopis knihy Praha, hrad českých knížat a králů, s dedikací prezidentu T. G. Masarykovi a úvodem oslavujícím prvorepublikovou demokracii. Kniha byla již připravena k tisku, ale po komunistickém puči 1948 byl rukopis vrácen autorům jako nežádoucí.[10]

Na počátku padesátých let se památková péče zaměřila na obnovu třiceti historicky nejcennějších měst a Menclová přispěla studiemi O středověkém opevnění našich měst a Husitské opevnění Tábora (1953).

BibliografieEditovat

  • Mencl V, Menclová D., Bratislava. Stavební obraz města a hradu. Praha, Jan Štenc, 1936. 272 s.
  • Menclová D., Hrad Karlštejn, Pražské nakladatelství V. Poláčka, Praha, 1946
  • Menclová D., Hrad Zvolen, Tvar, Bratislava, 1954
  • Menclová D., Krásna Hôrka, SVKL, Bratislava, 1955
  • Menclová D., Hrad Trenčín, SVKL, Bratislava, 1956
  • Menclová D., Spišský hrad, SVKL, Bratislava, 1957
  • Menclová D., Gardavský Z, Panoš V, Helfštejn, státní hrad a památky v okolí, STN, Praha, 1961
  • Kavuljaková J, Menclová D., Oravský zámok, SVKL, Bratislava, 1963
  • Menclová D., Toman O, Hrad Špilberk. Národní kulturní památka, Brno 1967
  • Menclová D., České hrady, 1. a 2. díl, Odeon, Praha 1972 (1. vydání), 1976 (2. doplněné vydání)
  • Dvořáková V., Menclová D., Karlštejn, SNKLU Praha, 1965
  • Menclová D., Švihov, Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Plzni, Plzeň, 1962

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Přerov
  2. a b c d e f g h i SLAVÍK, Jiří. Dobroslava Menclová – 40. výročí úmrtí. Hláska. Říjen 2018, roč. XXIX, čís. 4, s. 58–60. Dostupné online [cit. 2020-03-31]. ISSN 1212-4974. 
  3. MAZANEC, Viliam. Dobroslava Menclová (1904–1978) [online]. Pamiatiky na Slovensku [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. D. Menclová, Přehled vývoje renesanční architektury na Slovensku, čas. Bratislava VIII, č. 1–2, 1934
  5. D. Menclová, Přehled vývoje architektury od XVI.–XIX. století na Slovensku, čas. Bratislava VIII, 1934
  6. D. Menclová, novověká architektura na Slovensku, umělecká beseda, Praha 1936
  7. MENCLOVÁ, Dobroslava. Blockwerkkammern in Burgpalästen und Bürgerhäusern. Acta historiae artium Academiae Scientiarum Hungaricae. 1963, roč. 9, s. 245. (německy) 
  8. Václav a Dobroslava Menclovi, Český hrad v době Václavově, Umění XIV, 1942, s. 89–103, 143–160
  9. ZÁRUBA, František. Hrady Václava IV.. Praha, 2008 [cit. 2020-04-01]. 166 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Jiří Kuthan. s. 15–16. Dále jen Záruba (2008). Dostupné online.
  10. Záruba (2008), s. 14.

LiteraturaEditovat

  • Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008). Příprava vydání Lubomír Slavíček. Svazek 1. Praha: Academia, 2016. 1806 s. ISBN 978-80-200-2094-9. S. 909–910. 
  • Kapitoly z českého dějepisu umění II.. Svazek II. Praha: Odeon, 1987. 560 s. S. 310–316. 
  • DVOŘÁKOVÁ, V. Dobroslava Menclová. Umění. 1985, roč. XXXIII, s. 20. 

Externí odkazyEditovat