Pražské nakladatelství V. Poláčka

české nakladatelství

Pražské nakladatelství V. Poláčka bylo nakladatelství, které založil Václav Poláček v roce 1942 a které se orientovalo na vydávání publikací o dějinách umění a o uměleckých památkách. jednalo se o první nakladatelství, které se specializovalo na vydávání pragensií. Nakladatelství bylo zrušeno na základě komunistického nakladatelského zákona z roku 1949. Nejprve bylo přičleněno k Náborovému podniku hl. m. Prahy jako komunální nakladatelství. Jeho činnost však nepokračovala, po vydání dvou titulů byla utlumena, rozpracované projekty (například Osmero knih o Praze) přerušeny a nakladatelství zlikvidováno.[1]

Pražské nakladatelství V. Poláčka
Provozovatel Václav Poláček
Rok založení 1942
Zakladatel Václav Poláček
Sídlo Praha
Václav Poláček (1898-1969), zakladatel nakladatelství (foto 1932)

HistorieEditovat

Václav Poláček byl začátkem května 1942 propuštěn z arizovaných podniků Jaroslava Stránského. Důvodem byla organizace výstavy Opuštěná paletaTopičově salonu, kde byl připomenut i Herbert Masaryk, a za nevhodnou výzdobu výkladních skříní při příležitosti narozenin Adolfa Hitlera.

Poláček se rozhodl založit vlastní nakladatelství na základě koncese z roku 1940. Nejvrve knihy vydával pod svým vlastním jménem. Se souhlasem Milady Topičové navázal na Topičovské edice Umělecké památkyDoby, postavy a díla, kde některá díla vydal v reedici. Pro první řadu Uměleckých památek převzal i původní číslování, takže na 17. svazek původní Topičovy edice navázal 18. svazkem vlastního pokračování.

Založil další edici Škola umění a řemesel. Součástí edice Umělecké památky byl i cyklus Zmizelá Praha.

Začátkem roku 1946 přejmenoval nakladatelstvi na nový název Pražské nakladatelství V. Poláčka.

V březnu 1949 vešel v platnost nový nakladatelský zákon, který prakticky zlikvidoval soukromé podnikání v tomto oboru. Václav Poláček předal své nakladatelství městu Praze. Domníval se, že pod touto institucí bude moci pokračovat ve svém vydavatelském programu. Po několika vydaných knihách bylo ale nakladatelství zlikvidováno. Poláček se pokusil některé tituly uplatnit u jiných nakladatelství, ale většinou neúspěšně.[2][1]

O distribuci produkce nakladatelství se staral Václav Poláček sám. Od roku 1944 vydával informační leták Zprávy Ofininy Babensis, ve kterém informoval o vydaných i plánovaných titulech.[3]

Sídlo nakladatelstvíEditovat

Jako sídlo nakladatelství jsou uváděny adresy:

EdiceEditovat

Umělecké památkyEditovat

Umělecké památky – První řadaEditovat

Tato edice navazovala na stejnojmennou edici vydávanou Topičovým nakladatelstvím, kde vyšlo v letech 1916–1924 celkem 17 svazků. Poláček převzal nejen formát svazků (8°, několik stran úvodního textu a 32 stran obrazové přílohy), ale i jejich číslování. Rozsah publikace byl ale pro autory limitující.

číslo autoři název počet stran rok vydání poznámka
18 Václav Vilém Štech Pražská domovní znamení, svazek 1 7+32 1943 původně F. Topič, 1916
19 Václav Vilém Štech Pražská domovní znamení, svazek 2 10+32 1943
21 Dobroslav Líbal Klášter Zlatá Koruna 32 1948

Umělecké památky – Druhá řadaEditovat

Druhá řada edice měla větší formát i rozsah a umožnila tak vydávat obsáhlejší publikace. Hned první svazek této řady měl veliký úspěch a celkem vyšlo 16 titulů. V rámci této edice vyšlo i šest publikací s názvem Zmizelá Praha (1945–1948), z nichž bylo pět svazků vydáno znovu v letech 2002–2003 nakladatelstvím Paseka.

číslo autoři název počet stran rok vydání poznámka
1–2 Zdeněk Wirth Pražské zahrady 64 1943
3 Oldřich J. Blažíček,
Jan Čeřovský,
Emanuel Poche
Klášter v Břevnově 135 1944
4 Antonín Matějček
Karel Tříska
Jindřichův Hradec 53 1944
5 Emanuel Poche Pražské portály 38 1944 druhé vydání 1947
6 V. V. Štech,
Václav Vojtíšek,
Zdeněk Wirth
Staré a Nové Město s Podskalím 180 1945 reedice 2002

ISBN 80-7185-497-2

7 Antonín Novotný Grafické pohledy Prahy 1493–1850 90 + 13 grafických listů 1945
8 Alois Kubíček Pražské paláce 231 1946 vyšlo též anglicky
9 Dobroslava Menclová Hrad Karlštejn 111 1946
10 Cyril Merhout,
Zdeněk Wirth
Malá Strana a Hradčany 154 1946 reedice 2002

ISBN 80-7185-499-9

11 Hana Volavková Židovské město Pražské 152 1947 reedice 2002

ISBN 80-7185-520-0

12 Kamil Novotný,
Emanuel Poche
Karlův most 147 1947 vyšlo též anglicky
13 Emanuel Poche,
Zdeněk Wirth
Vyšehrad a okolí Prahy 140 1947 reedice 2002

ISBN 80-7185-546-4

14 Václav Wagner Klatovy 145 1948
15 František Dvořák Český Krumlov : jeho život a umělecký růst = Češskij Krumlov = The Town Český Krumlov = La ville Český Krumlov 192 1948
16 Zdeněk Wirth Opevnění, Vltava a ztráty na památkách 1939–1945 168 1948 reedice 2003

ISBN 80-7185-547-2

Umělecké památky – Třetí řadaEditovat

Třetí řada edice Umělecké památky měla být určena pro obsáhlé velkoformátové publikace a monografie. Prním titulem byla kniha Brno, stavební a umělecký vývoj města. Následovat mělo reprezentativní osmisvazkové dílo kolektivu autorů Osmero knih o Praze, stavebním a uměleckém vývoji města. Z tohoto díla byly vydány pouze dva svazky. Po znárodnění nakladatelství byla práce na tomto díle zastavena.[3]

číslo autoři název počet stran rok vydání Poznámka
1 Cecilie Hálová-Jahodová Brno, stavební a umělecký vývoj města = Strojitel’noje i chudožestvennoje razvitije goroda = Building and artistic development of the town = Édification et développement artistique de la ville 370 1947
2 Václav Chalupecký Praha románská 233 1948 Osmero knih o Praze, stavebním a uměleckém vývoji města, druhý díl
3 Jan Filip Praha pravěká 168 1949 Osmero knih o Praze, stavebním a uměleckém vývoji města, první díl

Doby, postavy a dílaEditovat

Škola umění a řemeselEditovat

Výtvarníci mládežiEditovat

Mimo řadyEditovat

  • Pavel Sula: Na větrném koni : čtení nahlas, jak rostl z batolátka šohaj a jak ten čas letí malým i velkým, 1943
  • Jaromír John: Narodil se : román zrození a růstu, který se čte nahlas, 1944
  • Grafik Eduard Karel vzpomíná (zapsal Karel Kinský), vyšlo k Novému roku 1947
  • Bohumil Hypšman: Sto let staroměstského rynku a radnice, 1946-1947, 2 svazky. (78 s., [1] l. obr. příl.; 52 s.)
  • Emanuel Poche: Prahou krok za krokem, 1948, po likvidaci nakladatelství vyšlo v nakladatelství Odeon.
  • Václav Mencl, Emanuel Poche: Vzpomínka na Prahu = Na pamjat’ o Prage = Memories of Prague = Souvenir de Prague = Andenken an Prag, fotografie Josef Ehm, 202 s., 1949, druhé vydání: Orbis, 1954

Pohlednice a kalendářeEditovat

  • Z pražských kreseb Vincence Morstadta, soubor 18 pohlednic, 1943,
  • Tvář našich měst : v rytinách a leptech Cyrila Boudy, soubor 16 pohlednic, úvod Pavel Nauman, 1945?,
  • Pražský kalendář, 55 fotografií Josefa Sudka s tématem válkou zničených a poškozených architektonických památek v Praze, úvod Zdeněk Wirth, 1946.

SpolupracovníciEditovat

Autoři referencí v tiskuEditovat

Oldřich Blažíček, František Dvořák, Jarmila Kubíčková, Dobroslav Líbal, Miroslav Míčko, Otakar Mrkvička, Jiřina Popelová, William Rittrer, Oldřich Stefan, Otakar Votoček, Zdeněk Maria Zenger,[3]

IlustrátořiEditovat

Josef Ehm, Josef Sudek, Cyril Bouda,[3]

Typografové a graficiEditovat

Petr Dillinger, Method Kaláb, František Muzika, Jan Rambousek, Petr Tučný,[3]

TiskárnyEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b ZACH, Aleš. Sborník mezi dvěma totalitami. In: POLÁČEK, Václav; ZACH, Aleš. Kniha a národ 1939-1945 : Rekonstrukce nevydaného pamětního sborníku Svazu českých knihkupců a nakladatelů z roku 1947. Praha a Litomyšl: Paseka, 2004. ISBN 80-7185-635-5. S. 337-353.
  2. Pražské nakladatelství V. Poláčka – Slovník českých nakladatelství. www.slovnik-nakladatelstvi.cz [online]. [cit. 2020-01-12]. Dostupné online. 
  3. a b c d e POCHE, Emanuel. Václav Poláček a jeho Pražské nakladatelství. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 85, 88-93.
  4. ZACH, Aleš. Cíl (Liberec) : Nakladatelství původní beletrie a naučné literatury v Liberci; knihtiskárna, knihkupectví [online]. Slovník českých nakladatelství 1849–1949, rev. 2017-08-04 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • POCHE, Emanuel: Pražské nakladatelství Václava Poláčka, přednáška proslovená dne 23. května 1967 v knihovně Národního musea v cyklu přednášek z dějin českého nakladatelství, 22 stran,[1]
  • Václav Poláček 21. 4. 1898 – 13. 4. 1969 [1969], nestr.
  • bn. Za Václavem Poláčkem. Kmen 1. 1969, čís. 4, s. 8. 
  • POCHE, Emanuel. Václav Poláček a jeho Pražské nakladatelství. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 85, 88-93.
  • Polohy srdce : z korespondence Jaromíra Johna. Příprava vydání Marie Krulichová a Milena Vinařová. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 404 s. S. 173–220. 
  • ŠRŮTOVÁ, Magdaléna. VÁCLAV POLÁČEK (1898-1969) : Soupis osobního fondu. Praha: Památník národního písemnictví, 1998. (Edice inventářů; sv. 853). 
  • ŠTORCH-MARIEN, Otakar. Sladko je žít : Paměti nakladatele Aventina I.. Praha: Československý spisovatel, 1966. S. 332, 340, 341, 362, 366. 
  • ŠTORCH-MARIEN, Otakar. Ohňostroj : Paměti nakladatele Aventina II.. Praha: Československý spisovatel, 1969. S. 49, 62, 73, 86, 148, 289, 334, 335, 375, 491. 
  • ŠTORCH-MARIEN, Otakar. Tma a co bylo potom : Paměti nakladatele Aventina III.. Praha: Československý spisovatel, 1972. S. 262, 371. 

Externí odkazyEditovat