Otevřít hlavní menu

Archeologický výzkum

Záchranný archeologický výzkum (průzkum) při stavbě druhé etapy Chrudimského obchvatu

Archeologický výzkum je ucelený soubor specializovaných vědeckých činností, které zajišťují záchranu, uchování a dokumentaci nálezů jakožto dokladů o činnosti člověka v historii a to včetně interpretace jejich kulturní a památkové hodnoty. Je to odborná činnost zajišťující vědecké poznání, která obsahuje její veškeré etapy.

Mezi etapy archeologického výzkumu se řadí přípravná fáze, tj. terénní průzkum území (např. povrchový sběr, geofyzikální měření, letecké snímkování) a shromáždění informací o starších nálezech z odborných archivů a jejich vyhodnocení. Dále vlastní fáze, tedy odkryv (vlastní práce v terénu), úplná dokumentace nálezové situace, geodetické zaměření plochy výzkumu, evidence artefaktů a organických či anorganických přírodnin a jejich dokumentace, odborné ošetření, konzervace a uložení do vhodného depozitáře, analýza vzorků, další zpracování terénní dokumentace (kopie, digitalizace apod.) a na závěr celkové vyhodnocení výsledků výzkumu a nálezová zpráva.

Podle podnětu se archeologický výzkum rozlišuje na badatelský a záchranný:

  • badatelský (akademický) archeologický výzkum je vyvolán odborným záměrem a provádí se za účelem vyřešení badatelského problému
  • záchranný (památkový) archeologický výzkum je vyvolán ohrožením či narušením území s archeologickými nálezy[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. POVOLNÝ, David. Velkomoravané? Zřejmě lovci otroků. Milujeme vědu [online]. 2014-01-12 [cit. 2014-01-12]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat