Otevřít hlavní menu

Žebrák (okres Beroun)

město v okrese Beroun ve Středočeském kraji

Žebrák je město 16 km jihozápadně od Berouna. Žije zde přibližně 2 200[1] obyvatel.

Žebrák
Kostel sv. Vavřince, Žebrák
Znak obce Žebrák
znak
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0202 532029
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Beroun (CZ0202)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Hořovice
Historická země Čechy
Katastrální výměra 8,51 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 165 (2018)[1]
Nadmořská výška 342 m n. m.
PSČ 267 51 až 267 53
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu Náměstí 1
26753 Žebrák
Starosta Daniel Havlík
Oficiální web: www.mestozebrak.cz
Email: starosta@mestozebrak.cz
Žebrák v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Žebrák
Žebrák
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

První písemná zmínka o Žebráku pochází z roku 1286. Dne 7. ledna 1396 Václav IV. udělil Žebráku titul královské komorní město. Panovník si vesnici údajně oblíbil, po jeho smrti se ovšem situace Žebráku zhoršila.

14. května 1425 začalo třítýdenní obléhání Žebráku husity, které skončilo jejich neúspěchem, nicméně město alespoň vypálili. 8. června 1532 byl Žebrák zachvácen dalším velkým požárem. Existují dohady, že šlo o pokus o atentát, neboť v té době zde nocoval král Ferdinand I. s družinou, tomu se však podařilo uniknout.

V druhé polovině 16. století se Žebrák dožil velikého rozkvětu. V počátcích třicetileté války v 1. polovině 17. století došlo ke zhoršení situace, když v roce 1608 město zachvátil další velký požár, o 3 roky později bylo vypleněno vojskem, roku 1624 Žebráku Ferdinand II. odebral veškerá práva a roku 1639 město zcela vypálili Švédové. Zbylo jen 6 pustých chalup. Zbylé místní obyvatelstvo si vybudovalo alespoň slaměné chýše na spáleništi a místo zvířat se samo zapřahalo do pluhů.

Na začátku 19. století bylo významné divadlo. Do Žebráka přijížděl Karel Jaromír Erben a Václav Kliment Klicpera s bratrem Františkem.

Územněsprávní začleněníEditovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[2]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[5]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, okres Beroun, obec s rozšířenou působností Hořovice

Rok 1932Editovat

Ve městě Žebrák (1531 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, českosl. kostel, Historické museum, Obchodní grémium, sbor dobrovolných hasičů, výroba cementového zboží, 2 cihelny, družstvo pro rozvod elektrické energie v Žebráku, továrna na kůže, továrna na usně, továrna na mýdla, svíčky a oleje, pivovar, továrna na obráběcí stroje.
  • Služby (výběr): 2 lékaři, autodílna, 3 autodrožky, biograf Sokol, drogerie, galanterie, 5 hostinců, kapelník, kloboučník, nožíř, obchod s obuví Baťa, pražírna obilí, papírnictví, rybářské družstvo, 7 sadařů, sklenář, Občansko-živnostenská záložna, 2 velkostatky (Havlík, Šulcová), voskař, 3 zahradnictví.

Částo obceEditovat

Město Žebrák se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích:

  • Žebrák (i název k. ú.)
  • Sedlec (k. ú. Sedlec u Žebráku)

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také ve článku Seznam kulturních památek v Žebráku.

RodáciEditovat

DopravaEditovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem vede dálnice D5 s exitem 34 (Žebrák) a silnice II/605 Praha - Beroun - Žebrák - Plzeň. Z města vychází silnice II/117 Žebrák - Hořovice - Komárov - Strašice - Spálené Poříčí.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. V minulosti nesla název železniční zastávka na trati 170 Beroun-Cheb jméno "Praskolesy-Žebrák" právě z důvodu absence železnice v Žebráce. V minulosti byla zastávka přejmenována pouze na "Praskolesy". Po zapojení Žebráka a okolí do pražské integrované dopravy se uvažuje o autobusovém svozu (lince) přes obec Chlustina nebo Sedlec právě do železniční zastávky Praskolesy.[zdroj?]

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Hořovice, Kladno, Plzeň, Praha, Příbram, Rokycany, Strašice, Tachov, Zbiroh.

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1940-1941. (česky a německy)

Externí odkazyEditovat