Wikipedie

Komárov (okres Beroun)

městys v okrese Beroun ve Středočeském kraji

Městys Komárov se nachází v okrese Beroun, kraj Středočeský, 4 km jihozápadně od města Hořovice. Žije zde přibližně 2 400[1] obyvatel.

Komárov
Obecní úřad na náměstí Míru v Komárově (Beroun)
Obecní úřad na náměstí Míru v Komárově (Beroun)
Znak městyse KomárovVlajka městyse Komárov
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecHořovice
Obec s rozšířenou působnostíHořovice
(správní obvod)
OkresBeroun
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°48′24″ s. š., 13°51′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 445 (2023)[1]
Rozloha6,16 km²[2]
Nadmořská výška398 m n. m.
PSČ267 62
Počet domů590 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa úřadu městysenám. Míru 204
Komárov
267 62 Komárov u Hořovic
komarov@c-box.cz
StarostaJaroslav Klekner
Oficiální web: www.ikomarov.cz
Komárov na mapě
Komárov
Komárov
Další údaje
Kód obce531324
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Původ názvu Komárov se dá vysvětlit pravděpodobně od množství komárů poletujících přes močály, které zde kdysi bývaly. V knize Otomara Dvořáka Putování bájnou krajinou se však nachází i „keltský“ výraz komar, což je označení pro soutok, čímž se zřejmě naráží na polohu Komárova na soutoku tří potoků (Červeného, Rohlovského a Jalového).

Historie editovat

 
Veduta komárovských železáren C. T. Petzold a spol. z roku 1906

První písemná zmínka o obci Komárov pochází z roku 1263, kdy se zde připomíná jakýsi Bohuslav, zřejmě předek rodu Pešíků z Komárova.[4] Pešíkové drželi komárovský statek až do roku 1602. Původní sídlo tohoto rodu stálo na místě budovy dnešní pošty a Železářského muzea. Objekt stržený v roce 1888 měl čtvercový půdorys, v každém rohu pak byla věž. Poslední věž se zřítila roku 1799.[4] Rod Pešíků z Komárova vymřel roku 1712, kdy jako poslední mužský potomek umírá Karel Pešík z Komárova.[5] Petr Pešík z Komárova († 10. 8. 1636, Drážďany) byl v roce 1635 evidován v tamějším seznamu pobělohorských exulantů. Marie a Ludmila, dcery zesnulého Jiřího Pešíka z Komárova, žily se čtyřmi služkami rovněž v drážďanském exilu a v roce 1638 žádaly o pas na návštěvu Čech.[6]

Zajímavou postavou v komárovské historii byl majitel panství Jindřich Otta z Losu, který byl 21. června 1621 popraven na Staroměstském náměstí v Praze spolu s dalšími vůdci povstání proti Habsburkům.[7]

Roku 1791 zde hrabě Rudolf z Vrbna (1761–1823) založil první železárnu a slévárnu železné litiny v českých zemích[8] , kterou po něm vedl jeho syn, a později Fridrich Wilhelm von Hanau z hesenské větve rodu. Roku 1902 vdova Alžběta, kněžna Hanavská, továrnu prodala C. T. Petzoldovi, který ji roku 1919 proměnil na Akciové železárny. V roce 1948 byly železárny znárodněny a od roku 1949, kdy byl přejmenován na BUZULUK Komárov n. p., prošel řadou různých organizačních změn. Od 6.5.1992 se ze státního podniku BUZULUK Komárov stává akciová společnost.

Roku 1917 povýšil císař Karel I. Komárov na městys. Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[9]

Obecní správa editovat

Části obce editovat

Obec Komárov se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích:

  • Komárov (k. ú. Komárov u Hořovic)
  • Kleštěnice (i název k. ú.)

Územněsprávní začlenění editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[10]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[11]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[12]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[13]
  • 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[14]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Beroun
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Hořovice

Rok 1932 editovat

Ve městě Komárov u Hořovic (1542 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, chudobinec, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[15] 2 lékaři, biograf Sokol, továrna na cementové zboží, cihelna, 2 cukráři, obchod s cukrovinkami, čalouník, drogerie, elektrotechnický závod, 3 holiči, 6 hostinců, hotel, instalace, kapelník, knihař, kolář, 2 konsumy, 2 kováři, 3 krejčí, obchod s kůžemi, lékárna, malíř, 2 mlýny, 2 modistky obchod s obuví Baťa, 2 obuvníci, 2 pekaři, 2 obchody s lahvovým pivem, pila, pohřební ústav, 2 porodní asistentky, 2 prádelny, 5 řezníků, sedlář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, Občanská záložna, 2 stavitelé, obchod se střižním zbožím, 2 švadleny, tesařský mistr, 3 trafiky, 4 truhláři, 2 obchody s uhlím, zahradnictví, zámečník, zubní atelier, Akciové železárny.

Pamětihodnosti editovat

 
Památkově chráněná kaplička a litinový kříž na náměstí Jana Husa
 
Znak městysu na náměstí
  • Kaplička na náměstí Jana Husa
  • Secesní budovy na náměstí Míru
  • Budova bývalého zámku, dnes Železářské a slévárenské muzeum a pošta
  • Litinový sloup s orlem na náměstí Míru, pořízená pro Zemskou výstavu v Praze 1891
  • Litinové kříže u sokolovny a u zvoničky na náměstí Jana Husa
  • Tyršův pomník před budovou muzea
  • Sochy Snění a Hoch s rybou, litinový stůl a kandelábr umístěné před budovou muzea

Osobnosti narozené v Komárově editovat

  • Vincenc Bradáč (*1815) - kněz, kanovník metropolitní kapituly Svatovítské, spisovatel, skladatel, básník, poslanec českého sněmu,
  • Dominik Zafouk (*1797) - modelér, sochař, zlatník, autor vzácných plaket, bust, památníků, šperků,
  • Heřman Němeček (*1877) - malíř, legionář ve Francii, ilustrátor románů E. Zoly, Sandové, Dostojevského,
  • Zdeněk Emanuel Fiala (*1856) – sochař, modelér, vedoucí modelérského kabinetu železáren, autor pomníku F.J.I. a dalších, bust, plaket, spoluautor Hanavského pavilonu.
  • Marie Petronilla Tietzová Matějková (*1895) profesorka hudební akademie, harfenistka

Doprava editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/117 Žebrák – Hořovice – Komárov – Strašice – Spálené Poříčí – končí napojením na silnici poblíž Klatov. Její celková délka je 73,7 km.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou. Nejbližší železniční stanicí jsou Hořovice ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 170 vedoucí z Prahy do Plzně.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Autobusové linky projíždějící městysem vedly do těchto cílů: Beroun, Hořovice, Plzeň, Praha, Rokycany, Strašice, Žebrák (dopravce PROBO BUS, a. s.).

Galerie editovat

  • Komárovské pamětihodnosti a významné budovy
  •  
    Úřad městyse
  •  
    Základní škola T.G.Masaryka
  •  
    Podnik Buzuluk, a.s.
  •  
    Buzulucká ulice
  •  
    Sokolská ulice v místní části Na Kocábce
  •  
    Pomník padlým
  •  
    Litinová váza - Pomník svobody
  •  
    Litinový sloup s orlem určený pro Zemskou výstavu v r.1891
  •  
    Bývalý zámek, dnes Železářské a slévárenské muzeum a pošta
  •  
    Kulturní dům
  •  
    Hasičská stanice
  •  
    Mateřská škola
  •  
    Pomník Mir. Tyršovi
  •  
    Červený rybník
  •  
    Litinová socha "Snění"
  •  
    Kašna s volavkou na náměstí Míru
  •  
    Dům s pečovatelskou službou v Komárově - hlavní vchod
  •  
    Dům s pečovatelskou službou v Komárově - západní pohled
  •  
    Sokolovna

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b Kolektiv autorů, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, Svoboda 1985
  5. ↑ HALADA J., Lexikon české šlechty, Praha, Akropolis 1993
  6. ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5, ISBN 978-80-7017-008-3. OCLC 62503962 S. 247. 
  7. ↑ MYSLIVEČEK M., Erbovník, Praha, Horizont 1993
  8. ↑ Zdeněk RASL: Decorative Cast Ironwork. Národní technické museum Praha 1972, s. 6-15
  9. ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  10. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  11. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  12. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  13. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  14. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  15. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 598-599. (česky a německy)

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Komárov_(okres_Beroun)&oldid=23809476“