Otevřít hlavní menu

Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou

Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou (latinsky Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella, zkratka O.Cr., O.Crucig.), běžně Křižovníci s červenou hvězdou, je katolický církevní řád. Jedná se o jediný církevní rytířský řád založený v Českých zemích a současně o jediný mužský řád založený ženou.

Rytířský řád Křižovníků

s červenou hvězdou

Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella (la)
Symbol řádu
Symbol řádu
Základní info
Země původu: Země Koruny české
Působnost: Česko, Rakousko
Motto: latinsky Concordia res parva crescunt. Discordia res maxima dilabuntur.
(„Svorností nepatrné věci rostou. Nesvorností se i největší věci rozpadají.“)
Odkazy: http://krizovnici.eu/

Obsah

HistorieEditovat

 
Hlavní sídlo řádu – klášter křižovníků při kostele sv. Františka s Assisi v Praze na Starém Městě u Křižovnické ulice a Křižovnického náměstí, pohled o Malé Strany

Špitální bratrstvo působící při chrámu sv. HaštalaPraze na Starém Městě, bylo založené svatou Anežkou Českou v roce 1233. Hlavním cílem špitálního bratrstva bylo ošetřovat nemocné, zestárlé, chudé a opuštěné.

Na řád papežského práva bylo bratrstvo povýšeno bulou Omnipotens Deus papeže Řehoře IX. dne 14. dubna 1237. Řád získal od papeže imunitu vůči biskupským interdiktům a exkomunikacím a zaručil jim svobodnou volbu představených řádu.[1]

Členové řádu sídlili v komendách, v jejichž čele stál komtur. Zanedlouho se řád začal šířit do okolních zemí, zejména do Slezska (Vratislav), Polska a do Uher.

V letech 15611694 byla funkce velmistra řádu úzce spjata s funkcí pražského arcibiskupa, po část této doby tato funkce pražskému arcibiskupovi připadala automaticky a řád byl jedním z hlavních zdrojů financování arcibiskupství. Jednou z významných osob řádu byl velmistr Arnošt Vojtěch z Harrachu, který vedl rekatolizaciČechách po porážce českého stavovského povstání a působil jako důležitý rádce Habsburků. Osobně se stavěl proti násilné rekatolizaci a vyhánění nekatolíků z Čech, ovšem podřídil se rozhodnutí královského dvora.

Řád byl donátorem 18. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi. Kaple byly stavěny v letech 16741690, v horním rohu výklenku bylo jméno stavebníka a jeho erb.

Po roce 1948Editovat

 
Wenzel Friedrich Hlava, probošt křižovníků, rok 1807

Od roku 1989 do současnostiEditovat

  • Poté co v roce 1958 zemřel na faře u sv. Petra na Poříčí 45. velmistr Josef Vlasák, chyběl řádu až do roku 1988 nejvyšší představený. V souvislosti s postupující proměnou politické situace, členové řádu už v roce 1988 zvolili nejvyšším představeným P. Ladislava Sirového, jehož potvrdil a ve své soukromé kapli arcibiskupského paláce na Hradčanech benedikuje pražský arcibiskup František kardinál Tomášek. Činnost řádu se ale naplno může rozvinout až po Sametové revoluci v roce 1989. Řád se navrací do svého generálního domu u paty Karlova mostu a po dlouhých desetiletích znovu začíná přijímat do svých řad nové členy (Sametové revoluce se dožilo pouze 13 členů řádu). V roce 1992 tragicky zahynul 46. velmistr P. Ladislav Sirový na následky zranění dopravní nehody. S ohledem na malý počet členů řádu a jejich vysoký věk, nebylo přistoupeno k nové volbě, nýbrž ke jmenování delegáta, jehož úkolem je prozatímní vedení řádu a to až do doby, kdy „vyroste“ nová generace členů. Tímto delegátem se stává pomocný biskup pražský a pozdější první biskup ostravsko-opavský, František z Lobkowicz.
  • Řád v tomto období nejenom postupně obnovuje své působení na tradičních řádových působištích, ale současně se snaží navázat na špitální odkaz své zakladatelky sv. Anežky České. Podporuje nemocnici sester boromejek „Pod Petřínem“, ve svém klášteře v centru Prahy poskytuje prostor a finančně podporuje dívčí katolickou školu, která se věnuje především dívkám ve složité životní situaci.
  • V roce 2001 se úřadu ujal 47. velmistr Jiří Kopejsko, který dlouhá léta působil jako duchovní správce řádového poutního místa na Chlumu Svaté Maří. V období jeho působení pokračuje postupná obnova řádových působišť a rozvíjení stávajících charitativních aktivit.
  • V roce 2011 odešel velmistr Kopejsko na odpočinek a nejvyššího úřadu se na funkční období šesti let ujal 48. velmistr P. Josef Šedivý, dlouholetý farář řádové farnosti ve Věteřově u Kyjova. Řád pokračuje v postupné obnově svých působišť a novými formami se snaží navázat na charitativní odkaz své zakladatelky. Při dívčí katolické škole vznikla v roce 2012 Křižovnická pečovatelská služba, poskytující své služby především starším občanům Prahy 1 a současně nabízející prvotní praxi pro absolventky dívčí katolické školy. V roce 2015 pak při škole vznikla chráněná dílna „Inspirace“ zaměstnávající dívky, který by jinak jen velmi obtížně našly uplatnění na dnešním trhu práce. V témže roce uděluje papež František za zásluhy o rozvoj Řádu vyznamenání „pro ecclesia et pontifice“ bratru P. Jaroslavu Ptáčkovi. V tomto období se také postupně zvyšuje počet členů řádu, kterých je k 1. lednu 2017 dvacet.
  • V probíhajících církevních restitucích je řádu navracen původní majetek, mnohdy ve značně neuspokojivém stavu. Paralelně též probíhá velká vizitace (kontrola činnosti řádu), která byla ukončena v roce 2017 a kongregace pro společnosti zasvěceného života potvrzuje současného velmistra na dalších pět let v úřadu.

SoučasnostEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Historie a vývoj Řádu [online]. krizovnici.eu [cit. 2015-02-25]. Dostupné online. (česky) 
  2. podle Catalogus O.Cr. MMIX
  3. 25 let od biskupského svěcení Mons. Škarvady, 29. prosince 2007, tiskové oddělení Arcibiskupství pražského.
  4. Osobnosti řádu – křižovníci s červenou hvězdou, členové řádu
  5. Biskup Škarvada delegátem křižovníků. Velmistr řádu Jiří Kopejsko zůstává bez pravomocí. Katolický týdeník č. 2/2004.
  6. Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou: Místa působení řádu

LiteraturaEditovat

  • Kniha památní na sedmisetleté založení českých křižovníků s červenou hvězdou : 1233 - 1933. Praha: Křižovníci s červenou hvězdou, 1933. Dostupné online. Kniha o dějinách řádu vydaná k sedmisetletému výročí založení řádu Křižovníků s červenou hvězdou a jeho významu pro český národ. Publikace podrobně seznamuje s dějinami řádu od počátku do 30. let 20. století.. 
  • BĚLOHLÁVEK, Václav; HRADEC, Josef. Dějiny českých křižovníků s červenou hvězdou. Praha: Řád českých křižovníků, 1930.2 svazky (233, 202 s.). 
  • STEHLÍKOVÁ, Dana. Pokladnice Řádu křižovníků s červenou hvězdou.. Praha: Rytířský řád křiižovníků s červenou hvězdou, 1994. 25 s. 
  • BUBEN, Milan. Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou,. Praha: [s.n.], 1996. 
  • ZÁRUBA, František: Špitální kostel sv. Františka „u paty Pražského mostu“, fundace sv. Anežky. In: Svatá Anežka a velké ženy její doby. Miroslav Šmied / František Záruba (ed.). Praha 2013, 151-165
  • POLEHLA, Petr; KUBÍN, Petr, a kol. Církev, žena a společnost ve středověku. Sv. Anežka Česká a její doba. Ústí nad Labem: Oftis, 2010. 216 s. ISBN 978-80-7405-082-4. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat