Dobřichovice
Dobřichovice (německy Dobřichowitz,[4] v době německé okupace Dobschichowitz[5]) jsou město ve Středočeském kraji, v okrese Praha-západ. Leží na obou březích Berounky, přibližně 23 km na jihozápad od centra Prahy a 5 km jihozápadně od města Černošice. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel, na území města se však také nachází přes 300 rekreačních objektů. Počet obyvatel tak stoupá v letních měsících a o víkendech. Město je rozděleno na dvě základní sídelní jednotky: na levém břehu Berounky vlastní Dobřichovice, kde se nachází zámek, kostel a prochází zde silnice II/115 jako Pražská ulice, na pravém břehu část Brunšov, ve které je železniční trať 171 i s nádražím Dobřichovice a k níž patří i část Hřebenů až ke kopci Hvíždinec a rozcestí U Trojáku (Trojmezí).
Dobřichovice | |
---|---|
Dobřichovický zámek | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Černošice |
Obec s rozšířenou působností | Černošice (správní obvod) |
Okres | Praha-západ |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°55′39″ s. š., 14°16′29″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 776 (2024)[1] |
Rozloha | 10,92 km²[2] |
Katastrální území | Dobřichovice |
Nadmořská výška | 205 m n. m. |
PSČ | 252 29 |
Počet domů | 937 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Vítova 61 252 29 Dobřichovice info@dobrichovice.cz |
Starosta | Ing. Petr Hampl |
Oficiální web: www | |
Dobřichovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 539198 |
Kód části obce | 27812 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatTéměř po celou dobu své existence Dobřichovice patřily Rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou. První písemná zmínka o Dobřichovicích pochází z 6. dubna 1253. Soustavné osídlení je však doloženo archeologickými nálezy od mladší doby kamenné. Po příchodu Slovanů zde sídlil rod Dobřichův. V polovině 13. století se vrchností stali pražští Křižovníci. Ti o Dobřichovice přišli během husitských válek, ale v roce 1505 je opět získali. O obnovu a rozšíření se zasloužil velmistr Zbyněk Berka z Dubé, který dal po roce 1590 na místě tvrze chránící brod přes Berounku postavit renesanční zámek. Během třicetileté války byla obec v roce 1631 vypálena Švédy. V roce 1779 zámek opět vyhořel a byl přestavěn do dnešní podoby. Roku 1863 byla otevřena železniční trať z Prahy do Plzně, což pomohlo otevřít Dobřichovice obchodu.
Dne 31. května 1876 povýšil František Josef I. Dobřichovice na městys.[6]
V letech 1872, 1941 a 1947 zasáhly obec velké povodně.[7] Největší a zatím poslední povodeň postihla Dobřichovice v roce 2002. Tehdy bylo místo obvyklého průtoku 10–15 m³/sec naměřeno 1 850 m³/sec. Byla zasažena asi polovina všech domů, z toho asi 200 mělo zaplavené i obytné prostory. Kromě Berounky se díky dlouhodobým dešťům rozvodnil i Karlický potok. Obyvatelé obce museli být evakuováni. V Dobřichovicích byla povodní zničena lávka pro pěší ze sedmdesátých let 20. století.[8] Za přispění státu a Evropské unie byla v roce 2003 postavena nová lávka na jejím místě.
Zastupitelstvo obce těsnou většinou rozhodlo, že požádá o jmenování městem (splňovalo kritérium počtu 3000 obyvatel). Žádost byla na ministerstvu vnitra podána 21. února 2006, vláda 10. května 2006 žádost podpořila.[6] Od 26. září 2006 jsou Dobřichovice městem.[9]
V dobřichovickém zámku či v jeho okolí se každoročně konají různé akce například středověké slavnosti spojené s Královským průvodem z Prahy na Karlštejn, Dobřichovické divadelní slavnosti či Vinařské slavnosti. Každý lichý rok se v Dobřichovicích koná sochařské symposium „Cesta mramoru“.[10]
Dne 20. srpna 2012 tu byla změřena nejvyšší teplota na území ČR, a to 40,4 °C.[11] 20. října 2013 byla odhalena socha, která toto maximum připomíná. Vytvořil ji akademický sochař Petr Váňa.
Územněsprávní začlenění
editovatDějiny územně správního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města (městyse, obce) v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[12]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
- 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[13]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[14]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[15]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[16]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[17]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932
editovatV městysi Dobřichovice (2400 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[18]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katol. kostely, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, elektrárna, hodinář, výroba knihtiskařských potřeb, 2 mlýny, výroba prádla, velkostatek, výroba kyselého zelí.
- Služby (výběr): 2 lékaři, autodopravce, biograf Sokol, drogerie, 7 hostinců, hotel Šebesta, kapelník, knihkupec, konsum Včela, 2 obchody s obilím, realitní kancelář, spořitelní a záložní spolek pro Dobřichovice, úvěrní ústav v Berouně, stavitel, tesařský mistr, 3 zahradníci, zubní ateliér.
Obyvatelstvo
editovatPočet obyvatel
editovatPočet obyvatel je uváděn za Dobřichovice podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších městech Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[19][20] V celé dobřichovické aglomeraci nicméně žije necelých 4 tisíc obyvatel.
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
683 | 699 | 689 | 677 | 851 | 1 162 | 1 531 | 2 120 | 2 500 | 2 328 | 2 424 | 2 438 | 2 777 | 3 410 | 3 669 |
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
77 | 77 | 89 | 103 | 171 | 155 | 358 | 553 | 491 | 506 | 574 | 681 | 795 | 873 | 937 |
Památky
editovat- barokní zámek s kaplí
- sousoší Kalvárie, cestou do Karlíku (kolem 1760)
- vily čp. 105 (Pelléova vila) a čp. 143 (Frantova vila)
- Svatojánská lípa
Fotografie
editovat-
Dobřichovická škola během povodní v roce 2002
-
Stejná škola o deset let později - 2012
-
Stejná škola o dvacet let později s novou přístavbou - 2022
-
Lávka profesora Karla Lewita pro pěší přes Berounku
-
Socha svatého Jana Nepomuckého u zámku
-
Ulice 5. května
-
Novostavba v sousedství náměstí
-
Dobřichovický zámek
-
Vila čp. 105 (generála Maurice Pellé)
-
Městská knihovna, sídlo Nadačního fondu Karla Lewita
Známé osobnosti
editovat- Antonín Randa (1834–1914), český právník a politik
- Miroslav Krajník (1850–1907), český právník, básník a překladatel
- Maurice Pellé (1863–1924), francouzský generál a náčelník štábu československé armády
- Karel Lewit (1916–2014), český lékař – fyzioterapeut, jeden ze zakladatelů oboru
- Otakar Kroutil (1921–1997), český sportovec, kanoista, olympionik
- Ludvík Vaculík (1926–2015), český spisovatel, novinář a disident
- Ivan Mládek (* 1942), český hudebník
- Jiří Žváček (1943–2015), český ekonom a statistik
- Jaroslav Šaroun (1943–2021), český klavírista, skladatel, pedagog
- Alex Koenigsmark (1944–2013), český spisovatel a scenárista
- Jaroslav Řehna (* 1945), český sochař
- Petr Chrdle (* 1946), český nakladatel, cestovatel a esperantista.
- Tomáš Koutník (* 1950), český dirigent, pedagog a docent HAMU Praha
- Josef Klíma (* 1951), český novinář, spisovatel a televizní reportér
- Michal Mejstřík (* 1952–2021), český ekonom
- Jan Neubert (* 1952), český fotograf a nakladatel
- Vladimír Czumalo (* 1954–2024), český historik umění
- Lenka Kotková, rozená Šarounová (* 1973), česká astronomka
- Zdeněk Holý (* 1974), český filmový kritik a teoretik, tvůrce, producent a nakladatel
- Vladimír Bezděk (* 1974), český ekonom
- Zuzana Čížková (* 1982), česká sochařka a malířka
- Marko Elefteriadis (známý jako "Ektor") (* 1985), český rapper
Partnerská města
editovatPartnerskými městy Dobřichovic jsou (v závorce je uvedeno datum podepsání partnerské dohody):
Doprava
editovatDopravní síť
- Pozemní komunikace – Městem prochází silnice II/115 Praha Radotín – Dobřichovice – Řevnice.
- Železnice – Městem vede železniční trať Praha–Beroun. Je to dvoukolejná elektrifikovaná celostátní trať, součást 3. koridoru; doprava na ní byla zahájena roku 1862.[21] Ve městě se nachází nádraží Dobřichovice.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – Z města vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Hořovice, Karlík, Lety, Mníšek pod Brdy, Praha (Barrandov, Na Knížecí), Řevnice, Strašice.
- Železniční doprava – Po trati 171 vede linka S7 (Český Brod – Praha – Beroun) v rámci pražského systému Esko. V železniční stanici Dobřichovice zastavovalo v roce 2019 v pracovních dnech denně 63 párů osobních vlaků. Ve dnech pracovního klidu je počet zhruba poloviční.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Mapa z 19. století
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ a b M. Pánek: Slovo starosty: Dobřichovice městem, Informační list Dobřichovice, r. 12, 23. 6. 2006 Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine., str. 1
- ↑ http://www.dobrichovice.info/mapa?z=mapa&h=povode%C5%88
- ↑ Článek o povodních na stránkách města
- ↑ Rozhodnutí č. 6 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Dobřichovice městem, Miloslav Vlček, 26. září 2006
- ↑ Sochařské symposium Cesta mramoru
- ↑ V Česku naměřili nejvyšší teplotu v historii: 40,4 stupně – Novinky.cz. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2012-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-22.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
- ↑ Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 208. (česky a německy)
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Mapa historie - Dobřichovice.info (Postavení železniční tratě, 1881) [online]. web: Dobřichovice info [cit. 2022-07-13]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobřichovice na Wikimedia Commons
- Dobřichovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města Dobřichovice
- Spolek občanů Dobřichovice.info
- Kronika Dobřichovic od Josefa Hradce Archivováno 30. 9. 2007 na Wayback Machine.
- Rodinné centrum Fabiánek v Dobřichovicích
- Sdružení Pro Dobřichovice