Otevřít hlavní menu

Zbyněk Berka z Dubé a Lipé

10. arcibiskup pražský, 25. velmistr Křižovníků s červenou hvězdou, kardinál

Zbyněk II. Berka z Dubé a Lipé O.Cr. (15516. března 1606) byl katolický duchovní, 10. arcibiskup pražský (15921606) a 25. velmistr řádu Křižovníků s červenou hvězdou (15921606). V některé literatuře je uváděn též jako kardinál, kterým však jmenován nebyl.[1]

Vysoce důstojný a osvícený
Zbyněk Berka z Dubé a Lipé
10. arcibiskup pražský
Berka z Dube.jpg
Církev Římskokatolická
Předchůdce Martin Medek z Mohelnice
Nástupce Karel z Lamberka
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 1574
Biskupské svěcení 10. říjen 1593
světitel Cesare Speciano
1. spolusvětitel János Kutassy
2. spolusvětitel Johann Baptist Pichlmair
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • 46. probošt litoměřické kapituly (1585–1594)
  • 25. velmistr Křižovníků s červenou hvězdou (1592–1606)
Osobní údaje
Datum narození 1551
Místo narození Dřevěnice u Jičína
České královstvíČeské království České království
Datum úmrtí 6. března 1606
Vyznání římskokatolické
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Stručný životopisEditovat

 
Erb pražského arcibiskupa Zbyňka Berky

Zbyněk Berka pocházel ze známého českého rodu Ronovců. Roku 1569 studoval na univerzitách v Praze, Olomouci a v Dillingen, 1580 zapsán na univerzitě v Krakově a tam získal i gradus licenciáta teologie. Na kněze byl vysvěcen v Praze roku 13. října 1576. Roku 1575 se stal s papežským dispenzem olomouckým kanovníkem, také kanovníkem na Vyšehradě, proboštem v Litoměřicích, v Oettingenu a v Řezně (tam byl i arcijáhnem) a kanovníkem salzburským (1585). V letech 15771583 byl olomouckým kapitulním proboštem. 8. března 1585 byl jmenován papežem Řehořem XIII. apoštolským protonotářem. V dubnu 1582 jej papež jmenoval administrátorem biskupství řezenského. Roku 1590 se stal také velmistrem řádu křižovníků s červenou hvězdou. Byl v pořadí třetím mužem, který spojil úřady arcibiskupa pražského a velmistra Křižovníků s červenou hvězdou. Od jeho osoby byly tyto úřady spojeny formální personální unií, kdy se arcibiskup pražský automaticky stával též velmistrem řádu. Řád fungoval jako hlavní finanční opora pražského arcibiskupství zchudlého v době husitských nepokojů, a to až do roku 1694, kdy zemřel poslední arcibiskup-velmistr a propojení řádu a arcibiskupství zaniklo.

Do funkce pražského arcibiskupa jej císař Rudolf II. navrhl již v prosinci roku 1592, ale papežské potvrzení přišlo až v červnu 1593. Biskupské svěcení přijal 10. října 1593, jeho světitelem byl nuncius Cesare Speciano.

Rudolf II. udělil majestátem z 15. června 1603 jemu i jeho nástupcům knížecí titul.[1]

V roce 1605 svolal na žádost papeže Klementa VIII. do Prahy arcidiecézní synodu. Konala se ve dnech 28.–30. září.[1] Pravděpodobně se jí zúčastnil i olomoucký biskup František kardinál z Ditrichštejna, který její závěry přijal i pro olomouckou diecézi, je označována i jako synoda provinční. Jejím cílem bylo prodiskutovat zásadní praktické otázky související se zaváděním reforem tridentského koncilu.

Kardinálský kloboukEditovat

Někdy bývá Zbyněk Berka uváděn jako kardinál. Podle některých ho kardinálem jmenoval papež Pavel V., ale zemřel dřív (6. března 1606), než mu byl kardinálský klobouk doručen.[2] Podle jiných ho papež Pavel V. roku 1606 jmenovat pouze plánoval .[3][4] Vyskytl se i názor, že možná byl jmenován kardinálem in pectore (tj. tajně), jeho jméno totiž nebylo nikdy zveřejněno („nominatus, non publicatus“). Každopádně ho za kardinála považovat nelze a neměl by tak být označován.[1]

Návštěvy v ZákupechEditovat

Poprvé byl u svých příbuzných roku 1590, kdy vedl v Zákupech bohoslužbu. V roce 1593 vedl mši a pak se zúčastnil křtu malého Zbyňka Berky v Zákupech, vzdáleného příbuzného rodu Berků z Dubé. A znovu byl v Zákupech o rok později, kdy byl kmotrem při křtu druhého syna zámeckého pána, Václava Berky z Dubé. Tehdy do Zákup dorazil z Budyšína, kde urovnával tamní spory.[5].

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d KROPÁČEK, Jiří. Arcibiskupský palác v Praze. S historickým přehledem pražských arcibiskupů. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. ISBN 978-80-7195-635-8. S. 72–73. 
  2. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Berka z Dubé,Zbyněk, s. 20. 
  3. Pavel VI. jmenoval toho roku nové kardinály až 11. září.
  4. The Cardinals of the Holy Roman Church: Biographical Dictionary [online]. Florida International University [cit. 2015-06-04]. "Pope Paul V intended to elevate him to the cardinalate but he died before the promotion took place". Dostupné online. (anglicky) 
  5. ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy IV. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2008. ISBN 978-80-254-1100-1. S. 20. 

LiteraturaEditovat

  • Synodus Archidioecesana Pragensis (1605)
  • BOROVÝ, Klement, Dějiny diecése pražské, Praha, Dědictví svatojánské 1874, 302–307.
  • BARTŮNĚK, Václav, Probošt Zbyněk Berka z Dubé, in: idem (red.), 900 let litoměřické kapituly, Praha, ČKCh 1959, 72–86.
  • PODLAHA, Antonín, Z prvých let činnosti arcibiskupa pražského Zbyňka Berky z Dubé, SHK2 6 (1905) 1–5, 108–113.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene–Bez. Praha: Libri, 2006. 376–477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 444–445. 
  • WINFRIED, Eberhard. In: GATZ, Erwin. Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1448–1648. [s.l.]: [s.n.] ISBN 3-428-08422-5. S. 44–46. (němčina)

Externí odkazyEditovat