Martin Medek z Mohelnice

Arcibiskup pražský, velmistr řádu křižovníků s červenou hvězdou

Martin Medek z Mohelnice O.Cr. (15382. února 1590) byl katolický duchovní, 24. velmistr Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou (15801590) a 9. arcibiskup pražský (15811590).

Martin Medek z Mohelnice
Martin Medek z Mohelnice (J. L. Pomíjel, cca 1940)
Martin Medek z Mohelnice (J. L. Pomíjel, cca 1940) a Martin Medek z Mohelnice (kresba J. L. Pomíjela, cca 1940)
Narození1538
Mohelnice
Úmrtí2. února 1590 (ve věku 51–52 let)
Praha
Místo pohřbeníKatedrála sv. Víta, Václava a VojtěchaPraze
PovoláníSeznam velmistrů křižovníků s červenou hvězdou, katolický kněz a katolický biskup
Nábož. vyznáníkatolická církev
Funkcevelmistr křižovníků s červenou hvězdou (1580–1590)
pražský arcibiskup (od 1581)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Znak Martina Medka z Mohelnice

Martin Medek, rodem z Mohelnice na Moravě, se stal krátce po svém vysvěcení kaplanem na Hradišti sv. HypolitaZnojma, kde se vyznamenal horlivostí v duchovní správě v době sílícího luteránského učení. Potom mu byla přidělena farnost v Hodonicích, odkud byl za krátko, roku 1577 povolán svým krajanem, křižovnickým velmistrem Antonínem Brusem, na Hradiště jako probošt.

Po smrti Antonína Bruse byl Martin Medek roku 1580 jmenován velmistrem křížovníků[1], a následně roku 1581 také arcibiskupem pražským. Stejně jako za jeho předchůdce byl křížovnický řád hlavním sponzorem husitskými válkami ožebračeného arcibiskupství a tento model se osvědčil natolik, že Medkovi nástupci spojili oba úřady formální personální unií, která definitivně zanikla až v roce 1694.

Martin Medek pokračoval v práci svého předchůdce Antonína Bruse. Za pomoci císaře Rudolfa II. prosadil v Čechách přijetí gregoriánského kalendáře (změna byla provedena v roce 1584). Ve svých úřadech nezapomínal na svou rodnou Mohelnici a dal v ní na vlastní náklady zbudovat špitál pro městskou chudinu.

Je pohřben v polygonálním závěru kaple sv. Jana Křtitele Katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. V severovýchodní stěně kaple je vsazena náhrobní deska s jeho reliéfní postavou v infuli a s křížovou berlou, tesaná z červenéhnědého sliveneckého mramoru. Má plnovous. [2]

Po Medkově smrti zůstalo pražské arcibiskupství tři roky neobsazeno.[3]

Reference

editovat
  1. Státní oblastní archiv Cheb, fond křížovníci s červenou hvězdou, Inventář
  2. Antonín Podlaha-Kamil Hilbert, Soupis památek historických a uměleckých v Praze I/1. Katedrála sv. Víta. Praha 1901, s. 176, 178, obr. 248
  3. EVANS, Robert John Weston. Rudolf II. a jeho svět : myšlení a kultura ve střední Evropě 1576-1612. Praha: Mladá fronta, 1997. 564 s. ISBN 80-204-0590-9. S. 140. 

Literatura

editovat
  • Clemens Borový: Martin Medek, arcibiskup pražský. Praha : Nákladem dědictví sv. Prokopa 1877

Externí odkazy

editovat