Karel Škréta

	Karel Škréta
	Portrét Karla Škréty od italského malíře Tiberia Tinelliho z roku 1635
Rodné jméno	Karel Škréta Šotnovský ze Závořic
Narození	kolem 1610 ; Praha; České království
Úmrtí	30. července 1674 ; Praha; České království
Národnost	česká
Povolání	malíř
Děti	Karel Škréta
Hnutí	baroko
Významná díla	Sv. Martin se dělí o plášť se žebrákem, 1645
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Škréta, celým jménem Karel Škréta Šotnovský ze Závořic (1610 Praha – 30. července 1674 Praha), byl patrně nejvýznamnější český barokní malíř 17. století.

Narodil se v domě U Černého jelena vedle Týnského chrámu v protestantské rodině úředníka královské komory Konráda Škréty a Kateřiny Herkulesové z Morchendorfu. Do vladyckého stavu s přídomkem Šotnovský ze Závořic byl povýšen v roce 1570 jeho děd, Jan Škréta, který se z kožešníka v moravské Olešnici vypracoval na senátora ve staroměstské pražské radě. Císař Maxmilián II. mu udělil rodový erb.

Karlovým strýcem a později poručníkem byl kutnohorský mincmistr Pavel Škréta. Škrétovým žákem byl jeho syn Karel (1646–1691).^[1] Malbou se zabýval jen příležitostně, působil jako rada nejvyššího purkrabského soudu. Podílel se na některých obrazech svého otce.

VzděláníEditovat

Karlův otec zemřel v roce 1613 a ve své závěti nabádal svou ženu, aby dala děti vzdělat ve víře a v literárním umění. Nejspíše studoval na sousední Týnské škole. Dostalo se mu důkladného humanistického vzdělání, kromě latiny a němčiny ovládal i italštinu. Malířství se učil pravděpodobně od některého z mistrů na královském dvoře, snad Aegidia Sadelera.

EmigraceEditovat

Po bitvě na Bílé hoře odešla rodina do emigrace: v roce 1628 do Stuttgartu. V roce 1630 přišel do Benátek, kde se zdržel několik let. Navštívil i Boloňu a v roce 1634 přišel do Říma Urbana VIII. Zde se stal členem malířského sdružení Schilderbent, ovládaného Nizozemci, s přezdívkou Slackwart a Espadron (česky Šaršoun – meč). Po roce odešel zpátky do Saska a nakonec se vrátil do Čech. Usadil se v Praze, což mu umožnila konverze ke katolictví, a brzy se mu také podařilo vysoudit zpátky propadlý rodinný majetek, zřejmě měl vlivné přímluvce.

NávratEditovat

V Praze maloval oltářní obrazy (např. pro Týnský chrám nebo kostel sv. Prokopa). Významný je jeho pašijový cyklus v pražském chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. Vynikl také jako portrétista, kreslíř a autor předloh ke grafickým listům. Jeho obrazy do rytin převáděli často Jan Kašpar Dooms nebo Jiří Groos.

Karel Škréta je pohřben v kostele sv. Havla v Praze na Starém Městě.

DíloEditovat

Portrét muže s dlouhými plavými vlasy (autorství je dnes zpochybňováno)
Portrét Joachima Sandrarta
Narození svatého Václava (1640)
Portrét rodiny Dionýsia Miseroniho (1653)
Paris a Helena (Dvojportrét Františka Antonína Berky hraběte Hovory z Dubé a Lipého a Aloisie Ludoviky Anny de Montecuccoli, okolo 1672)

Karel Škréta v literatuřeEditovat

Epizody ze života Karla Škréty zpracovává veselohra Václava Aloise Svobody Karel Skreta z roku 1841 a opera Karla Bendla a Elišky Krásnohorské Karel Škréta z roku 1883.

Úcta a památkyEditovat

pamětní desky: na rodném domě v Praze 1
Pojmenování ulic v českých městech: Škrétova na pražských Vinohradech, v Brně, Ostravě, Olomouci, Ústí nad Labem, Jihlavě, České Lípě, Litoměřicích, Vysokém Mýtě, Hořicích, Lysé nad Labem a Řevnicích a dále ulice Karla Škréty v Žatci, a "Skrétova" ulice v Plzni.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

↑ Neumann, Jaromír Český barok, vyd. Odeon, Praha 1974, s. 80

LiteraturaEditovat

VÁCHA, Štěpán; HEISSLEROVÁ, Radka. Ve stínu Karla Škréty. Pražští malíři v letech 1635–1680. Antonín Stevens, Jan Bedřich Hess, Matěj Zimprecht. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2801-3.
STOLÁROVÁ, Lenka; VLNAS, Vít. Karel Škréta (1610–1674): Doba a dílo. Praha: Národní galerie v Praze, 2010. ISBN 978-80-7035-458-2.
NEUMANN, Jaromír. Škrétové. Praha: Akropolis, 2000. ISBN 80-85770-99-7.
NEUMANN, Jaromír. Karel Škréta 1610–1674. Praha: Národní galerie v Praze, 1974.

Dále:

Gustav Edmund Pazaurek, Carl Skreta (1610-1674) : Ein Beitrag zur Kunstgeschichte des XVII. Jahrhunderts /,Ehrlich, Prag 1889
Antonín Rybička, Karel Škréta Šotnovský ze Závořic. Nástin rodo- a životopisný, Světozor 3, 1889, s. 42-63
TANNER, Matěj, 1630-1692: Societas Jesu Usque ad Sanguinem Pro Deo, Et Fide Christiana militans Pragae : Typis Universitatis Carolo-Ferdinandeae, in Collegio Societatis Jesu ad S. Clementem, 1675? – 200 listů.
Heinsch Jan Jiří, 1647-1712 (ilustráto), Küsel Melchior, 1626-1683 (ilustráto), Škréta Karel, 1610-1674 (ilustráto) - Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Dostupné online

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Škréta ve Wikimedia Commons
Dílo Drobné povídky dějepisné/Karel Škréta, český Rafael ve Wikizdrojích
Škreta ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Škréta
Informační systém abART: Škréta Karel
ČT, 2012, dokument Karel Škréta: Paris a Helena
ČT, 2012, dokument Karel Škréta: Narození sv. Václava
ČT 2011, dokument Karel Škréta: Karel Boromejský navštěvuje nemocné morem
ČT 2011, dokument Karel Škréta: Portrét rodiny Dionysia Miseroniho
Stránky výstavy o Karlu Škrétovi
Stránky výstavy o Karlu Škrétovi

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Neumann, Jaromír Český barok, vyd. Odeon, Praha 1974, s. 80

[1]