Franchimontové z Frankenfeldu
Franchimontové z Frankenfeldu byl šlechtický rod usazený v Čechách, původně pocházející z Belgie, z něhož vzešla významná osobnost na poli vědy.
Historie rodu editovat
Mikuláš Franchimont z Frankenfeldu[1] (1611 Lutych – 1684 Praha) byl význačným pražským lékařem. V roce 1640 se stal doktorem filozofie a byl prvním a na dlouhou dobu také jediným žákem Jana Marka Marci. Později se stal doktorem lékařství, královským fyzikem a profesorem na lékařské fakultě v Praze. Dlouho se nemohl věnovat svému akademickému úřadu, protože se ke konci třicetileté války zúčastnil vojenských tažení v Holandsku a Německu. Teprve od roku 1650 se natrvalo usadil v Praze. Začal opět přednášet na univerzitě a věnoval se velmi výnosné praxi. Stal se osobním lékařem Ferdinanda III. a Leopolda I. Získal mnoho hodností a šlechtický predikát. Byl dvakrát rektorem Ferdinandovy univerzity a šestkrát děkanem lékařské fakulty. Jeho literární práce jsou bezcenné, omezující se na bombastické a věcně prázdné slavnostní přednášky.[2]
V roce 1662 získal Nemyšl a přistoupil k přestavbě tvrze na barokní zámek. V roce 1675 koupil rozvaliny Červeného Hrádku za odhadní cenu, přičemž ho měl už v roce 1667. V roce 1674 měl spor s Magdalenou Dohalskou ze Šebířova, že v Popovicích vystavovala pivo. Byl také držitelem Šternberského paláce na Malé Straně v Praze. Vybudoval zde křídlo do dnešní Thunovské ulice.[zdroj?]
Jan František Franchimont z Frankenfeldu byl v letech 1699–1707 velmistrem křížovníků s červenou hvězdou.
Franchimontové drželi Kňovice na Sedlčansku.[zdroj?]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ ZADINA, R. Mikulás Franchimont of Frankenfeld. Professor at the medical school of Charles University. Časopis lékařů českých. 1984-04-13 Apr 13;123(15):449-50, roč. 123, čís. 15, s. 449–450. Dostupné online.
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 9, s. 614