Otevřít hlavní menu

Jan Marcus Marci

český fyzik, lékař a matematik

Jan Marcus Marci, česky Jan Marek Marci z Kronlandu[1], lat. Ioannes Marcus Marci, (13. června 1595, Lanškroun10. dubna 1667, Praha) byl renesanční lékař, fyzik a matematik, jeden z posledních českých polyhistorů.

Jan Marcus Marci
Jan Marek - Jan Vilímek.jpg
Narození 13. června 1595
Lanškroun
Úmrtí 10. dubna 1667 (ve věku 71 let)
Praha
Národnost Češi
Alma mater Univerzita Karlova
Univerzita Palackého v Olomouci
Povolání lékař, fyzik a matematik
Zaměstnavatel Univerzita Karlova
Znám jako Jan Marcus Marci de Kronland
Titul falckrabě
Funkce rektor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

VzděláníEditovat

Původním jménem Jan Marek Markův (či Marků). Podoba Marci je latinizovanou variantou příjmení. Studoval nejprve na gymnáziu v Jindřichově Hradci, potom v Olomouci filozofii a teologii. Nakonec se ale rozhodl pro kariéru lékaře a vystudoval tento obor na pražské Univerzitě Karlově. Důvodem tohoto kroku mělo být jeho chatrné zdraví a komplikovaná oční choroba.

Lékařská praxeEditovat

V roce 1625 získal v Praze doktorát medicíny a současně byl jmenován mimořádným profesorem na lékařské fakultě. V roce 1626 byl jmenován zemským fyzikem (osobou pověřenou lékařským dohledem) Království českého a roku 1630 se stal řádným profesorem na univerzitě. Vedle své profesury vykonával úspěšnou lékařskou praxi.

Osobní životEditovat

Marci roku roku 1635 zakoupil výstavný dům ve Svatohavelské čtvrti č.p. 472 U Svinů (též U zlaté svině), který koupil za 5000 zl. od Hendricha Libštejnského z Kolovrat. Již jako věhlasný lékař se stal profesorem na lékařské fakultě (později také několikanásobným děkanem lékařské fakulty) a zemským lékařem v Čechách. Roku 1640 navštívil Řím a roku 1642 byl zvolen Karlovou univerzitou za komisaře s cílem urovnání dlouholetých sporů mezi Karolinem a Klementinem. Po útoku Švédů na Prahu roku 1648 inicioval obnovení studentské legie a sám se stal jedním z jejích důstojníků. Jeho věhlas byl znám i mezi Švédy, kteří Marciho služeb příležitostně využívali. Marci pečoval např. o Františka ze Šternberka vážně raněného při švédském vpádu na Malou Stranu, jenž ale navzdory jeho péči zemřel. Krátce nato jej švédský generál Wittenberg požádal, aby léčil jeho těžce nemocnou manželku, která navzdory jeho péči zemřela v srpnu 1648. Počátkem října 1648 byl Švédy na Malé Straně zadržen a propuštěn teprve v nedlouho před koncem obléhání, začátkem listopadu 1648. Po uzavření vestfálského míru byl Marci roku 1649 jmenován císařským radou.[2] V roce 1658 se stal osobním lékařem císaře Leopolda I., opakovaně byl děkanem lékařské fakulty. Po vytvoření Karlo-Ferdinandovy univerzity roku 1654 se stal protektorem světských fakult a roku 1662 byl zvolen rektorem. Ve stáří vstoupil do jezuitského řádu a zemřel v Praze roku 1667.

NobilitaceEditovat

Za své zásluhy, které prokázal při obležení pražských měst Švédy roku 1648 byl císařem Ferdinandem III. povýšen 19. října 1654 do českého vladyckého stavu s predikátem z Kronlandu a byl mu udělen erb, ve kterém se objevila i velmi neobvyklá figura – duha, narážka na Marciho studie o lomu a rozkladu světla:[3]

 
Erb rodu Marci z Kronlandu

Stříbrno-modře polcený štít. Vpravo zlatá koruna, vlevo stříbrná orlice se zlatým sluncem na prsou. V hlavě štítu, nad oběma figurami, se vidí zeleno-červeno-zlato-červeno-zelená duha. Na štítě stojí korunovaná kolčí přílba s přikrývadly modrými se stříbrnými okraji a stříbrnými. Klenotem jsou dvě křídla - pravé nahoře stříbrné, dole modré se stříbrným okrajem a levé nahoře modré se stříbrným okrajem a dole stříbrné.[4]

Vědecké objevyEditovat

Proslavil se svými objevy fyzikálními o rázu pružných těles a o lomu světla. Za tyto výsledky byl jmenován členem Královské společnosti nauk v Londýně.[5] Z problémů čistě matematických ho upoutala kvadratura kruhu. Té věnoval dva spisy De proportione motus figurarum rectilinearum et circuli quadratura ex motu, který vyšel v Praze v roce 1648, a Labyrinthus, in quo via ad circuli quadraturam pluribus modis exhibetur, vydaného v Praze v roce 1654. Přátelsky se stýkal s Bohuslavem Balbínem, kterého vyléčil z vážné choroby, a byl autorem řady odborných studií. Některými svými experimentálními poznatky ve spektroskopii a fyzikální optice předešel Newtona, Grimaldiho a Boylea.

Rod Marci z KronlanduEditovat

Jan Marek měl řadu potomků. Jeho syn Ludvík učinil roku 1674 závěť ve prospěch své sestry Barbory Cecilie Marci († zřejmě 1680) a odkázal jí mlýn pod vsí Michle (zvaný Pod Michlí) zděděný po otci, který jí měl připadnout po jeho smrti či v případě, že by vstoupil do duchovního řádu. Dalším synem Jana Marka byl Jan Jiří († před 1672), který se roku 1658 stal doktorem lékařství. Oženil se s Juditou Magdalenou z Bavorova (†1675), která se po jeho smrti podruhé provdala za rytíře Adama Šmuhaře z Rochova a roku 1672 prodala své švagrové Barboře Cecilii Marci čtvrtinu mlýna řečeného Pod Michlí, který byl zřejmě posledním větším rodovým majetkem.

Marciho odkaz v současnostiEditovat

Jméno Jana Marka Marciho nese od roku 1990 Spektroskopická společnost, která vznikla jako Sdružení pro výzkum ve spektrální analyse při Ústavu chemické metalurgie a metalografie Vysoké školy chemicko-technologického inženýrství Českého vysokého učení technického roku 1954. Společnost uděluje od roku 1977 uděluje za přínos k poznání ve spektroskopii Medaili Jana Marka Marci z Kronlandu. Marciho jménem byl také roku 1970 pojmenován měsíční kráter o průměru 25 km ležící v poloze 22,6 N a 167,0 W.

DíloEditovat

  • Idearum operatritium idea, 1635
  • De proportione motus seu regula sphygmica ad celeritatem et tarditatem pulsuum, 1639
  • Thaumantias sive liber de arcu coelesti deque colorum apparentium natura, Praha, typis Academicis, 1648 (reprint Cimelia pragensia 3, 1968)
  • De proportione motus figurarum rectilineaurum et circuli quadratura motu, 1648
  • De longitudine seu differentia inter duos meridianos, 1650
  • Dissertatio de natura iridis, 1650
  • Labyrinthus, in quo via ad circuli quadraturam pluribus modis exhibetur, 1654
  • Philosophia vetus restituta, 1662
  • Liturgia mentis seu Dissertatio de natura epilepsiae, illius ortu et causis, 1678
  • Othosophia seu philosophia impulsus universalis, 1683

ZajímavostiEditovat

  • Za počátky spektroskopie bývá někdy považován rok 1666, kdy Isaac Newton rozložil pomocí hranolu bílé světlo na spektrum. Nicméně už v roce 1648 vysvětlil Jan Marek Marci z Kronlandu vznik duhy. Na jeho počest dnes nese jeho jméno Spektroskopická společnost Jana Marka Marci.[6]
  • Jméno Jana Marcuse bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.
  • Na Markovu počest byl pojmenován kráter Marci na odvrácené straně Měsíce.

Vojničův rukopisEditovat

Marci získal po smrti alchymisty G. Baresche z jeho pozůstalosti záhadnou knihu nazývanou dnes Voynichův manuskript. Po určitém čase ji odeslal ke zkoumání učenému jezuitovi Athanasiu Kircherovi, odborníku na koptštinu. Průvodní Marciho dopis je datován 19. srpna 1666 nebo snad 1665.

OdkazyEditovat

Poznámky:Editovat

  1. http://www.techmania.cz/edutorium/art_vedci.php?key=589 Archivováno 2. 6. 2013 na Wayback Machine Za své lékařské zásluhy a obranu Prahy proti Švédům v roce 1648 obdržel šlechtický titul, zvolil si přívlastek z Kronlandu (přesmyčka ke Landskron, tedy současně Lanškroun) a do erbu si kromě lanškrounské koruny umístil i duhový oblouk. Duha symbolizovala hlavní zájem Marciho fyzikálního bádání a pak také mír na zemi, který měl nastat po třicetileté válce.
  2. Marci z Kronlandu | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii. www.novanobilitas.eu [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  3. Marci z Kronlandu | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii. www.novanobilitas.eu [online]. [cit. 2019-05-27]. Dostupné online. 
  4. ŽUPANIČ, Jan; FIALA, Michal. Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648. Praha: V. R. Atelier, 2001. ISBN 80-238-8053-5. 
  5. Tiltman, John H. The Voynich Manuscript: "The Most Mysterious Manuscript in the World". Technical Journal. National Security Agency, léto 1967, roč. XII, čís. 3. DOCID: 631091. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-10-2011. (anglicky) 
  6. Spektroskopická společnost Jana Marka Marci

Literatura:Editovat

  • J. Županič, Jan - M. Fiala, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha 2001, ISBN 80-238-8053-5.
  • S. Sousedík: Filosofie v českých zemích, 1997.
  • Z. Servít:Jan Marcus Marci z Kronlandu, zapomenutý zakladatel novověké fyziologie a mediciny, 1989.
  • Dějiny exaktních věd, 1961
  • E. Procházková: J. M. M. a jeho dílo z oblasti mechaniky, 1995

Externí odkazy:Editovat

Rektoři Karlovy univerzity
Předchůdce:
Jan z Vrbna
1662
Jan Marcus Marci
Nástupce:
Jan z Vrbna